Záchranka vyjíždí. Musí mít cestovní příkaz?

Mám dotaz ohledně pracovních smluv našich zaměstnanců. Jsme záchranka, která má pod sebou několik výjezdových základen v oblastech celého kraje. Podle § 43 ods.1 písm.b) musí být ve smlouvě určeno místo výkonu práce, kterých ale může být i více - více obcí, celý kraj atd. Jde mi o určení pravidelného pracoviště z důvodu cestovních náhrad. Zda toto pravidelné pracoviště musí být ve smlouvě určeno a jestli opravdu to musí být jen minimálně jedna obec. Uvedu Vám příklad pro lepší vysvětlení a představu. Máme sanitku, která obsahuje řidiče a sestru nebo lékaře. Ve smlouvě mají všichni uvedeno místo výkonu práce konkrétní kraj, ale pravidelné pracoviště musí být tedy jen minimálně jedna obec - tak má konkrétní obec, ale musí samozřejmě vyjet na výjezd do jiné obce. A takto může vyjet třeba 10x za den. To tedy bude muset, když má ve smlouvě pravidelné pracoviště jednu konkrétní obec, pokaždé, když vyjede jinam, mít cestovní příkaz? Není pro záchranné služby určena nějaká výjimka?

Nejlépe by nám vyhovovalo mít v pracovní smlouvě určeno místo výkonu práce kraj a pravidelné pracoviště oblast, kterou má ta daná základna na starosti a nemuseli bychom na každý výjezd mimo obec určené v pravidelném pracovišti vypisovat cestovní příkaz.

Odpovídá Mgr. Miloš Máca, právník se zaměřením na medicínské právo

Ustanovení § 34 odst. 1 zákoníku práce („ZP“) opravdu výslovně nepočítá s pravidelným místem výkonu práce, jakožto obligatorní součástí pracovní smlouvy. Podle § 34 odst. 1 písm. b) ZP je součástí toliko místo nebo místa výkonu práce. Toto místo může být skutečně vymezeno jak velmi úzce (konkrétní provozovna, zdravotnické zařízení či oddělení apod.), tak i široce (obec, více obcí, kraj apod.).

Nicméně tato situace je nadále řešena v § 34a ZP, který pravidelné místo výkonu práce předpokládá jako možnou fakultativní součást pracovní smlouvy. Uvedené ustanovení uvádí, že není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.

Toto ustanovení má za smysl bránit co nejširšímu vymezení místa výkonu práce za účelem obcházení ustanovení o vysílání zaměstnance na pracovní cesty a o poskytování cestovních náhrad při výkonu práce mimo pravidelné pracoviště zaměstnance.

Jakkoliv tedy nemusí být v pracovní smlouvě pravidelné místo výkonu práce výslovně uvedeno, ustanovení § 34a ZP již tuto věc pro účely cestovních příkazů a cestovních náhrad výslovně specifikuje a to způsobem, od kterého se nelze odchýlit. Jde o tzv. kogentní ustanovení, tudíž nedává možnost typu „pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec nedohodnou jinak“ apod. Skutečně je tedy výjezd posádky mimo obec, kde zaměstnanci pravidelně práci vykonávají, považovat za pracovní cestu. Pro zdravotnickou záchrannou službu neexistuje v tomto ohledu v zákoníku práce ani jiném právním předpisu výjimka. Zda a jakým způsobem jsou tato pravidla u ZZS v praxi dodržována, to mi již nepřísluší hodnotit.

www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz