Přeskočit na obsah

Zákaz kouření: První data ukazují pokles hospitalizací

Lékaři nyní v souvislosti s návrhy na změnu tohoto zákona iniciovali petici za zachování nekuřáckých veřejných prostor. Její signatáři zdůrazňují, že žádný zákon nezakazuje nikomu kouřit – kuřáci samozřejmě mohou kouřit, jen ne tam, kde dýchají jiní. Jak ukazují první data, zmíněný zákaz je provázen poklesem hospitalizace na vybraná onemocnění.

Svoboda dýchat čistý vzduch je nad svobodou kouřit. Členem petičního výboru je také emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN v Motole prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., který v roce 1997 provedl se svým týmem první transplantaci plic v ČR. „Nikdo z nás nepochybuje o tom, že vdechování cigaretového kouře škodí. O tom již ale dnešní debata není. Současné argumenty z řad restauratérů a hospodských jsou o svobodě podnikání. USA je zemí svobody, přesto je v New Yorku zákaz kouření i v parcích. Neargumentujme tedy svobodou při zákazu kouření v restauracích u nás,“ podotýká plicní chirurg.

V roce 2016 mělo z celkem 195 existujících zemí zcela nekuřácké veřejné vnitřní prostory 55 z nich, což znamená 1,5 miliardy lidí. „Dospělí lidé prakticky kouřit nezačínají. Devět z deseti kuřáků si poprvé zapálí před svými 18. narozeninami. Průměrný věk první cigarety je u nás 10-12 let. Není to „dospělé rozhodnutí“, jak se nám snaží namluvit výrobci cigaret, ale dětská nemoc,“ připomínávedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.Ačkoli polovina kuřáků je rezistentních a jejich život tedy kouření zásadně nezkrátí ani neonemocní žádnou nemocí způsobenou kouření, druhá polovina kuřáků však umírá v důsledku kouření o mnoho let dříve.

„Je prokázané, že kouření je spjato s mnoha nádorovými onemocněními, nejde jen o dobře známý karcinom plic, ale i karcinomy hlavy a krku, hltanu, jícnu, nosní dutiny, žaludku, pankreatu, tlustého střeva a konečníku, ale i např., děložního hrdla a myeloidní leukémie,“ říká RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., z ÚZIS s tím, že data z řady mezinárodních publikací potvrzují i data z Národního onkologického registru ČR. graf

Pasivní kouření

Pasivní kouření zvyšuje riziko cévního onemocnění srdce o 25–35 %. Jak připomíná prof. Králíková, k poškození cév stačí malá dávka kouře, i kouření pasivní. Pravděpodobnost infarktu zvyšuje pasivní kouření asi 1,3krát oproti dýchání čistého vzduchu. „Nemoci jako rakovina nebo CHOPN, způsobené pasivním kouřením, budou klesat až po letech. Ale prakticky hned, a to hlavně u mladých do 60 let, začne klesat počet srdečních infarktů. I u nás již k poklesu došlo, ale stejně jako u příjmů pohostinství si na konkrétní čísla musíme počkat nejlépe dva až tři roku,“ říká prof. Králíková s tím, že např. ve věku 30–39 let je infarkt myokardu šestkrát častější u kuřáků než u nekuřáků.

Jak varuje i prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., z Pneumologické kliniky 1. LF UK Thomayerovy nemocnice právě pasivní kouření může vést vedle zmiňovaného karcinomu plic např. k těžké poruše plicních funkcí. „Pokud zákonodárci přistoupí na to, že se opět bude smět v restauračních zařízeních kouřit, vystaví riziku rakoviny lidi, kteří kouřit nechtějí. Nejde ale jen o plíce, je to komplexní záležitost, kuřáci jsou vystaveni vyššímu rizik karcinomů ledvin, močových cest, močového měchýře,“ dodává s tím, že odvykání kouření ještě ztěžuje společenská přijatelnost této závislosti.

Ačkoli zákon platí jen sedm měsíců, již nyní jsou k dispozici data ukazující pokles hospitalizací. , a to podle předpokladu hlavně u mladých do 60 let. Poklesy lze doložit v jiných zemích, kde bylo kouření v restauracích zakázáno dříve. „V Kanadě je jedna z nejlepších forem legislativy, která zajišťuje ochranu před tabákovým kouřem na veřejnosti. Zákony se začaly uplatňovat již od roku 2001 a od roku 2009 máme bary a restaurace stoprocentně nekuřácké. Proto je možné ukázat významný efekt této legislativy,“ říká kanadská dietoložka Keely Fraser, PDt, MSc, podle níž může právě Kanada sloužit jako výborný příklad sociálních, ekonomických a zdravotních benefitů uplatňování „protikuřácké“ legislativy. Jak zdůrazňuje, prevalence kouření v její zemi klesla z 26 na 13 procent.

Nová data o poklesu hospitalizace

Do roku 2015 počty nových onemocnění karcinomem plic mírně stoupají (+0,5 %). V roce 2015 si tuto diagnózu vyslechlo 6 476 nemocných. Díky zlepšující se péči naštěstí klesá mortalita (-7,9 %), ale stále více než 5 tisíc pacientů na toto onemocnění umírá. Zatímco u mužů dochází k mírnému poklesu nemocnosti, u žen je zřetelný alarmující nárůst, a to zhruba o celou jednu třetinu a narostl i počet žen, které tomuto onemocnění podlehly.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR představil nová data, která srovnávají množství hospitalizací na vybraná onemocnění, u nichž se omezení kouření může projevit téměř okamžitě. Jde o akutní srdeční infarkt, anginu pectoris, ischemickou chorobu srdeční a astma. Statistici porovnali první půlrok od absolutního zákazu kouření v restauracích se stejným obdobím, kdy bylo kouření v těchto podnicích povoleno. Předběžné výsledky jsou zřejmé – v ČR došlo ke zřetelnému poklesu hospitalizací pro tato vybraná onemocnění.

„Kouření je podle dostupných dat stále významnou příčinou úmrtnosti v české populaci. Přispívá nejen k tisícům úmrtí na karcinom plic, ale např. i k úmrtím na onemocnění srdce. Čerstvá data z Národního registru hospitalizovaných předběžně poukazují na příznivý trend: pokles počtu hospitalizovaných pro závažná onemocnění oběhové a dýchací soustavy ve druhé polovině minulého roku,“ uvádí RNDr. Májek. Odborníci odhadují, že změnu bude možné definitivně doložit nejprve po jednom roce, lépe dvou až třech letech. tab

Předběžná analýza vývoje počtu hospitalizovaných pro vybrané diagnózy srovnává stejné pětiměsíční období mezi roky 2016 a 2017. Jde o data Národního registru hospitalizovaných (NRHOSP), který je celoplošným registrem, kde jsou evidovány osoby, které byly hospitalizované na lůžkových odděleních a jejichž hospitalizace byla ve sledovaném období ukončena. V meziročním porovnání došlo k poklesu hospitalizací na akutní srdeční infarkt o 735, hospitalizovaných pro anginu pectoris ubylo o 625, pro ischemickou chorobu srdeční o 7 251 a pro astma o 794. „Počet hospitalizací pouze pro vybrané kardiovaskulární diagnózy a astma za vybrané pětiměsíční období roku 2017 oproti stejnému období 2016 poklesl o 9 405,“ shrnul RNDr. Májek.

Počet hospitalizací v uvedeném období

diagnóza

věk

6 - 11/2016

6 – 11/2017

změna

Akutní srdeční infarkt

< 60 let

≥ 60 let

celkem

2373

7 633

10 006

2 061

7 210

9 271

-13,1 %

-5,5 %

-7,3 %

Angina pectoris

< 60 let

≥ 60 let

celkem

797

3 357

4 154

669

2 860

3 529

-16,1 %

-14,8 %

-15,0 %

Ischemická choroba srdeční

< 60 let

≥ 60 let

celkem

5 287

55 622

60 909

4 509

49 149

53 658

-14,7 %

-11,6 %

-11,9 %

Astma

< 60 let

≥ 60 let

celkem

7 194

5 209

12 403

6 368

5 241

11 609

-11,5 %

0,6 %

-6,4 %

Zdroj dat: NRHOSP

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené