Zaměstnanecké pojišťovny v úzkých. Přijde v roce 2024 zpožďování plateb?
Svaz zdravotních pojišťoven ČR apeluje na ministra: „Netlačte nás do deficitu. Velké nemocnice mají peněz dost.“ Rezervy zaměstnaneckých pojišťoven už prý na naplánovaný deficit nestačí.
Ostřejšími slovy než obvykle hodnotí Svaz zdravotních pojišťoven návrh úhradové vyhlášky pro příští rok. Ministra zdravotnictví Vlastimila Válka vyzval, ať návrh změní tak, aby nevedl k deficitu. Tedy v průměru k pětiprocentnímu růstu úhrad za zdravotní služby, zatímco ministerstvo zdravotnictví plánuje osmiprocentní, podle pojišťoven spíše desetiprocentní růst.
Stejně jako loni zaměstnanecké pojišťovny kritizují, že návrh nerespektuje dohody z dohodovacího řízení a že rozděluje více zdrojů, než do zdravotnictví přijde. Letos ale vnímají plánovaný deficit jako ještě větší riziko.
Pokud nedojde k úpravě návrhu úhradové vyhlášky, hrozí, že se na konci roku 2024 nebo počátkem roku 2025 pojišťovny ocitnou ve finanční tísni a postupně budou muset prodlužovat lhůty splatnosti faktur, uvádí prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Vyčerpání rezerv u některých pojišťoven předpokládají i tvůrci vyhlášky. „U dvou zdravotních pojišťoven dojde ke konci roku 2024 ke snížení zůstatků na fondech na minimální hodnoty,“ připouští ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k návrhu úhradové vyhlášky.
V reakci na tiskovou konferenci Svazu zdravotních pojišťoven ovšem ministr zdravotnictví Válek pro ČTK uvedl, že „zpoždění úhrad nemůže nastat, některé pojišťovny jsou ale ve špatné finanční kondici“.
Deficit ohrožuje udržitelnost systému
„Úhradová vyhláška pro rok 2024 je poslední příležitostí, jak stabilizovat příjmy a výdaje systému veřejného zdravotního pojištění ve střednědobém horizontu,“ uvedl Friedrich. Po zavedení automatické valorizace plateb za státní pojištěnce, která se začíná uplatňovat právě pro rok 2024, by byl podle něj správný čas nastavit vyrovnaný rozpočet zdravotnictví. Návrh úhradové vyhlášky ale podle ministerstva zdravotnictví bude znamenat deficit až 8,3 miliardy korun, podle výpočtu pojišťoven dokonce podstatně více. „Smyslem zavedené automatické valorizace bylo zajistit střednědobou udržitelnost. Pokud už v prvním roce vstoupíme do tohoto systému s deficitem, budeme ho v budoucnu opět muset měnit. Vzniká riziko, že se hned po volbách bude opět řešit financování zdravotnictví. Zase nebude prostor na nějakou komplexnější reformu, ale bude potřeba nějaká finanční záplata,“ obává se Friedrich.
Návrh vyhlášky podle něj odporuje střednědobým plánům zdravotních pojišťoven i doporučení Národní rozpočtové rady. Mezi lety 2016 a 2023 rostl celkový HDP v Česku o 14 procent, ceny o 48 procent, zatímco výdaje zdravotních pojišťoven se zvýšily o 98 procent, podotkl Friedrich. „Takto nebudeme moci pokračovat do budoucna,“ myslí si. Navíc podle průzkumu, který si svaz pojišťoven nechal zpracovat, lidé nejsou se zdravotnictvím spokojenější než v roce 2019.
Před rokem zazníval i z ministerstva zdravotnictví při obhajobě tehdejší deficitní úhradové vyhlášky záměr v roce 2024 nasměrovat zdravotnictví ke kladným výsledkům, aby se mohly znovu začít doplňovat rezervy.
V dohodovacím řízení i během připomínkování návrhu úhradové vyhlášky ovšem zástupci poskytovatelů zdravotních služeb upozorňovali na vysoký růst nákladů, který jim ukrajuje z příjmů. Průměrná míra inflace za rok 2022 přesáhla 15 procent. Úhrady přitom loni rostly v souhrnu (včetně nákladů na centrové léky) o zhruba 11 procent. I v roce 2023 se očekává celková inflace přes 10 procent, zatímco úhrady rostou podle plánu z úhradové vyhlášky o osm procent. Poskytovatelům tedy s ohledem na inflaci v souhrnu reálné příjmy nerostou.
Friedrich: Nemocnice vytvářejí významné finanční přebytky
V jakých segmentech péče konkrétně vidí zaměstnanecké pojišťovny rizika návrhu úhradové vyhlášky? „Dlouhodobě posilujeme financování nemocnic, a to bez snahy o jejich restrukturalizaci,“ uvedl Friedrich. Zmínil také náklady na centrovou péči, které by v roce 2024 měly dosáhnout nejméně 40 miliard korun. Pokud by náklady na nejdražší léky podávané ve specializovaných centrech měly dál růst o dvacet procent ročně jako v posledních letech, začalo by to podle Friedricha ohrožovat finance na další segmenty.
Svaz zdravotních pojišťoven na tiskové konferenci vypíchl, že velké nemocnice jsou na tom v posledních letech ekonomicky dobře. „Nemáme detailní informace o hospodaření všech zdravotnických zařízení, můžeme ale monitorovat hospodaření největších státem řízených nemocnic. Ty už druhým rokem vytvářejí významné finanční přebytky. I proto si myslíme, že pro rok 2024 byla unikátní situace, kdy by bylo možno dosáhnout vyrovnaného hospodaření systému,“ uvedl Friedrich.
Všechny fakultní nemocnice i další akutní nemocnice přímo řízené ministerstvem zdravotnictví hospodařily podle Monitoru státní pokladny v letech 2021 i 2022 v plusu a také v průběžných číslech k 30. 6. 2023 mají výnosy vyšší než náklady. Za rok 2022 zaznamenaly fakultní nemocnice kladné hospodářské výsledky až na výjimky v řádech desítek milionů nebo stovek milionů korun. Například Fakultní nemocnice Hradec Králové loni měla o 548 milionů vyšší výnosy než náklady, Nemocnice Na Homolce o 619 milionů korun, Fakultní nemocnice Olomouc o 573 milionů korun, Fakultní nemocnice Plzeň o 389 milionů korun, Fakultní nemocnice Ostrava o 335 milionů korun.
Podle propočtů pojišťoven porostou na základě ministerského návrhu úhrady nemocnicím v roce 2024 v souhrnu zhruba o deset procent. Zároveň se stále nesjednotily základní sazby, ze kterých se jednotlivým nemocnicím úhrady počítají, a nadále se sbližují takzvaně zdola, což znamená, že nemocnicím s historicky nejvyššími sazbami neklesají.
Když Svaz zdravotních pojišťoven poukazuje na přebytkové hospodaření fakultních nemocnic, reaguje tím také na častou argumentaci zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven. Celkové zůstatky na všech fondech jsou přes 50 miliard korun.
Pro úhrady zdravotních služeb jsou zásadní základní fondy. Na základních fondech zdravotních pojišťoven bylo ke konci srpna letošního roku 19,4 miliardy korun. Rok předtím byly zůstatky na základních fondech o deset miliard vyšší. Důležité také je, že z toho 14,7 miliardy korun je na základním fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny a její zůstatky jsou prakticky stabilní, zatímco na základních fondech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven zbývá jen 4,6 miliardy, o 7,8 miliardy méně než před rokem. To je zhruba tisíc korun na jednoho pojištěnce. Pro srovnání, v roce 2021 byly průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho pojištěnce 3 265 korun za měsíc.
Trendy VZP a zaměstnaneckých pojišťoven se od sebe oddělily
Jak potvrzuje vládou schválené hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2022, které předložila společně ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo financí, souvisí to s příchodem uprchlíků z Ukrajiny v roce 2022, kteří získali v Česku přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Valná většina z nich se stala pojištěnci Všeobecné zdravotní pojišťovny, která se aktivně podílela na chodu krajských asistenčních center.
„Jejich většinové zahrnutí do kategorie tzv. státních pojištěnců spolu s výrazně podprůměrným čerpáním zdravotních služeb mělo na bilanci systému veřejného zdravotního pojištění pozitivní vliv. A to především na VZP ČR, u které se koncentrovalo nejvíce azylantů,“ uvádí se ve zmiňovaném hodnocení vývoje zdravotního pojištění.
Jinými slovy zdravotní pojišťovna za pojištěnce z řad azylantů dostává při přerozdělení stejné pojistné jako za ostatní stejně staré a stejně nemocné pojištěnce, Ukrajinci ale v Česku z různých důvodů čerpají mnohem méně zdravotních služeb. A tak jsou pro pojišťovnu finančním přínosem. VZP tedy má v podstatě stabilní rezervy, zatímco zaměstnaneckým pojišťovnám se rychle krátí.
Ministerstvo zdravotnictví chystá návrh legislativních novinek v oblasti zdravotního pojištění, chce zdravotním pojišťovnám dát mimo jiné silnější nástroje pro tvorbu sítě poskytovatelů a umožnit zvýhodnění pojištěnců, kteří chodí na preventivní prohlídky. Jestli by návrh pomohl, netroufl si prezident Friedrich odhadnout: „O takzvané velké reformě slýcháváme to, co je ve veřejném prostoru, ale prozatím jsme žádný návrh neviděli a o žádném podstatném aspektu takové reformy žádná diskuse na ministerstvu neproběhla.“
K věci:
Ludvík: Řada nemocnic nemá ani na spoluúčast u evropských projektů
Zatímco Svaz zdravotních pojišťoven poukazuje na dobré hospodaření nemocnic v posledních letech a žádá ministerstvo zdravotnictví o snížení růstu plateb v úhradové vyhlášce, manažeři nemocnic se potýkají s investičním dluhem a tlakem na zvyšování mezd či platů kvůli inflaci.
Podle ředitele Fakultní nemocnice v Motole a současně výkonného předsedy Asociace nemocnic Miloslava Ludvíka v nemocnicích i přes zlepšení hospodaření v posledních několika letech stále trvá investiční dluh. „Hospodářský výsledek nemocnic za rok 2018 a 2019 byl na úrovni nákladové rentability 0,2 a 0,5 procenta. V roce 2020 pak 4,3 procenta, ovšem včetně oddlužení ze strany státu i dotace odměn za covid ze strany státu. V roce 2021 pak nastal pokles nákladové rentability na 3,5 procenta včetně dotace za covid ze strany státu. Mírné zlepšení hospodaření nemocnic za poslední tři roky nevytvořilo dostatečné finanční podmínky pro potřebné desetiletí zanedbané investice,“ uvádí ředitel Ludvík. „U řady nemocnic není ani zaručena způsobilost platit spoluúčast na projektech Evropské unie,“ podotkl.
Kromě toho ředitel Ludvík říká, že některé nemocnice mají nesplacené dluhy: „Nemocnice sice snižují své závazky po splatnosti nad úroveň lhůty ze zákona, ale stále existují ve výši přesahující desetinu celkových závazků z obchodního styku. Z hlediska schopnosti platit závazky ve lhůtě splatnosti mají nemocnice jako celek horší situaci než zdravotní pojišťovny.“
Navíc upozornil, že v nemocnicích došlo i za poslední relativně bohaté roky k výraznému propadu reálných mezd s ohledem na vysokou inflaci a dochází k tomu i letos.
Na zaměstnanecké zdravotní pojišťovny podle Ludvíka dopadá vyrovnávání rozdílů v platbách od různých zdravotních pojišťoven, ke kterému úhradovou vyhláškou dochází. Platily totiž v průměru méně než Všeobecná zdravotní pojišťovna.
„Úhradová vyhláška 2024 ve svém nejdůležitější parametru, to znamená v navýšení meziročního tempa růstu, je v intencích s dohodou uzavřenou mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a nemocnicemi. Vůči úhradové vyhlášce se vymezují zejména zaměstnavatelské zdravotní pojišťovny (ZZP), které dlouhodobě preferují úhradu v ambulantních segmentech.
Úhradová vyhláška pro rok 2024 dále narovnává nerovnováhu v platbách nemocnicím mezi VZP a některými ZZP. Platby některých ZZP za základní sazbu byly a jsou pod úrovní základní sazby VZP u řady nemocnic,“ uvádí ředitel Ludvík.
Současně podotkl, že s ohledem na další sbližování sazeb mají fakultní nemocnice menší navýšení úhrad mezi lety 2024 a 2023 než nemocnice okresního typu, a dokonce by některé přímo řízené nemocnice či ústavy podle jeho výpočtů mohly jít příští rok s úhradami dolů.
„Dlouhodobě se ukazuje jako žádoucí rezervy a přebytky zdravotních pojišťoven z dobrých roků použít v letech, kdy se ekonomice daří méně. K 31. srpnu 2023 mají pojišťovny na účtech stále vysokých 52,9 miliardy korun a tato hodnota patří k nejúspěšnějším rokům hospodaření zdravotních pojišťoven od roku 1993. Pro srovnání, na konci roku 2013 byly zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven 13,2 miliardy,“ uzavírá Ludvík.