Přeskočit na obsah

ZCase urychlil koronární intervenci o více než deset minut

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) vyvinul interními silami ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Středočeského kraje digitální komunikační platformu zCase, která přináší nemocnici informace o pacientovi, kterého veze záchranka. Jsou to informace mnohem přesnější, než jaké byly dosud k dispozici. Aplikaci IKEM testuje od loňského podzimu.

Konkrétně IKEM využívá zCase u pacientů, u kterých středočeská záchranka diagnostikuje akutní infarkt myokardu. Záchranář jednoduchým kliknutím pošle EKG pacienta, které si sloužící lékař v IKEM může hned zobrazit v aplikaci na mobilním telefonu. Zhodnotí tak, jestli pacient potřebuje katetrizaci. Platforma umožňuje také zkontaktovat přímo posádku záchranky, která pacienta veze. Zároveň mají informace k dispozici koordinátoři v nemocnici a na informačním panelu na urgentním příjmu a na katetrizačních sálech se zobrazuje podle skutečné polohy vozidla předpokládaný čas dojezdu. Informace o tom, zda pacient potřebuje katetrizaci a kdy přijede, se díky tomu zásadní měrou zpřesnily.

Systém může být využit i pro jiné akutní příjmy než infarkt myokardu. Aplikaci testuje IKEM i s jinými nemocnicemi, zkouší jej FN Bulovka, FN v Motole, VFN Praha a Nemocnice Na Homolce. Vedou se také jednání s pražskou záchrankou, aby se v zCase objevovala i data z jejích vozů.

„Nová platforma pomáhá v reálném čase zdravotníkům ještě efektivněji řešit logistiku léčby akutních stavů, jako je například akutní infarkt myokardu. Systém zCase spojuje do jednoho celku dispečink zdravotnické záchranné služby, pracoviště koordinující příjem pacientů v nemocnici a lékaře odborných pracovišť, jako je kardiologie, neurologie, ARO a podobně,“ řekl při představení platformy Ing. Michal Stiborek, MBA, ředitel IKEM. „Unikátní je, že systém byl vyvinut s lékaři pro lékaře a se záchranáři pro záchranáře. Iniciativa vznikla u lékařů a odborníků v IKEM,“ dodal.

Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje získala při péči o pacienta s akutním infarktem myokardu díky aplikaci rychlejší komunikaci mezi posádkou záchranné služby v terénu a pracovištěm intervenční kardiologie. Neznamená to přitom pro posádku žádnou práci navíc. Uvedl to ředitel středočeské záchranky MUDr. Pavel Rusý. „Dříve se EKG křivka fotila a posílala do nemocnice e‑mailem. Následoval telefonát zasahujícího lékaře nebo záchranáře s pracovištěm kardiologie. Aplikace zCase umožňuje zároveň s EKG křivkou poslat i základní anamnestická data o pacientovi,“ uvedl MUDr. Rusý. Díky aplikaci tak má záchranka rychleji zajištěné specializované služby a rychlejší je také rozhodnutí, jestli pacient bude transportován na pracoviště intervenční kardiologie, nebo tato péče není indikována a bude transportován do spádové nemocnice. Aplikace také umožňuje archivaci křivek EKG. „Velice často jezdíme k chronickým pacientům a možnost porovnání EKG křivek nám dává cennou informaci,“ dodal ředitel. „Má to pro nás výhodu rychlejšího předání pacienta ve zdravotnickém zařízení,“ doplnil vedoucí Krajského zdravotnického operačního střediska ZZS Středočeského kraje Bc. Patrik Merhaut.

Podle předběžných dat se na půdě IKEM zkrátil po zavedení aplikace zCase čas od přijetí pacienta po katetrizaci v průměru zhruba o dvanáct minut. Nejefektivnější léčbou akutního infarktu myokardu je zprůchodnění cévy katetrizačním výkonem do 120 minut, připomněl vedoucí Oddělení akutní kardiologie IKEM MUDr. Marek Šramko, Ph.D., FESC, který vznik nové platformy inicioval. „Každých deset minut zdržení provedení koronární intervence zemře navíc jeden pacient na každých 300 stabilních pacientů nebo jeden pacient na 30 nestabilních pacientů. Skutečně záleží na každé minutě,“ uvedl Šramko.

Kde ušetřil IKEM dvanáct minut času na půdě nemocnice? „V rámci nemocnice zpoždění závisí na komunikaci s přednemocniční péčí. Během dne jsou obvykle katetrizační sály obsazeny elektivními výkony. Kdyby se u nás objevil pacient s akutním infarktem, který není předem avizován, může být katetrizační sál obsazený a může dojít ke zpoždění až o jednu hodinu,“ upozornil Šramko. Když posádka záchranky avizuje pacienta s infarktem bez poslání EKG, vnímají lékaři v IKEM určité riziko, že se diagnóza akutního infarktu myokardu nepotvrdí a zastavení elektivních operací bude zbytečné. Při noční službě může takový „planý poplach“ znamenat zbytečný příjezd sloužících lékařů z domova. Aby se těmto nepříjemným situacím vyhnuli, mohli tedy raději v některých případech čekat na příjezd pacienta a zhodnocení EKG přímo v IKEM. Také neznalost přesného času dojezdu posádky s pacientem bránila včasné přípravě katetrizačního sálu. „Nyní víme přesně na minutu, kdy pacient dorazí, a ještě než dorazí, jaký má typ infarktu myokardu. Zdržení v rámci katetrizačního centra díky tomu není obvykle delší než deset minut,“ popsal MUDr. Šramko.

Zkrácení času do intervence díky zCase navazuje na dřívější úspěchy české kardiologie a IKEM. „Koncem 90. let jsme v IKEM ve spolupráci s příbramskou záchrannou službou prokázali, že je výhodnější pacienta vézt z místa zásahu přímo do kardiocentra, nevozit ho do regionální nemocnice. Mortalita se snížila o více než polovinu a zlepšily se výsledky. Stále je ale co zlepšovat,“ připomněl přednosta Kardiocentra IKEM prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC. „Objevily se systémy, které umožnily posádce záchranné služby přenést EKG do kardiocentra. Taková komunikace jako v současné době ale dosud nikdy možná nebyla. Díky rozvoji technologií máme možnost komunikovat s posádkami záchranné služby a máme možnost se na pacienta připravit,“ řekl.

Aplikace zCase přenáší data šifrovaná a IKEM uvádí, že splňuje požadavky na kybernetickou bezpečnost a ochranu citlivých dat. Systém je univerzální, nevyžaduje od nemocnice žádné specifické IT vybavení. Mohl by se tak rozšířit i do dalších krajů. „Naší ambicí je dát tento nástroj zdravotnickým zařízením v Česku volně k dispozici,“ uvedl ředitel Stiborek. Zatím funguje systém v IKEM od podzimu a s jeho využitím bylo ze záchranky do nemocnic předáno podle odhadu doktora Šramka několik set pacientů. „Plánujeme klinickou studii, ve které budeme srovnávat časy a přežití pacientů. Každý katetrizačně léčený infarkt v České republice se zaznamenává do Národního registru koronárních intervencí včetně dojezdového času, času volání záchranné služby, času zprůchodnění cévy. Až budeme mít více pacientů, u kterých byla tato aplikace použita, budeme moci srovnávat tyto časy i přežití pacientů,“ uvedl MUDr. Šramko.

 

K VĚCI...
Další výzva: digitalizace a analýza dat
V IKEM vzniklo v poslední době více pozoruhodných projektů digitální medicíny. Mimo jiné pacientská aplikace m‑Transplant. Tu v IKEM vyvinuli, aby zlepšili kontakt s pacienty na imunosupresivní léčbě, kteří často přicházejí ze vzdálených částí republiky. Pacienty upozorňuje na užití imunosupresiv, a tím zvyšuje adherenci k léčbě. Když lékař rozhodne o změně dávkování léků, informace se automaticky zapíše do aplikace a objeví se pacientovi v jeho telefonu. Pacientovi také chodí do aplikace laboratorní výsledky, má tu seznam užívaných léků a další informace z vyšetření. Nápadů ohledně digitalizace by IKEM měl dost, ani chuť dělat nové věci na IT oddělení ani u lékařů nechybí, určitou brzdou jsou ale finance. Jakožto pražská nemocnice má IKEM omezené možnosti čerpání z evropských fondů. A úhrady od zdravotních pojišťoven na rozvojové projekty nestačí. S novinkami často pomáhají sponzoři a dárci. Ředitel IKEM Ing. Michal Stiborek je fanouškem využití dat pro zvyšování kvality péče. „Digitalizace nám umožňuje lépe data analyzovat a dívat se na ně jinak. Ještě ji ale nemáme úplně zvládnutou. Nejraději bychom měli úložiště dat, ve kterém bychom mohli digitalizovat chorobopisy pacientů a využít to pro prediktivní medicínu,“ nastiňuje ředitel Stiborek. „Mohli bychom analyzovat, s čím pacient přišel, jaká byla léčba, jaká vyšetření, jaký byl efekt. Mohli bychom analyzovat skupinu lidí, způsob léčby na skupinu problémů, sociodemografické faktory… Byl by to zajímavý projekt. Mohli bychom se pak statisticky podívat na přicházejícího obézního pacienta 45 let, kuřáka, diabetika druhého typu, s určitým typem srdečního problému, a porovnat si, jak u takových lidí u nás v posledních deseti letech zafungovala ta nebo ona léčba. Experty na to máme, nemáme ale prostředky, z vlastních prostředků něco takového nezaplatíme. Jsou to data, se kterými dnes úplně nepracujeme, protože nejsou digitalizována a strukturována,“ uvádí ředitel.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené