Zdravotníci budou mít speciální tarifní platovou tabulku

Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Připraveno je pro vás Studio STOP. Jako každý všední den i dnes bude věnováno aktuálnímu tématu. Dnes tomu domácímu. Zajímavý poslech vám ze studia Českého rozhlasu 6 přeje Terezie Jirásková.

Hospodářské noviny otiskly informace o tom, že vláda hodlá učinit další změny v Zákoníku práce, a to tak, že platové třídy mají být zachovány. Ze zákona má zmizet paragraf, který říká, jak se má zvyšovat plat zaměstnance v závislosti na délce jeho praxe. Znamená to, že do tabulek mohou jednotliví ministři dosadit libovolná čísla s tím, že musí dodržet minimální platy v jednotlivých třídách. Zmizí pravidlo, že plat člověka s 32 lety praxe musí dosáhnout 1,5 násobku platu zaměstnance na stejné pozici bez praxe.

V zákoně se neobjeví ani to, že v nejvyšší platové třídě musí člověk dostat minimálně 3,4 násobku platu nejnižší třídy. S navrhovanými změnami ostře nesouhlasí sociální demokraté. Slovy úřadujícího předsedy sociálních demokratů Bohuslava Sobotky. Zákoník by měl být schválen v listopadu, tarifní platy a jejich výše pak začátkem prosince. A právě téma tarifních platů zaměstnanců státní a veřejné správy, konkrétně zdravotníků a ještě konkrétněji zdravotních sester, či bratrů či dalšího středního zdravotnického personálu, budou tématem dnešního vydání Studia STOP.

Budeme v něm mluvit o jejich postavení, o jejich platech, či dalším odhodlání stávkovat. Poté, co odboráři minulé úterý na Palachově náměstí demonstrovali právě proti snížení tarifní složky mzdy zaměstnanců státní a veřejné správy, se dočkali příslibu, že zdravotníci budou mít speciální tarifní platovou tabulku. Více uslyšíte z úst ministra zdravotnictví Leoše Hegera.

Jak budou tedy vypadat platy zdravotníků? Můžete prozradit více?

Host (Leoš HEGER):
Bylo přislíbeno, že bude udělána speciální tabulka pro zdravotnictví a zatím se pořád ještě jedná o tom, jaké, jakou by měla mít formu. Kolik by v ní mělo být úspor jako celku a zda by v ní mělo být nějaký, nějaké posunutí těch platových stupňů v závislosti na čase, na délce zaměstnání. Problém proč je to všechno zatím ještě neurčité spočívá v tom, že nejdřív musí projít Zákoník práce a potom teprve je možno uvažovat o té konkrétní podobě jednotlivých tabulek do nařízení vlády. Tak to je celý jaksi jeden, jedna polovina celého toho aspektu z legislativního pohledu. Ale ono to má ještě druhý aspekt. A to jest ta představa, nakolik ovlivní tabulky výdaje z veřejných rozpočtů ve zdravotnictví. Protože veřejné rozpočty v oblasti státní správy a státního rozpočtu budou tedy redukovány zhruba o 10 procent a tam to ten dopad má přímý. Kdežto platová úroveň zaměstnanců na tabulkových platech ve zdravotnictví vycházejí z rozpočtu veřejného zdravotního pojištění. A ten žije svým způsobem, samozřejmě, že na státním rozpočtu je také závislý, ale rozhodně tam není pokles o 10 procent. Tam je těch očekávaných, často zmiňovaných 10 miliard pro příští rok. A všechno bude záležet na hospodaření jednotlivých zdravotnických organizací, jestli ty změny do platů promítnou nebo ne. Já osobně jsem pevně přesvědčen, že je tam promítnou jenom minimálně, protože jak počet pracovníků ve zdravotnictví je minimální v současné době, tak tlak na zvyšování platů je velikánský a naopak snížení platů v této situaci prakticky nepřipadá v úvahu. Zvlášť, když se vezme v potaz, že všechny ty platy jsou vázány na kolektivní smlouvy jednotlivých zdravotnických zařízení a ten tlak odborářský je opravdu veliký.

Moderátor
Dobře, pane ministře, to znamená, pokud rozumím dobře, zdravotníci se nedočkají snížení svých platů?

Host (Leoš HEGER;
Tak, já to nemohu vyloučit naprosto stoprocentně ve všech zdravotnických zařízeních. Ojediněle se něco takového vyskytnout může. Není vyloučeno, že některá zdravotnická zařízení budou mít problémy, ale rozhodně plošně snížení platů neočekávám a my jsme vydali pokyn ředitelům přímo řízených organizací, aby platy za každou cenu zachovali.

Moderátor
Dobře. To znamená, pokud by k nějakému snížení došlo, tak řádově o kolik by to mohlo být? Já vím, že jste řekl, že to je v gesci jednotlivých zdravotnických zařízení, že se to dotkne případě jenom některých. Ale určitě máte představu.

Host (Leoš HEGER
Já mám představu, že v průměru ke snížení platů nedojde. Nelze vyloučit jednotlivý výpady v jednotlivých zařízeních, ale nemělo by to ovlivnit, ten průměr diktují zejména zařízení jako jsou velké nemocnice a tam ty ředitelé budou dělat opravdu vše možné, aby o ty své zaměstnance nepřišli.

Moderátor
Ve Studiu STOP jsou dnes mými hosty dvě dámy. Dagmar Žitníková, místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Také Dana Nosovská, která je garantem sekce zdravotnických záchranných služeb a vrchní sestrou Zdravotnické záchranné služby v Mělníce. A ve spojení jsem také po telefonu s ředitelem Fakultní nemocnice v Hradci Králové profesorem Romanem Prymulou. Takže všem přeji dobrý večer.

..pojďme se nejprve vrátit k té demonstraci, která se konala na Palachově náměstí minulé úterý. Shrňte vy vaše důvody, proč jste demonstrovaly a myslíte si, že byl opravdu důvod? Tak, poprosím Dagmar Žitníková, paní místopředsedkyně.

Host (Dagmar ŽITNÍKOVÁ;
Co se týká demonstrace a vlastně i vyhlášené stávkové pohotovosti Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, tak to byly naprosto předem promyšlené kroky, které reagovaly na vývoj situace. My jsme počátkem srpna letošního roku dostali první návrhy na změnu systému odměňování pracovníků. Byl to návrh na změnu systému odměňování nejenom zdravotnických pracovníků, ale obecně všech pracovníků, kterých se týká odměňování podle Zákoníku práce části platu. V té první části byl návrh na snížení jejich tarifních platů, který byl zhruba ve výši 20 procent. Tady tento návrh odbory připomínkovaly, měly na připomínkování 5 pracovních dnů. A nesouhlasily s ním. Následně po tomto předloženém návrhu jsme dostali další návrh pana ministra Drábka, který snižoval platové tarify až zhruba o 40 procent, což například u zdravotní sestry představovalo částku 10 tisíc 800 korun měsíčně. Pro zaměstnance, kteří nepracují ve zdravotnictví, ale pracují například v sociálních službách, to představovalo tarifní plat na úrovni minimální mzdy, což je 8 tisíc korun měsíčně. A pro většinu provozních zaměstnanců nemocnic, jako jsou například dělníci, uklízečky, vrátní, tak to představovalo stejnou částku, což je 8 tisíc korun měsíčně. Tady jsme vstoupili do jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí a s ministerstvem zdravotnictví. A opakovaně jsme upozorňovali na to, že tady s tímto systémem a s návrhem na změnu nesouhlasíme. Největším problémem je pro nás to, že ta navrhovaná změna se má dotknout především Zákoníku práce jako takového a má vlastně rozbít celý dosavadní systém odměňování tak, jak je nastavený a tak, jak o něm tady hovořila paní redaktorka Jirásková. To znamená, že se vynulují všechny rozdíly mezi jednotlivými tarifními stupni a budou pouze základní tarify, které budou garantované a nebudou už zaměstnanci oceňováni na základě praxe. Já tady říkám zásadně praxe, neříkám věku, protože ta délka obsahuje opravdu odsloužené roky jak v těch zdravotnických zařízeních, tak ve státní správě a všude jinde. Tento návrh byl pro nás nepřijatelný, a proto náš odborový svaz vyhlásil stávkovou pohotovost a následně také se zúčastnil demonstrace na Palachově náměstí. Co se týká celkové situace, tak já bych si dovolila tady trošku kontrovat panu ministru Hegerovi. Pan ministr hovořil o tom, že v současné době bude chybět pro příští rok v systému veřejného zdravotního pojištění 10 miliard. 10 miliard je nejoptimističtější částka. Někteří politici, například bývalý pan ministr zdravotnictví Julínek, hovoří o miliardách 15. A samozřejmě, že výpadek 15 miliard je potřeba někde kompenzovat a někde řešit. A v původním návrhu, který jsme dostali z ministerstva práce a sociálních věcí, v jeho důvodové zprávě bylo napsáno, že změnou systému odměňování pracovníků ve zdravotnictví se ušetří ze zdravotního pojištění 6,5 miliardy. A toto byl ten zásadní moment, který nás vedl ke všem nesouhlasným akcím a k protestům.

Moderátor :
Když dovolíte, dám slovo vaší kolegyni. Je tady také Dana Nosovská. Vy jste garantem sekce zdravotnických záchranných služeb a také pracujete sama na záchranné službě. Takže spíš to zasazujte do kontextu té práce záchranářů. Když postoupíme o trochu dále, pak, nedá se říci, že vlastně ta demonstrace přinesla úspěch a může být takovým návodem, protože pan ministr vám poté víceméně slíbil, že ke snižování platů u zdravotníků nedojde?

Host (Dana NOSOVSKÁ; garant sekce zdravotnických záchranných služeb; vrchní sestra, Zdravotní záchranná služba Mělník):
Jestliže taková demonstrace obrovská nepřinesla úspěch, tak už jenom proto, že ty lidi se dali dohromady a všichni přišli, je veliký plus. A měli by si páni ministři uvědomit, že ti lidi s tím nesouhlasí, že jsou ti lidi, kteří tady pracují, pracují poctivě, pracují slušně, pracují za určitou mzdu. A jestliže teďko jim chtějí tu mzdu pokrátit, tak určitě s tím nikdo nebude souhlasit.

Moderátor :
Promiňte, dobře, ale u těch zdravotníků to vypadá, že vy, coby zdravotníci, jste si vymohli určitý ústupek, protože váš ministr, tedy ministr Leoš Heger řekl, že ke snížení platů u zdravotníků nedojde.

Host (Dana NOSOVSKÁ:
Víte, ono to je tak. Ono když nedojde ke snížení platů zdravotníků, tak jak oni, jak oni seženou těch 6,5 miliardy? Tam prostě asi nějaký prostě tam ústupek bude muset být. Když jsme se podívali na tu první tabulku, která teda, jak říkala tady paní místopředsedkyně, ukazovala, že všichni, i pracovníci, kteří pracují už 30 let, budou mít 14 tisíc 800 korun základní plat a mohou dosáhnout na 200 procent osobního ohodnocení, tomu přece pan ministr nemůže věřit. Protože sám byl ředitelem velký nemocnice a ví o tom, že jednání s odbory o kolektivní smlouvě nikdy nikdo nedosáhl na 100 procent. Maximálně manažeři, možná někteří vysocí lékaři. Ale střední pracovní personál mívá osobní ohodnocení v řádech stokorun.

Moderátor :
Dobře, dámy, řekněte, jak jsou ta konkrétní čísla nastavena? Nebo zůstaňme u vás, paní Nosovská. Kolik si vydělá zdravotní sestra, případně někdo jiný z toho středního zdravotnického personálu měsíční příjem?s

Host (Dana NOSOVSKÁ;
Tam teďka to závisí od toho, kolik má odpracováno ve zdravotnictví a v kterém je platovém stupni.

Moderátor
Dobře, tak, prosím, řekněme ...

Host (Dana NOSOVSKÁ;
V průměru ...

Moderátor :
... absolventa a hovořme o někom, kdo má praxi třeba těch 20 let.

Host (Dana NOSOVSKÁ;
Řekla bych absolvent má těch 14 tisíc 800 nástupní plat. A někdo, kdo pracuje třeba jako já, jestli můžu říct, 30 let, tak má plat 22 tisíc hrubého základní plat.

Moderátor
Ano. Vaše kolegyně Dagmar Žitníková, vy jste také pracovala ve zdravotnictví. I když v současné době působíte tedy hlavně jako místopředsedkyně toho Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Můžete srovnat třeba s jinými pracovišti mimo záchranku, jak si vydělávají zdravotní sestry?

Host (Dagmar ŽITNÍKOVÁ;
To je právě ten druhý obrovský problém, o kterém jsme tady ještě teď nehovořili. Pan ministr hovořil o tom, že by se zachovaly platy zaměstnancům, kteří pracují v nemocnicích v příspěvkových organizacích. Ale my máme ve zdravotnictví dnes téměř polovinu nemocnic, kde pracují pracovníci v nemocnicích, které fungují v podobě akciových společností. A protože jak už se tady hovořilo o tom, tak příští rok se má snížit úhrada z veřejného zdravotního pojištění jednotlivým zdravotnickým zařízením, tak už dneska mnoho ředitelů právě z těch jednotlivých zařízení avizovalo dopředu odborářům, že pro příští rok v žádném případě nemohou počítat s žádným navýšením, ale spíše mají počítat s tím, že pokud se sníží "ve státním", což jsou ty příspěvkové organizace, a nejenom ministerstva zdravotnictví, ale i některé příspěvkové organizace krajů, tak budou snižovat i těm zaměstnancům v obchodních společnostech. Takže už dnes, kdy ti zaměstnanci v těch obchodních společnostech mají v poměru například zdravotní sestry zhruba o 4 tisíce korun méně než sestřičky, které pracují v příspěvkových organizacích, by mohly mít ještě o další tisíce korun méně. A možná taková poslední vsuvka, tady se pouze hovoří stále o zdravotnických pracovnících. A náš odborový svaz od začátku zastával názor, že nechce výjimku pouze pro zdravotnické pracovníky, ale že chce výjimku vlastně pro všechny pracovníky ve zdravotnictví a v sociálních službách. Ve zdravotnictví pracují lidé v týmech. A například taková kuchařka, která pracuje v nemocnici, musí umět 12 diet. A musí těch 12 diet umět uvařit. Takže ta práce v tom zdravotnictví je specifická i u těch jiných profesí. Například sekretářka nebo personalistka musí dokázat posoudit specifika zařazování těch zaměstnanců, takže nedá se říci, že by ta práce byla jednoduchá a jednoznačná. Administrativní pracovníci musí znát výkony zdravotního pojištění, aby je dokázali správně vykázat. Prostě ty nemocnice jsou opravdu nastavené týmově. A sociální služby, ty jsou na tom daleko hůře, protože pracovníci v sociálních službách jsou zaměstnanci, kteří jsou jednou z nejhůře ohodnocených kategorií pracovníků vůbec v rámci České republiky. A za těmito pracovníky je už dneska pouze kultura a zemědělství. A za těžkou práci, kterou ti lidé vykonávají v domovech pro seniory, v domovech se zvláštním režimem a v dalších zařízeních sociálních služeb, jsou naprosto neadekvátně ohodnoceni. Takže nám nestačí pouze výjimka pro zdravotnictví a pouze tento příslib. Opravdu my bojujeme teď za všechny zaměstnance ve zdravotnictví a v sociálních službách.

Moderátor
Ano. Slyší nás také ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové profesor Roman Prymula. Tak, pane řediteli, jak se vám poslouchá tady, jak se vám poslouchají stesky dam, které jsou hlavními hosty, tedy samozřejmě společně s vámi, toho dnešního vydání Studia STOP? Tak, můžete nastínit, jak je ta situace u vás v nemocnici? Jak jsou honorováni střední zdravotničtí odborníci a především tedy zdravotní sestry a další střední zdravotní personál, o kterém dnes v tomto vydání hovoříme?

Host (Roman PRYMULA;
Tak, já si myslím, že ta celková situace je skutečně složitá a nejde asi řešit nějakým černobílým systémem. Já si myslím, že ta demonstrace v podstatě byla naprosto legitimní, na druhou stranu si musíme uvědomit, že celková ekonomická situace je poměrně špatná a skutečně je nutné někde začít šetřit. A já si myslím, že přístup vlády je poměrně legitimní. Na druhou stranu já nevidím tento přístup v plošném snižování u všech kategorií, protože ono tady svým způsobem bylo naznačeno, že to asi není ta cesta, kterou bychom chtěli postupovat. Jedna věc je plošné snížení, jedna věc je změna tarifů. A to já považuju za poměrně nešťastný krok, protože došlo k souběhu těchto dvou věcí a kolegyně mají naprostou pravdu, že pokud ten platový tarif bude takto výrazně snížen, tak skutečně nikde není garantováno, že by zaměstnavatel musel vyplatit mzdu v původní výši. A pokud dojde ke snižování plateb od pojišťoven, což se dá na příští rok očekávat, tak samozřejmě budeme vystaveni různým tlakům, jakým způsobem se vyrovnat s vyrovnaným hospodařením a samozřejmě platy jsou jednou z možností, jak tohoto dosáhnout a je to nepochybně ve smyslu minus. To znamená pro řadového zaměstnance tarifní plat je nepochybně jakási jistota, kterou potřebuje a celková ta změna, která by v podstatě odmazávala intenzivně praxi, není úplně ideální. Toto se dá dělat, pokud bychom navyšovali příjmy, tak je možné, že bychom to takto zafixovali. Ono to má racionální jádro, ale myslím si, že podobný princip byl aplikován na Slovensku a v podstatě demotivoval zaměstnance, takže řada z nich odešla do privátní sféry, protože ve státních sférách pod tabulkovým platem vlastně neviděla už perspektivu, že by cokoliv měla dostat. Takže to je celý problém, který samozřejmě před námi je. Co se týká zdravotnictví, tak tady já naprosto souhlasím a podporuju aktivity, které by měly vést minimálně k zachování platu, protože my celou řadu let slyšíme o tom, že zdravotnictví je podfinancováno, že bychom potřebovali přidat a teď nebudu hovořit specificky o kategoriích sester nebo lékařů, skutečně tady je poměrně významná podfinancovanost a já vidím ty nárůsty ne možná na bázi, o jaké mluví naši lékaři v tuhle chvíli, někde 100, 150 procent, ale vidím to někde na úrovni třeba 20, 40 procent. Ale to vše je samozřejmě komplikováno tou celkovou situací. To znamená nás se logicky zeptáte, jakým způsobem jsme schopni zagarantovat, abychom minimálně nepoklesli s tím platem, což je záležitost složitá, protože už tady bylo řečeno z ústa pana ministra, že nějakým způsobem dojde k poklesu a já nechci spekulovat, jestli to bude 10 nebo 15 miliard příští rok, ale každopádně ta částka bude nižší než máme teď. To znamená ...

Moderátor
Promiňte, ale pan ministr, dá se říci, že slibuje ne na 100 procent, že platy zdravotníků neklesnou. Tak jak to, jak s tím pořídíte třeba vy konkrétně ve vaší nemocnici?

Host (Roman PRYMULA;
My jsme se k tomu postavili čelem ještě před tímto prohlášením. Ale na druhou stranu to prohlášení nám jaksi prostor příliš neotevírá. Protože my dostaneme méně peněz a máme v podstatě v tuto chvíli zachovat mzdy, což my učiníme, ale vede to k naprosto drastickým restrukturalizacím uvnitř, protože ta částka celková samozřejmě dominantně orientována do kategorie mzdové. My zhruba 45 procent celých příjmů nemocnice věnujeme na mzdy, takže je jasné, pokud tady máme zastabilizovat tu situaci na nule, tak musíme ubírat v jiných oblastech, a to není úplně jednoduché. Ono, když se nad tím zamyslíme, tak v podstatě bychom měli řešit tu situaci i obecně a říci si prostě, jestli ve zdravotnictví ještě nějaké rezervy jsou uvnitř té nemocnice, ty rezervy jsou malé, my jsme schopni se vyrovnat s nějakým poklesem, dejme tomu, 5, maximálně 10 procent a těch 10 procent už je na hraně. Ale ne více. Takže ...

Moderátor
Ano, můžete, omlouvám se, samozřejmě dokončete myšlenku, ale mě zajímají ta konkrétní čísla. Kolik si u vás vydělá zdravotní sestra v nemocnici v současné době?

Host (Roman PRIMULA;
Já, já si myslím, že tato čísla nejsou úplně relevantní, protože samozřejmě velice záleží na tom, jestli se jedná o řadovou sestru, jestli se jedná o sestru staniční, vrchní, jakou dobu má praxi a tak dále. Jestli pracuje ve směnném provozu a nepracuje. To znamená jakékoliv číslo ...

Moderátor
Ano, to je zřejmé, udělejte, prosím, nějaký, třeba vyberte 3 ty typy. To je zřejmé, že to odvisí od těchto věcí, které říkáte. Ale udělejte proto, aby naši posluchači měli nějakou představu. Vyberte si třeba sestru absolventku, staniční sestru, jak je libo.

Host (Roman PRIMULA;
Já si myslím, že ta čísla, která tady padala, se zas tak drasticky neliší. My samozřejmě jsme v některých kategoriích na vyšších platech. Můžeme se pohybovat třeba mezi 30, někde 35 tisíci. Ale to není rozhodující. Protože ta práce je v podstatě vykoupena poměrně náročným směnným provozem a my se snažíme skutečně, abychom tuto úroveň udrželi i nadále. A to znamená kromě toho, co jsem říkal, tak bychom se měli zamyslet nad tím, jestli udělat reformy v celém systému, protože zatím zdravotnictví u nás je poměrně výrazně podfinancováno. My tady máme určité procento hrubého domácího produktu, které jde do zdravotnictví, které je nižší než v řadě zemí Evropy. My jsme téměř na chvostu. A druhá věc je, o které se nemluví, my jsme v podstatě plátci DPH, ale nemůžeme si ho odepsat. To znamená toto je částka, která z tohoto procenta ještě mizí. A z těchto malých peněz dělat nějakou velkou muziku prostě nejde a měli bychom se zamyslet, jak tu restrukturalizaci provést a já si myslím, že celý ten systém u nás je postaven na tom, že máme poměrně stabilní počet praktiků, máme narůstající neustále sféru privátních specialistů, která si myslím, že by byla třeba limitovat. Ale máme i příliš mnoho nemocnic. A stejný problém řeší v Německu. A pokud tento systém nevyřešíme, tak zdravotnictví uvnitř není schopno dále udržet ten trend, který má. To znamená buď bychom museli dostat prostředky zvně systému, anebo bychom museli v rámci zdravotnictví udělat škrty, které jsou politicky naprosto nepopulární, to znamená redukovat počet nemocnic.

Moderátor :
Ano. Tak jestli jsem dobře vyrozuměla, pane řediteli, dejme tomu, staniční sestra si u vás vydělá zhruba 30 až 35 tisíc. I takto je to možné?

Host (Roman PRIMULA;
Je to možné tak říci.

Moderátor :
Ano, dobře. Jenom malá vsuvka technická. Pokud na sebe chcete reagovat, tak, dámy, vy, prosím, zvedněte ruku a pane řediteli, vy se už, ano, už vás vidím, a pane řediteli, vy se, prosím, ozvěte, protože vás nemůžeme spatřit. Tak doplnění paní místopředsedkyně Dagmar Žitníková, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče.

Host (Dagmar ŽITNÍKOVÁ; místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče):
Já bysem si dovolila doplnit informaci, o které tady pan ředitel hovořil. A to je vlastně částka, která jde do zdravotnictví v oblasti hrubého domácího produktu. Česká republika je v současné době čtvrtá od konce v rámci Evropské unie ze zemí v objemu prostředků, které dává do zdravotnictví. U nás je to něco přes 7 procent a v porovnání například s Německem, o kterém teď hovořil pan ředitel, tak Německo dává asi 10,5 procenta hrubého domácího produktu do zdravotnictví. Když byste si představili ty částky v objemech, tak určitě by to bylo daleko více peněz než ty, které jsou dneska potřeba na srovnání platů nebo na udržení platů vlastně pracovníků ve zdravotnictví. Možná ještě jedna věc. My jako odbory jsme nabízeli i některá řešení. Hovořili jsme o nich na jednání tripartity. Ale bohužel jsme tady v těchto případech nebyli vyslyšeni. Hovořili jsme o tom, že je nutné zvýšit příjmy zdravotního pojištění, že by bylo velmi dobře zrušit zastropování odvodů plateb na zdravotní pojištění, tak jak funguje dnes. Že by stát měl navýšit platbu za státní pojištěnce, protože naposledy toto provedl v roce 2006 a od roku 2006 se tato částka nevalorizovala, ani nezvyšovala. A zůstává vlastně na té úrovni už téměř 5 let. A dále jsme upozorňovali na to, že je chyba v systému oceňování léků, aby tomu laici rozuměli. My dneska máme zvláštní ústav, který reguluje léčiva. Je to Ústav pro regulaci léčiv. A tady v tomto případě my vidíme velmi velké rezervy, protože ta regulace léčiv byla v roce 2007 nastavena velmi špatně a správnou lékovou politikou je možné do toho systému přinést doslova miliardy. Někteří odborníci hovoří dokonce o 7 miliardách, které by se daly v rámci toho systému uspořit, pokud by se ten systém zastropoval a řeklo by se, že ta regulace těch léčiv bude prováděna jinak než je prováděna dnes.

Moderátor:
Podívejme se na to, kde by se dalo šetřit na záchrance. Dana Nosovská je garantem sekce zdravotnických záchranných služeb a také vrchní sestrou v Mělníce u Zdravotnické záchranné služby. Tak, kde by se dalo spořit tedy jinde než na platech?

Host (Dana NOSOVSKÁ;
Já na záchranné službě nemám vůbec ponětí, kde by se dalo šetřit. Možná, že by, a mohla bych to říct takhle, mohli by šetřit pacienti, kteří zneužívají záchrannou službu.

Moderátor:
Jak často se to děje?

Host (Dana NOSOVSKÁ;
Dost často se to děje.

Moderátor :
Kolikrát za den? A jak to zneužití vypadá?

Host (Dana NOSOVSKÁ
Ono to není jakoby zneužití. Ono to je tak, že záchranná služba je pro ochranu zdraví a života. A oni ti lidi někdy si pletou to, co je ochrana zdraví a života, oni ten svůj problém prostě nadnesou tak, že chtějí záchrannou službu k věci, kterou by vyřešili normálně doma. Myslím, že osvěta, prevence, by jim velice pomohla.

Moderátor:
Dobře, pane řediteli Prymulo, kde by se dalo šetřit u vás v nemocnici, konkrétně vy jste již zmínil o tom, že počet nemocnic je nadbytečný a uvedl jste některé příklady. My jsme v pravidelných vydáních již několikrát hovořili o tom, kde se dá spořit konkrétně v nemocnicích třeba na drahých přístrojích, nebo řekněte, jak je možné u vás, a možná na to i dojde ve vaší nemocnici, pokud k tomu snížení dojde těch platů, tak budete muset to řešit jiným způsobem. Co budete v nemocnici dělat? Kde šetřit?

Host (Roman PRIMULA
No, tak nepochybně v podstatě v první etapě my už v tuto chvíli řešíme otázku investic. Ono to s tím úplně úzce nesouvisí, ale samozřejmě ten balík prostředků je dán a je jasné, že my si nemůžeme dovolit investovat z vlastních prostředků tolik do investic, takže velice pečlivě hodnotíme, jestli požadavky jednotlivých pracovišť jsou oprávněné, jestli nejsou naddimenzované. Velice pečlivě hodnotíme, jestli technologie, které chceme koupit, jsou skutečně adekvátně nákladné, jestli se nám vrátí, jestli budou využívány v klasickém provozu nebo ve směnném provozu a tak dále. To znamená v této oblasti nepochybně cesta je. Pak je tady cesta, která byla zmíněna přes úsporu na léčivech. Nicméně tady ten prostor je trochu menší než u těch technologií, protože léčiva jsou regulována poměrně intenzivně a ono 7 miliard, o kterých tady byla řeč, vypadá jako číslo impresivní, ale když vezmeme celý objem prostředků ve zdravotnictví a jenom tady hovoříme o poklesu nějakých 10, 15 miliard na pojištění, tak je jasné, že jenom tato oblast samozřejmě nenahradí tento výpadek a je to určitá část, která nám může vylepšit tu bilanci, ale nemůže to vyřešit beze zbytku. Druhý problém, který tady je a který není úplně optimálně vyřešen, my samozřejmě máme určitá centra, která poskytují péči nadregionálně. A tato centra v podstatě mají pacienty, které hradí z určitých speciálních položek. A na druhou stranu tito pacienti si s sebou nosí své diagnózy, které už nejsou hrazeny tímto centrálním způsobem. To znamená to jsou všechno věci, které se snažíme optimalizovat, nalézt regionalizaci takovou, aby nemocnice na tom netratila a jsou to cesty, jak v podstatě udržet tu mzdovou politiku, ke které jsme se zavázali na příští rok.

Moderátor :
Dá se taky vidět ta chystaná změna, tedy těch plošných škrtů, které se týkají zaměstnanců státní a veřejné správy, samozřejmě z toho prvního pohledu jako velmi negativní, jako plošný škrt, který lze udělat bezmyšlenkovitě, nebo jenom s velmi malým rozmyslem. Proto, aby se státní rozpočet jaksi uzdravoval. Ale v druhém plánu, jak slyšíme, tak pokud k tomu snížení platů dojde, tak ty jednotlivé instituce od nemocnic až po záchrannou službu vlastně budou takto donuceny přemýšlet o tom, jakým způsobem spořit. Tak, není možné, pane řediteli, vidět vlastně i tu situaci, která není úplně příjemná státním zaměstnancům a zaměstnancům veřejné správy, vidět jako pozitivní?

Host (Roman PRIMULA
Tak, jistý pozitivní aspekt v tomto, co jste říkala, je, ale je nutné si uvědomit, že my jaksi nesmíme přetnout tu pomyslnou tětivu, protože pak dojde skutečně k exodu. A já bych tu situaci ve zdravotnictví teď nepodceňoval, protože ono je diametrálně odlišné, když snížíme plošně mzdové prostředky v sektoru, kde ti lidé nemají skutečně kam odejít. Ale ve zdravotnictví, ať se to týká sester, ať se to týká lékařů, tak bohužel to je komodita, která je požadována v zahraničí. A my skutečně čelíme tomu, a já jsem musel podnikat různé kroky třeba v oblasti specializace ARO - JIP, kdy nám hrozilo, že nebudeme soběstační. A to všechno je velice bolestivé. To znamená ...

Moderátor:
Promiňte, to znamená zdravotníci chtěli odejít? Nebo odcházeli.

Host (Roman PRIMULA;
Přesně tak. Protože platové podmínky pro ně nejsou dostatečné a pokud mají nabídku ze zahraničí, která je výrazně vyšší a letos na přelomu roku uvidíme vlastně, jak dopadne ta výzva, která tady byla Děkujeme, odcházíme. A zejména v malých nemocnicích toto může být velmi bolestivé. Takže je to důvod rozhodně, proč my musíme svým způsobem reagovat a udržet minimálně mzdovou úroveň, ač bychom chtěli navýšit a některé jiné resorty samozřejmě to napadají a chtějí, aby i ve zdravotnictví došlo k poklesu o 10 procent, ale tady ta situace je diametrálně odlišná. My kdybychom snížili o 10 procent, tak já mám velkou obavu o to, že bychom vůbec kvalitní péči nebyli schopni zabezpečit, protože by nám řada kvalifikovaných lidí odešla.

Moderátor:
To znamená dotklo by se to potažmo i pacientů, nejen tedy spokojenosti personálu?

Host (Roman PRIMULA;
Jistě. Nemocnice tady není proto, aby se starala o lékaře a sestry, ale nemocnice tady je v prvé řadě jako servisní zařízení pro pacienty. A pokud nebudeme mít kvalitní personál, tak se jich to naprosto zásadním způsobem dotkne, protože já si osobně myslím, že lépe je mít kvalitní personál než mít nějakou super nákladnou techniku, kterou nebude mít kdo obsluhovat.

Moderátor
Dana Nosovská. Tak, slyšela jste už od vašich kolegů ze záchranky, že se někdo chystá odejít do zahraničí? Poté, co by došlo ke snížení platů ve zdravotnictví právě středního zdravotnického personálu.

Host (Dana NOSOVSKÁ; garant sekce zdravotnických záchranných služeb; vrchní sestra, Zdravotní záchranná služba Mělník):
Tak, určitě jsem slyšela od těch mladších, kteří mají praxi několik let. Umí anglicky, což je u nás starších veliký handicap. Umí německy, dost dobře, takže ti určitě si myslím několik, několik ohlasů mám, kde by ti lidi normálně odešli do Německa, do Rakouska pracovat. Protože prostě tady ty platy pro ně, pro ty mladé lidi nejsou dost dobré.

Moderátor
Ano. Dagmar Žitníková, paní místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Jak evidujete, jaká čísla, čísla, která se týkají středního zdravotnického personálu, který se chystá odejít, pokud budou sníženy platy?

Host (Dagmar ŽITNÍKOVÁ; místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče):
Co se týká tedy té situace, tak ta situace je možná ještě daleko horší i v tom, že nejenom, že ti lidé odejdou, a chystá se jich odejít spousta, nejenom právě mladí, kteří třeba jsou jazykově vybavení, ale chystají se odejít například i sestřičky, které mají děti dnes na středních nebo vysokých školách. A které vlastně jednoznačně hovořily o tom, že by nebylo možné, aby nějakým způsobem se svým platem vyšly a aby mohly dovolit dětem dostudovat na těch školách. Ale daleko ještě horší situace je v tom, že nám vůbec do zdravotnictví nechtějí nastoupit mladí. Nechtějí nastoupit absolventi lékařských fakult, nechtějí nastoupit zdravotní sestry, které absolvují vlastně vzdělání, protože já bych jenom připomněla, že dnes sestra musí mít buď vyšší odborné vzdělání nebo vysokoškolské vzdělání, to znamená, že na to, aby dneska mohla poskytovat ošetřovatelskou péči vlastně studuje minimálně 7 let. Dokonce sestra specialistka v takovém tom nejnáročnějším případě, kdybysme si vzali to, že by prošla střední školou, následně by prošla 3 roky bakalářským programem, poté 2 roky magisterským programem a ještě rok nadstavbou, kterou musí mít, aby mohla poskytovat specializaci, tak studuje vlastně více než 9 let. A tato sestra má nastoupit do zdravotnictví za nějaký základní plat zhruba 14 tisíc korun. To je pro ty lidi nepředstavitelné. A tady tito odborníci a absolventi tady těchto škol odcházejí jednoznačně mimo obor. Ne jenom do zahraničí, ale i mimo obor jako v České republice, protože oni jsou na vysokých školách připravováni nejenom v rámci specializace, ale samozřejmě i v ostatních, ostatním vzdělání obecném. Takže odcházejí.

Moderátor
Dana Nosovská. Vy jste se tady hlásila.

Host (Dana NOSOVSKÁ
Jestli to můžu zase vtáhnout na ty záchranné služby?

Moderátor
Určitě.

Host (Dana NOSOVSKÁ;
Tak, na záchranných službách potřebují sestry specializaci. To znamená, že po zdravotnické škole musely absolvovat dvouletý kurz, nebo kurz, pomaturitní studium, specializační z anesteziologie a z resuscitace, což je povinné na záchranné službě. Anebo tříleté záchranářské, tříletý záchranářský obor. A já třeba jako zdravotní sestra, která mám nějakou funkci a kde teda funkční jsou obory, tak já třeba jsem musela absolvovat tyhlety 2 roky anesteziologie - resuscitace, plus mám 4 roky bakaláře, plus teďka vlastně ještě sestry musí magisterské některé, takže to je dohromady, když to spojíte, to je teda 6 let, 8 let na funkční místo ve zdravotnictví zdravotní sestry.

Moderátor:
Dana Nosovská.

Host (Dana NOSOVSKÁ
Já bych chtěla ještě k tomu dodat, že vlastně zdravotní sestry se musí vzdělávat celý život. A teďka vlastně podle vyhlášky musí vlastně absolvovat každý rok kurzy. Je to velice náročné jak finančně pro ty sestry, některý zaměstnavatel jim nehradí, takže si samy musí hradit, musí dojíždět za těmi přednáškami. Takže i to je pro sestry finančně náročné.

Moderátor:
Pane řediteli Primulo, ve spojení po telefonu s námi je v tomto vydání i ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové Roman Primula. Jak vy si vážíte středního zdravotnického personálu a co děláte konkrétně pro to, aby jaksi byli vnímáni jako že jsou opravdu důležitými články toho celého procesu? Protože více se hovoří o lékařích.

Host (Roman PRIMULA
Tak, já se tady na úrovni nemocnice snažím tlumit určité vášně, které občas vznikají, kdy některé kategorie pracovníků se snaží dokazovat, že jsou důležitější než jiné a my si skutečně musíme uvědomit, že nemocnice tady je proto, aby se starala o pacienty a všichni jsme servisem. A to, že u jisté nemocnice jsou i servisní složky pro ten servis, to je pravdou, ale i bez nich by to nešlo. Já sice jsem schopen nalézt topiče asi do 2, do 3 dnů, nicméně i toho potřebuji. A pokud nebudeme topit, tak samozřejmě nemůžeme poskytovat péči. A já si myslím, že všechny kategorie zaměstnanců jsou nesmírně důležité pro celý chod toho zdravotnictví. A to, že jsou tady rozdílné platové kategorie, to je zcela logické podle náročnosti té práce. Ale obecně potřebujeme všechny a když se stavíme nějakým způsobem k lékařům, tak se logicky musíme stavět i k sestřičkám. A bez sestřiček to prostě nejde. Takže my se snažíme, abychom skutečně udrželi tu platovou úroveň a já tady vnímám trochu negativně ve vztahu k veřejnosti to, že to zdravotnické povolání a sestřičky obecně také jsou vnímány velice pozitivně. Ovšem když se někdo podívá třeba na platy a srovná to se svým platem, který je třeba 10 tisíc nebo 14 tisíc, tak řekne, ty mají peněz, to vůbec není podstatné, aby si takovéto platy udrželi a tak dále. Ale ono za tím není vidět skutečně ty obrovská, nebo ta obrovská penza přesčasové práce, které tady jsou a stresová situace, kdy ten dotyčný jedinec prostě v omezeném čase rozhoduje o bytí a nebytí daného člověka. Takže to si myslím, že je věc, která musí být brána v potaz a je to trochu něco jiného než prostě běžné profese, které jsou.

Moderátor:
A zvyšují se pravomoce zdravotních sester? Konkrétně u vás ve vaší nemocnici. Vím, že nejste pravidelně na všech odděleních, ale je to trend, který u vás razíte?

Host (Roman PRIMULA;
Tak, postupně k tomu dochází. Ono tady padlo to, že to vzdělání sester je skutečně už srovnatelné v tuhle chvíli s medicínou a ve Spojených státech kupříkladu vzdělání plně kvalifikovanému lékaři je zhruba 8 let, 4 roky college a 4 roky potom vlastní program medicíny. A u těch sestřiček ve Spojených státech to je 4 plus 3. Takže se to liší o jediný rok. A je jasné, že řadu záležitostí je schopna ta sestřička jaksi zaujmout zcela kvalifikovaně a v podstatě zaujímá v tomto případě místo lékaře.

Moderátor:
K poslechu vám nyní nabízíme záznam z dnešního rozhovoru s vedoucím ošetřovatelem z Psychiatrické léčebny Dobřany Milanem Synkem, který je také členem výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, takže je zřejmé, jaké má názory. Nicméně rozhovor zařazujeme proto, že to je také oblast medicíny, která je velmi často finančně podhodnocována. Jedná se o velice složitou a těžkou práci, takže nyní vám Milan Synek popíše vlastně podmínky u nich v léčebně.

Host (Milan SYNEK; vedoucí ošetřovatel, Psychiatrická léčebna Dobřany; člen výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče):
Takže, střední zdravotnický pracovník v současné době, je to teda hrubý plat samozřejmě, má 27 tisíc 500. Což je poměrně na dnešní dobu dobrý plat. Ale to zdaleka tak není jako jinde. V těch psychiatrických léčebnách, myslím, že ano, u nás ještě stále máme docela solidní osobní ohodnocení. Protože léčebna dobře hospodaří. Ale jinde to asi tomu tak není. Ale v případě, jestliže vám teda mohu říct konkrétně, o kolik bych přišel já, kdyby tedy došlo ke schválení a zrušení těch tarifů nebo těch nových tarifních stupnic tak, jak to navrhuje ministr, ne teda ministra náš, ale ministr práce a sociálních věcí, tak já osobně, protože mám víc jak 32 let praxe, takže jako zdravotní sestra bych měl, teď mám základní plat 24 tisíc 20. Podle tý horší varianty by měli všichni základ 14 tisíc 370, tudíž bych přišel o 9 tisíc 650 korun, což je 40 procent. V případě varianty číslo 2, kterou navrhli, by to bylo o 5 tisíc 390 korun. Ale ještě bych chtěl tedy připomenout, že tady v léčebně dělají kolikrát celé rodiny. Třeba manžel, manželka.

Moderátor
Dobře, můžete ještě říci, kolik dělá to osobní ohodnocení?

Host (Milan SYNEK
Po tom snížení by to byla katastrofa. Já vám to řeknu asi takhle. U těch středně zdravotnických pracovníků dělá to osobní ohodnocení od těch 1800 do 2,5 tisíce. U těch nižších zdravotnických pracovníků je to tak kolem těch 1500 korun, 1800 korun. Ono se totiž začlo mluvit teďka jenom o zdravotnících. Ale my jako náš svaz teda stojíme za tím, že prostě práce ve zdravotnictví je týmová. A tam to nemohou bejt jenom zdravotníci, že jo. Tam, to prostě jsou i THP pracovníci. Jestliže nám praskne topení, tak musí okamžitě někdo přijít a zastavit to, že jo. Takže my nemůžeme chtít, a mně to tak připadá, že se snaží tedy zachovat nějakým způsobem platy nám zdravotníkům, ale na základě toho, že by se to vzalo těm jiným. To si myslím, že není absolutně dobrý. Každopádně si myslím, že by ty platy neměly jít dolů, protože my opravdu jsme nezpůsobili to, že ty peníze dneska nejsou.

Moderátor
Kde podle vás by vláda měla šetřit, když ne takhle plošně škrtat v platech státních zaměstnanců a zaměstnanců veřejné správy?

Host (Milan SYNEK
Já osobně si myslím, je to můj subjektivní názor, že vláda se rozhodla pro to, šetřit prostě na výdajích. Ale v žádným případě nechce zvýšit příjmy. A to asi ty příjmy máme nejnižší, jedny z nejnižších daní v Evropské unii. Takže asi tam by byla cesta a pak si myslím taky, že se dnes dostává na světlo dost věcí, kde ty peníze prostě unikly. Unikly způsobem dost špatným, takže to by měla hlavně zarazit a asi taky vyvodit z toho nějaké dopady.

Moderátor
Takový je tedy názor vedoucího ošetřovatele z Psychiatrické léčebny Dobřany Milana Synka. Tak, dámy a pane, možná bych poprosila Dagmar Žitníkovou. Jak vy budete, samozřejmě, pokud chcete něco doplnit, reagovat na vašeho pana kolegu, prosím. Ale jak vy budete dále postupovat coby Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče? Kde budete vyvíjet tlak a co chystáte? Budete stávkovat, nebo jak se budete bránit?

Host (Dagmar ŽITNÍKOVÁ
Já bych v krátkosti velice rychle doplnila ještě svého kolegu. Tady ty návrhy, které my jsme postupně dostávali z ministerstva práce a sociálních věcí, tak všechny tak, jak byly zatím vyhodnocené a domnívám se, že i ten poslední, tak jak jsem měla možnost teď o něm slyšet, odporují české ústavě. Nejenom, že odporují české ústavě, ale odporují i evropskému právu. Takže my určitě se budeme velice intenzivně zabývat možností, jak se budeme bránit proti těm navrženým změnám. A určitě to možná nebude pouze cesta v rámci České republiky. Ještě jedna věc, jak kolega tady hovořil o těch sociálních dopadech. My jsme stále upozorňovali vládu na to, že když se chystají takové zásadní věci a zásadní škrty, tak by ke všem těmto záležitostem měla být zpracována takzvaná RIA. RIA jsou vlastně sociální dopady na jednotlivé kategorie obyvatel v rámci navrhovaných změn. To jsme v žádném případě nedostali. Tady ta situace a snížení těch platů, ale nejenom platů zdravotníků, ale i ostatních státních zaměstnanců, se dotkne v širokém kontextu celé společnosti. Že lidé nepůjdou třeba ženy k holiči, že si nebudou kupovat dovolenou, že si opravdu ty rodiny koupí pouze ty věci, které jsou pro ně životně důležité. A že také spousta těch rodin se opravdu může ocitnout v sociální pasti a na hranici, na hranici chudoby.

Moderátor :
Tak, co budete dělat, prosím?

Host (Dagmar ŽITNÍKOVÁ
Tak, připojili jsme se k demonstraci, vyhlásili jsme stávkovou pohotovost a pokud se nedomluvíme, tak opravdu budeme na 15. října organizovat nějakou formu protestu, a to zřejmě v podobě stávky. Do soboty máme čas ještě pro vyjednávání s vládou a pro možnost řešení té situace nějakými jinými návrhy. Ale pokud nedospějeme k žádnému výsledku, tak prostě máme pověření našich členů, že není možné couvnout tady v této oblasti a že budeme to řešit tímto způsobem.

Moderátor :
Promiňte, takže stávka bude vypadat tak, že se dotkne pacientů? Nebudou ošetřováni, nebo jenom akutní případy?

Host (Dagmar ŽITNÍKOVÁ
Akutní péče. Tak, jak vypadala stávka předtím. Zatím my opravdu pořád zdravotníci se chováme velice slušně, velice ve smyslu takové té humanity a toho, že zdravotnické povolání není povolání, ale poslání, takže se snažíme, aby se pacientů nedotkla. Ale mezi lidmi je ta situace taková, že spousta z nich říká, že se to musí dotknout i pacientů.

Moderátor
Dana Nosovská, garant sekce zdravotnických záchranných služeb a vrchní sestra na záchrance v Mělníku.

Host (Dana NOSOVSKÁ;
My jsme měli minulý týden konferenci, která se nazývá Bezpečná sanitka, v Praze. A tam zazněly názory takové, že prostě bylo, byly řečeny takové hlasy, že jestliže se to pacienta nedotkne, tak se vlastně nikdy nic nestane. To je docela i ...

Moderátor
Dobře, takže nebude jezdit záchranka?

Host (Dana NOSOVSKÁ;
Záchranka samozřejmě jezdit bude. Záchranka samozřejmě jezdit musí. Ale určitě by se dělaly jenom akutní výkony v nemocnicích a lidi by demonstrovali určitě na nádvořích a nevím, jak by to bylo dál všechno.

Moderátor
O závěrečná slova tohoto vydání Studia STOP, které posloucháte na okruhu Českého rozhlasu 6, prosím ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové Romana Primulu. Tak, pane profesore, jak se vám to poslouchá? Slova vašich kolegyň, chystaná stávka, a co budete konkrétního vyvíjet, jaký tlak případně na ministerstvo, co budete dělat v nemocnici?

Host (Roman PRIMULA
Tak, já už jsem vyjádřil, že v podstatě ty zájmy zdravotníků podporuji. Ale na druhou stranu já nejsem příznivcem nějakých silových řešení, notabene toho, že bychom si brali jaksi za rukojmí pacienty. Já bych byl rád, kdybychom se domluvili a myslím si, že na úrovni nemocnice jsme se vždycky domluvili na tom, že postupujeme v nějakém souladu a nesnažíme se vydírat veřejnost prostřednictvím pacientů. Já bych tady chtěl říci, že ta opatření, která jsou ve zdravotnictví, jsou velice bolestivá, že musíme udělat vše pro to, aby to takto nedopadlo. Na druhou stranu pokud se podívám na celkovou situaci ve společnosti, tak tady si myslím, že ta opatření, která vláda navrhuje, nejsou tak zcestná. My skutečně něco dělat musíme a když se zeptáte jakékoliv kategorie obyvatelstva, jestli se jí líbí, že jí bude snížen plat, tak každý logicky řekne, že ne. Nicméně pokud ty prostředky nejsou, tak musíme něco dělat a pokud bychom řekli, že nechceme snižovat mzdy, tak musíme říci, co chceme snížit. A tady to úplně tak jednoduché není. Takže ono zas úplně osočovat vládu, že něco dělá, není podle mého úplně korektní, protože ty problémy vznikly za řady vlád předchozích a my teď něco musíme dělat, protože pokud tu zemi zadlužíme, tak je jasné, že v budoucnu to bude mnohem bolestivější. A to je problém, který se samozřejmě řeší. A možná, že není dobré ho řešit takto plošně, ale nějak se řešit skutečně musí.

Host (Dagmar ŽITNÍKOVÁ
Určitě, nejenom ponižovat, šetřit na prodražených veřejných zakázkách. Udělat optimální lékovou politiku, řešit celkově ty systémy a ne škrtat, škrtat.

Moderátor
Navrhujete toto panu ministrovi, potažmo vládě?

Host (Dagmar ŽITNÍKOVÁ
Opakovaně. Bohužel zatím neslyšeli.

Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dobře. Tolik závěrečná slova Dagmar Žitníkové, místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, která byla hostem dnešního vydání Studia STOP. A loučím se také s Danou Nosovskou, garantem sekce zdravotnických záchranných služeb a v neposlední řadě s profesorem Romanem Primulou, který je ředitelem Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Děkuji vám za účast v dnešním vydání Studia STOP, těším se na příště.

Zdroj: Český rozhlas 6