Zdravotníci chtějí mít možnost odejít dříve do důchodu

Poslanci dali zelenou dřívějšímu odchodu do důchodu pro záchranáře. Zbývá už jen projednání v Senátu a podpis prezidenta. Vzhledem k obecné politické shodě se problémy neočekávají. Konsensus ohledně dalších náročných profesí, včetně těch zdravotnických, však politici dosud nenašli. Ovšem zdravotníci mají jasno – právo na beztrestný předčasný důchod by se mělo týkat i dalších skupin zdravotníků.

Takzvané beztrestné předčasné odchody do důchodu, správně však „dřívější odchody do důchodu u náročných profesí“, se podrobně diskutují již druhé volební období. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v minulosti připravilo návrh právní úpravy, která řešila problematiku takzvaných náročných profesí tak, že náročné profese byly vymezeny výkonem práce zařazené ve 3. a 4. kategorii prací dle zákona o ochraně veřejného zdraví. A právě do 3. kategorie spadají většinou i zdravotníci pracující zejména na specializovaných pracovištích, jako jsou např. ARO či JIP. Tento návrh byl dle MPSV předložen už minulé vládě, a stihla jej dokonce podpořit i Legislativní rada vlády. Samotná vláda jej však nakonec projednat nestihla. Kabinet Petra Fialy (ODS) si však předsevzal, že tento nedodělek z předchozího volebního období dotáhne do konce. „Současná vláda si ve svém programovém prohlášení stanovila za cíl ‚umožnit dřívější odchody do důchodu zaměstnancům v náročných profesích za větší odpovědnosti zaměstnavatelů‘, čímž v podstatě deklaruje svůj záměr navázat na kroky, které byly v tomto směru již podniknuty,“ vysvětlil mluvčí MPSV Jakub Augusta.

Záchranáři se mohou radovat, ostatní čekají

Záchranáři, resp. členové výjezdových skupin, operátoři zdravotnické záchranné služby a záchranáři horské služby se již takřka jistě mohou radovat. Politici se totiž dokázali shodnout, že právě těchto přibližně 6 500 profesionálů je bez nejmenších pochybností vystaveno takřka konstantnímu stresu a fyzické zátěži, a zasloužili by si tudíž možnost dřívějšího odchodu do důchodu. Záchranáři by tedy v blízké budoucnosti měli mít možnost v závislosti na odpracovaných letech na záchrance odcházet do penze až o pět let dříve. Toto privilegium mají přitom zatím pouze horníci z hlubinných dolů. Reakce zdravotníků na zprávy o hladkém průchodu této novely legislativním procesem však na sebe nenechaly dlouho čekat.

Senioři u lůžka, nebo na lůžku?

Drtivá většina zdravotníků, jejichž názory na sociálních sítích a v internetových diskusích Medical Tribune zmapovala, uznání náročnosti práce záchranářů vítá a svým kolegům právo na dřívější odchod do důchodu přeje. Stejně jako odborníci dotázaní v diskusním fóru Medical Tribune v tomto vydání. Nicméně zpráva vzbudila i četné negativní emoce. Podle zdravotníků by politici neměli skončit jen u záchranářů. „Rozhodně by se to mělo týkat veškerého zdravotnického personálu. Neumím si sama sebe představit v šedesáti sedmi letech u lůžka. Už proto, jak roste nápor na sestry ve všech aspektech naší krásné, ale náročné práce,“ říká sestra Katka z Ostravy. A podobný postoj není ojedinělý. Zejména zdravotníci pracující v nepřetržitých provozech pociťují zvláště nyní, po největším náporu pandemie, těžkou únavu už v mnohem nižším než důchodovém věku. „Práce ve zdravotnictví a v sociálních službách je jedna z nejnáročnějších. Zvláště pak v nepřetržitém provozu. Jsme převážně ženy a máme i své děti a rodiny, kterým se musíme věnovat. Někdo může říct, že jsme si tuto práci vybraly. To je sice pravda, ale v tomto fyzickém i psychickém vypětí nelze chodit do práce skoro padesát let,“ myslí si sestra Jaroslava z Hodonína. Ač tedy ostatní zdravotníci záchranářům dřívější odchod do důchodu přejí, svou práci považují povětšinou za minimálně stejně náročnou. „Máte pocit, že záchranář to má těžší než sestra u lůžka na ARO, JIP, interně, na sále, v pečovatelském domě, na onkologii, pediatrii a dalších pracovištích? Naše práce je náročná fyzicky i psychicky, bez ohledu na to, kde zrovna pracujeme. Je náročná na čas, náročná na soukromý život, nedoceněná finančně a lidsky. A přesto jsme jedna ze složek, bez které se skutečně lidé neobejdou,“ připomíná sestra Libuše z Ústí nad Labem. A právě z důvodu vědomí nepostradatelnosti zaznívá ze strany zdravotníků na sociálních sítích i odborníků dotázaných Medical Tribune největší míra skepse. I sestra Dana Krásová z Prahy by uvítala, kdyby právo na dřívější odchod do důchodu získali i další zdravotníci, nevěří však příliš, že se toho zdravotníci dočkají. „Pokud to vezmu dle zátěže na organismus, tak bych umožnila dřívější odchod všem, co pracují dlouhodobě v nepřetržitém provozu. Nepravidelný spánkový režim má na naše zdraví obecně velmi negativní vliv. Upřímně jsem v tom ale velký skeptik. Personálu je málo, i když pan ministr tvrdí, že není. Všichni ale víme, že systém stojí pouze na tom, že lidé jsou ochotni pracovat za dva, za tři,“ upozorňuje Dana Krásová.

Zdravotníci mají jasno, politici zatím jednají

Zátěž zdravotníků v jednosměnném provozu a v provozu nepřetržitém, zvláště pak na specializovaných typech pracovišť, je jistě rozdílná. A ačkoli by si zdravotníci často přáli, aby všichni měli možnost dřívějšího odchodu do důchodu, největší míra shody panuje u nepřetržitých provozů a pracovišť ARO a JIP. Stejně tak velmi často zaznívají obavy, jak by zdravotní systém zvládl předčasný odchod kvalifikovaných a zkušených lidí do penze. Další možnost, která by přinesla zdravotníkům uznání a také velmi často zaznívá ve veřejném prostoru, je zavedení výsluhové renty či započítávání přesčasů do odpracovaných let a nároku na důchod. Politická shoda je ale zatím v nedohlednu. A ač je koncept dřívějších odchodů do důchodu u náročných profesí i součástí aktuálního programového prohlášení vlády, vzhledem k rozpočtově napjatému období a očekávaným dopadům na státní pokladnu nebude politická diskuse snadná. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dle svého mluvčího Ondřeje Jakoba o zařazení dalších skupin zdravotníků diskutuje s ministrem práce a sociálních věcí Mariánem Jurečkou (KDU‑ČSL). Do ukončení těchto jednání však ministr odmítl cokoli v této věci komentovat.