Zdravotnictví 2023: Jak by měly růst platy ve zdravotnictví?
Tradiční přetahovaná o výši platů a mezd ve zdravotnictví se nevyhnula ani letošní odborné konferenci Zdravotnictví 2023. Zatímco zdravotnické odbory požadují pro příští rok 15procentní růst, v představách ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) svítí pouze čtyři procenta. Mezi další ministrovy vize v oblasti odměňování ve zdravotnictví patří například zavedení osobních platů, lepší odměňování manažerů či dlouhodobé plánování růstu platů ve zdravotnictví.
Je platová a mzdová úroveň ve zdravotnictví dostatečná? A existují důvody pro plošné navyšování platů a mezd u lékařů, středního zdravotnického personálu a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví? To byly jedny z hlavních otázek, se kterými se musel na letošní odborné konferenci Zdravotnictví 2023 vypořádat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Nízká ochota stěhovat se za lepším
Vždy, když se ve zdravotnictví otevře otázka potřeby lepšího odměňování zdravotníků, je to obvykle zdůvodňováno jejich chronickým nedostatkem, náročnou prací, přetěžováním a nesrovnatelně lepším odměňováním zdravotníků ve vyspělých zemích na západ od nás. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek vnímá nedostatečné odměňování ve zdravotnictví jako multifaktoriální, ale také relativní problém. Výplaty se liší podle oboru i podle jednotlivých zařízení. „Když se podívám na inzeráty v Tempus Medicorum – 250 litrů měsíčně, byt, auto a milenka – tak mi přijde platová úroveň dostatečná. A asi záleží na tom, o jaké zařízení jde a v jakém je to oboru. Ale pokaždé když mám pocit, že je situace zlá, tak si pročítám inzeráty v Tempus Medicorum…,“ uvedl ministr zdravotnictví odlehčenou formou jeden z faktorů, který podle něj ovlivňuje relativní i reálný problém nedostatečného odměňování ve zdravotnictví. Tím je podle ministra nízký zájem o mobilitu, resp. neochota stěhovat se za lepším. „Zdravotnictví má dostatek zdravotníků – máme dostatek lékařů i nelékařských zdravotnických pracovníků, ale současně máme i obrovskou poptávku. Pokud bych použil slova jednoho z našich bývalých prezidentů a premiérů Václava Klause, tak by to měl vyřešit trh. Ti, co mají nedostatek peněz a mají nízký plat, by se měli hlásit na místa, kde tyto lepší částky nabízejí. Ale to se evidentně neděje,“ poznamenal ministr s tím, že vždy budou někde výplaty vyšší a někde nižší. To, co však ministr zdravotnictví považoval v uplynulých letech za „nemorální“, byla skutečnost, že mladí lékaři zůstávali v nízké platové třídě i poté, co absolvovali zkoušku po kmeni a získali kompetence. „To jsme změnili velmi rychle. Po kmeni hned do třináctky,“ připomněl svou zásluhu ministr.
Lepší odměňování manažerů a osobní platy
Další z podhodnocených skupin pracovníků ve zdravotnictví jsou podle ministra zdravotnictví překvapivě manažeři. „Nelíbí se mi, že mají ředitelé nemocnic platy, jaké mají. Je ostudné, aby pokud mají pod sebou třeba deset tisíc zaměstnanců, byli v dolní polovině potravního řetězce platů. Doufám, že se podaří platy manažerů zásadním způsobem navýšit,“ konstatoval ministr, podle něhož bychom se také měli znovu bavit o zavedení možnosti osobních platů pro klíčové zaměstnance. Ty by se neměly týkat jen manažerů, ale i řadových zdravotníků. „Tak jako má každý fotbalový trenér nebo majitel klubu možnost dát Ronaldovi trojnásobně vyšší mzdu než jiným fotbalistům, tak by tuhle možnost měl mít i manažer ve zdravotnictví,“ popsal svou vizi ministr, podle kterého by zavedení osobních platů umožnilo nemocnicím udržet klíčové zaměstnance a konkurovat jiným segmentům. To se podle Válka netýká jen zdravotníků, ale zejména nezdravotnických profesí ve zdravotnictví – IT specialistů, právníků, personalistů atd. „Já jsem chvíli dělal v Bohunicích náměstka pro IT a prostě je velmi těžké cokoli řešit, když těm lidem nemůžete dát slušný plat ve srovnání s tím, který by dostali za tu stejnou práci kdekoli jinde,“ argumentoval ministr osobní zkušeností.
Proti otevírání tohoto tématu a zejména případnému zavedení institutu osobních platů jsou ale dlouhodobě zdravotnické odbory. Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP) Dagmar Žitníkové by bylo zavádění osobních platů ve zdravotnictví nesmyslné, nespravedlivé, administrativně náročné a také protizákonné. „Osobní platy neuplatňuje v českém zdravotnictví nikdo. Ve všech nemocnicích v rámci České republiky jsou kolektivní smlouvy a každá nemocnice má nějaké tarify. Samozřejmě se ty tarify liší od těch státních tarifů. Neumím si představit, že by zařízení, které má třeba stovky zaměstnanců, mělo každému zaměstnanci určovat plat zvlášť. Je to nesmyslné i s ohledem na to, že se pohybujeme v režimu veřejné služby. A navíc to porušuje princip zákoníku práce – za stejnou práci stejná odměna,“ reagovala na nápad ministra zdravotnictví šéfka zdravotnických odborů.
Dlouhodobá mzdová politika
Jak tedy zajistit, aby zdravotničtí pracovníci neodcházeli a absolventi nastupovali do praxe? Podle Vlastimila Válka je potřeba nastavit dlouhodobou mzdovou politiku. Předešlo by se tak nejen každoročnímu přetahování o peníze na mzdy a platy, ale mladí zdravotníci by podle ministra také získali jasnou perspektivu růstu platů. „Chtěl bych, aby tady byla nějaká jasná linka třeba osmiprocentního meziročního růstu platů. Aby to nebylo jen to, co si někdo zrovna urve na vládě nebo na ministerstvu,“ uvedl ministr s tím, že tento růst by vycházel z vývoje výběru pojistného, platby za státní pojištěnce a dohody s odbory, zaměstnavateli a poskytovateli. „Měl by to být takový konsensus, abychom se nedostali do situace, že bude slábnout zájem o studium na lékařských fakultách, o studium lékařů i nelékařských oborů,“ řekl ministr a připomněl v této souvislosti aktuální neutěšenou situaci ve stomatologii. „Nechci se dostat do situace, do které jsme se dostali ve stomatologii. Tam z letošních absolventů v podstatě žádný nechce být smluvní lékař veřejné pojišťovny. To opravdu nechci. Zdravotnictví je pořád podmíněno Hippokratovou přísahou, pořád by ti absolventi jakéhokoli zdravotnického oboru měli být ochotní pomáhat lidem a lékaři by měli být smluvními lékaři pojišťoven. Protože takto to bylo nastaveno, a pokud se některé kategorie nebo skupiny vymykají, pak se musí změnit systém pojištění,“ varoval ministr a zdůraznil potřebu růstu platů.
A ta částka také nesouhlasí…
Na tom, že by měly platy ve zdravotnictví růst, panuje povětšinou všeobecná shoda. To, v čem se postoj ministra, resp. ministerstva se sociálními partnery rozchází, je obvykle míra tohoto navýšení. A nejinak je tomu i tento rok. „Osobně bych velmi uvítal, kdybychom se na tripartitě shodli na růstu někde kolem čtyř procent,“ uvedl ministr s tím, že zdravotníkům se již na začátku tohoto roku „jako jedněm z mála“ zvedly platy o šest procent, přičemž prioritou ministra byli medici, nízkopříjmové skupiny pracovníků ve zdravotnictví a nelékařští zdravotničtí pracovníci. „Ta suma by tedy byla deset procent, to bych považoval za korektní. A chtěl bych, abychom v delším horizontu měli jasný vývoj platů, aby tu byla perspektiva pro mladé lékaře a sestry. Aby si mohli kolegové a kolegyně brát hypotéky, půjčky a měli jistotu, že je budou schopni splácet a přitom se věnovat své profesi, svému oboru. A nebudou si muset na kvalitní život přivydělávat dalším způsobem,“ uvedl ministr a ujistil účastníky konference, že v tomto ohledu panuje ve vládní koalici shoda.
Svým prohlášením však ministr nepotěšil přítomnou šéfku zdravotnických odborů Dagmar Žitníkovou. Odbory požadují pro příští rok 15procentní růst. Ministrem preferovaný čtyřprocentní růst pro příští rok je tedy hluboko pod tímto požadavkem. „My jsme se s panem ministrem naprosto nepochopili a rozešli v časové řadě. Pan ministr říká, že by příští rok chtěl platy zdravotníků zvýšit o čtyři procenta, protože letos už byly zvýšené o šest, takže dohromady je to pro něj za ty dva roky jako deset procent, což je stejné navýšení jako je dohodnuté třeba pro příslušníky bezpečnostních sborů,“ vysvětlila Žitníková s tím, že avizované čtyřprocentní navýšení je i pod hranicí toho, s čím počítá návrh státního rozpočtu i predikce navýšení příjmů ze zdravotního pojištění. „Čísla, která nám byla v návrhu státního rozpočtu předložena, počítají v průměru se sedmiprocentním navýšením mezd. Podle stejných predikcí ministerstva financí se počítá i se sedmiprocentním zvýšením příjmů ze zdravotního pojištění,“ podotkla předsedkyně OSZSP s tím, že nepochopila, proč ministr předkládá takto nízké číslo, zvláště pak v této době, kdy jsou zdravotníci pod tlakem covidu i uprchlické krize. „Zaměstnanci ve zdravotnictví jsou mnohem více zatíženi, v určitých skupinách jich je nedostatek, chybějí nám sestry, ošetřovatelky i sanitáři, chybějí lékaři. Pan ministr sám potvrdil, že chybí motivace pro mladé lékaře a sestry k nástupu do zdravotnictví. A my potřebujeme ty lidi ve zdravotnictví udržet. Proto jsme navrhli vyšší navýšení, než se kterým počítá odhad státního rozpočtu,“ zdůvodnila Žitníková, která doufá, že při následujícím jednání na úrovni vlády dostane možnost situaci znovu ministrovi zdravotnictví vysvětlit. „Mám osobní příslib pana premiéra, že ministerstvo zdravotnictví neuzavře úhradovou vyhlášku do té doby, než bude uzavřeno vyjednávání o mzdách,“ dodala šéfka odborů, která věří, že čtyřprocentní stanovisko ministerstva zdravotnictví není konečné.