Zdravotnictví není odolné vůči globální recesi

Dosud platilo všeobecné přesvědčení, že krátkodobé výkyvy v ekonomice nemají na zdravotnictví tak velký vliv jako na ostatní odvětví. Lidé onemocní bez ohledu na to, zda se ekonomice daří nebo ne. Solidární prvky ve financování zdravotnictví zajišťují, že lidé, kteří potřebují nutnou pomoc, ji vždy dostanou. Tentokrát je však situace jiná.

Zatímco dříve se krátkodobý pokles ekonomiky na zdravotnictví příliš nepodepsal, současná krize je natolik výrazná, že ovlivní i systém zdravotní péče, míní komentátoři ve Spojených státech. „Je to dáno především zavedením řízené péče a větším množstvím výdajů ve formě spoluúčasti. Tyto faktory ovlivňují fungování nemocnic, lékařského vybavení a společností, které se zabývají managementem ve zdravotnictví,“ píše autor článku časopisu Businessweek.

Ekonomická situace pacientů
Finanční situace Američanů se horší, přibývá těch, kteří nejsou schopni splácet hypotéky a jiné půjčky. Jejich slabá ekonomická situace se odráží v tom, že odkládají neakutní medicínské výkony či vyšetření. Z analýzy společnosti S&P Equity Research vyplývá, že stávající krize ovlivňuje zdravotnická zařízení dvěma způsoby.

Zaprvé dochází k poklesu elektivních výkonů (kloubní endoprotézy, různá screeningová vyšetření včetně kolonoskopie). Ačkoliv jsou tyto lékařské výkony ve většině případů pro pacienty důležité, mnozí z nich je kvůli nedostatku financí odkládají.

Ekonomická recese také ovlivnila schopnost lidí podílet se na úhradě lékařského ošetření. Přibývá lidí, kteří nejsou schopni platit svému lékaři zaplatit. Nejhůře jsou na tom lidé, kteří přišli o práci a zůstali nyní nepojištění. Se zhoršující se ekonomickou situací nejprve pacient odkládá neakutní lékařské ošetření, v další fázi má problém s úhradou zdravotní péče a jakmile přijde o práci, ztratí zdravotní pojištění úplně.

Zmiňovaná analýza také ukázala pokles v počtu hospitalizovaných pacientů. Tři z pěti amerických nemocnic hlásí v posledním čtvrtletí pokles počtu hospitalizací. Autoři výzkumu uvádějí, že 20 procent z dotázaných Američanů má problém zaplatit své účty za lékařské ošetření. Toto vede k tomu, že zdravotnická zařízení omezují poskytované služby a svůj další rozvoj, omezují kapitálové investice a nákupy a v některých nejhorších případech dokonce uzavírají celá zdravotnická zařízení. Vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti lze očekávat, že tato situace se v příštím roce ještě zhorší.

Ekonomická situace firem
Američtí výrobci a prodejci medicínského vybavení zatím ještě současnou ekonomickou krizi naplno nepociťují. „Nadále trvá silná poptávka po onkologickém vybavení, chirurgických nástrojích, ortopedických implantátech a robotických chirurgických strojích. Výrazný pokles poptávky naopak zaznamenává plastická chirurgie, laserové operace očí a další obory poskytující elektivní výkony, které nejsou hrazeny z pojištění.

Američtí plastičtí chirurgové hlásí, že lidé odkládají nebo ruší operace a konzultace. Některých operací se provádí o 15 až 30 procent méně. Ještě loni se přitom tomuto odvětví vedlo dobře. Američtí plastičtí chirurgové provedli loni 12 milionů zákroků, což bylo o sedm procent více než v roce předloňském. Letos je situace zcela jiná. Podle aktuálního průzkumu 59 procent žen uvedlo, že zamýšlený invazivní zákrok v oblasti plastické chirurgie odloží nebo nahradí levnějšími variantami (botoxové injekce nebo chemický peeling).

Farmaceutický průmysl propouští
Američtí komentátoři upozorňují, že ekonomická situace začne brzy ovlivňovat i mnohem důležitější segmenty zdravotnické péče a rozšíří se i do velmi choulostivých oblastí.

Poměrně výrazné změny čekají mnohé farmaceutické firmy, které začaly škrtat ve svém rozpočtu. Omezují výdaje na inovační činnost, marketing a propouštějí zaměstnance. „Přijali jsme nepříjemná, ale nutná opatření - snížili jsme výdaje a zmrazili jsme vývoj,“ oznámila společnost Javelin Farmaceuticals, která se zaměřuje na vývoj nových léků proti bolesti. Firma propustila zhruba 15 procent svých zaměstnanců. Propouštět se chystá také firma AstraZeneca. „Současné změny přinášejí velmi nelehkou situaci pro zaměstnance, kterých se propouštění týká. Věříme však, že tyto kroky jsou nutné pro ozdravění chodu firmy.“

Podle autorů článku čekají farmaceutický průmysl neradostné zítřky. Snižováním výdajů na inovaci se firmy vystavují riziku, že v zájmu finančního přežití zabřednou v technologickém statutu quo. Firmy nyní šetří na interních zaměstnancích a raději využívají různé typy tzv. outsourcingu. „Tato opatření budou mít krátkodobý pozitivní dopad na finanční situaci podniků. Je však otázkou, jaký to bude mít vliv na celkový proces výroby léků, zda zůstane zachována kvalita a bezpečnost vývoje nových léčiv. Brzy možná vyvstane otázka, zda firmy, které na tolika úrovních seškrtají své výdaje, neobětují kvalitu vyráběných léků ve prospěch jejich kvantity,“ píší autoři článku.

AIFP: nesmí se zbrzdit investice
Zástupci farmaceutických firem v České republice situaci zatím tak dramaticky nevidí. „Pro inovativní farmaceutické firmy není nic nového, že neustále hledají, jak zefektivnit činnost, jak zajistit, aby částka, která jde na výzkum a vývoj neustále rostla. Pro americké části našich firem není nic nového, že týmy specifických faramceutických reprezentantů přijímají a pak se zase propouštějí v závislosti na aktuálním ekonomickém vývoji. Jinými slovy, my jsme na tuto situaci zvyklí,“ uvedl pro Medical Tribune PharmDr. Radim Petráš, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

„Výzkumně orientované firmy nadále investují obrovské podíly z tržeb do výzkumu a vývoje. To ostatní se dá nějak ztlumit, oplakat. Zastavit vývoj nových léčiv si však dovolit nemohou, to by dopadlo velice špatně,“ uvedl Petráš. Nepociťují současnou krizi nejvíce firmy vyrábějící tzv. lifestyle drugs? „Těžko říct. My jsme tady v Čechách od toho zdroje problému příliš daleko. Ta situace u nás trvá pouze několik měsíců, takže lze jen těžko hodnotit nějaký pokles odbytu. Na druhou stranu je pravda, že se současná situace může projevit na poklesu tržeb některých léků, ale spíš se to dotkne doplňků stravy. Moudřejší budeme až na konci ledna, kdy budou publikována čísla o celosvětovém a potom fregmentovaném růstu farmaceutického trhu. Ta velká čísla tomu zatím v žádném případě nenasvědčují,“uvedl šéf AIFP.

Nejhorší, co by mohlo české zdravotnictví podle Petráše potkat, je to, že zdroje z veřejného zdravotního pojištění neporostou tempem, na které byli Češi několik let zvyklí. „Pokud přibude nezaměstnaných a platy neporostou, pak i zdroje do celého českého zdravotnictví budou limitovány, a to je největší problém.“

Situace v České republice
Světová ekonomická krize začíná doléhat i na české hospodářství. Současná fáze krize je podle ekonomů teprve začátkem a bude mít vliv na domácí hospodářství i v budoucnu. Z tohoto důvodu se čeká v příštím roce poměrně výrazné zpomalení české ekonomiky.

Zatímco letos na jaře experti odhadovali, že česká ekonomika poroste o pět procent, nyní hovoří ministr financí Miroslav Kalousek o tom, že HDP klesne pod tři procenta. Ministerstvo obchodu a průmyslu nedávno oznámilo, že součástí krizových balíčků pro zmírnění dopadů současné globální finanční krize na českou ekonomiku by mohlo být snížení zdravotního pojištění o jedno procento.

A právě pokles výběru zdravotního pojištění by mohl být pro další vývoj českého zdravotnictví velmi důležitý. „Zdravotnictví žije do určité míry autonomním vývojem, protože poptávka je víceméně daná. Krize se projeví především na straně financování z veřejných zdrojů. V ČR jde prozatím o zpomalení růstu ekonomiky, nikoliv o její pokles. Pro zdravotnictví je však klíčový vývoj ve výběru veřejného zdravotního pojištění - ten by neměl klesnout,“ uvedl pro MT odborník na ekonomiku ve zdravotnictví, doc. Martin Dlouhý, který přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Dalším důležitým faktorem, který by mohl ovlivnit chod českého zdravotnictví je podle Dlouhého aktuální vývoj směnných kursů, který ovlivňuje ceny dovážených léků a technologií. „Nepředpokládám, že by se dopad měl v různých oborech příliš lišit. Pokud nebudeme spekulovat o takových drobnostech, jako například, že se sníží poptávka po kosmetické medicíně, což by mohli nejvíce pocítit zubní lékaři,“ uvedl Dlouhý. Na otázku, jak by mohli současnou celosvětovou finanční krizi pocítit čeští lékaři, odpovídá: “Pravděpodobně nedojde v roce 2009 ke zvyšování platů zdravotnických pracovníků. Propouštění by se zdravotníci měli obávat daleko méně než pracovníci v průmyslových odvětvích.“

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Máte k článku nějaké připomínky? Napište nám!

 na adresu bezdekova@tribune.cz.

Zdroj: Medical Tribune