Přeskočit na obsah

Zdravotnictví v hledáčku inspektorů práce. A jak je to v Motole?

lékaři, inspekce, kontrola
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Jedním z hlavních cílů iniciativy Lékaři jsou jenom lidi je důsledné dodržování a kontrola přesčasové práce v nemocnicích. V souvislosti s tím se v komunitě mladých lékařů objevila anonymní zvěst o plánovaných kontrolách pracovní doby a služeb ve FN Motol a podivných instrukcích vedení nemocnice, jak mají zaměstnanci manipulovat se záznamy o příchodech a odchodech či jak se mají chovat v případě, že narazí na inspektory práce. FN Motol tyto praktiky na síti X dementovala. Státní úřad inspekce práce potvrdil plánované kontroly ve FN Motol a zdůraznil, že všechny podněty v souvislosti s pracovní dobou ve zdravotnictví prošetří. Dosud v roce 2023 provedl ve zdravotnictví již 340 kontrol a udělil pokuty ve výši 1,6 milionu korun.

Dodržování zákoníku práce zejména ve vztahu k pracovní době je stěžejním požadavkem lékařů, kteří se zapojili do iniciativy Lékaři jsou jenom lidi a protestu spočívajícího v prosincovém vypovězení dobrovolné přesčasové práce. Počátkem listopadu rezonoval na sociálních sítích Facebook a síti X (dříve Twitter) anonymní příspěvek údajného zaměstnance FN Motol popisující podivné instrukce vedení ve vztahu k chystaným kontrolám pracovní doby. „Vedení nám dnes oznámilo, že v Motole budou probíhat kontroly pracovní doby a služeb z pracovního inspektorátu. V listopadu si tak prý nemáme označovat příchody a odchody do práce, a kdyby přišla kontrola o víkendu či v noci, máme se schovat na operačních sálech nebo na urgentním přijmu, že řešíme ohrožení života. To jsem teda zvědav,“ uvedl anonym v příspěvku, který byl následně hojně sdílen i komentován na zmíněných sociálních sítích. Nemocnice FN Motol následně reagovala na síti X stručným dementi. „Jedná se o naprostý nesmysl! Žádný takový pokyn nikdo z vedení v nemocnici nedal.“

Další příspěvek na síti X pak obvinění dále rozvinul a tvrdil, že elektronická evidence docházky VEMA zapisuje odchod po 16 hodinách. I toto nemocnice vzápětí odmítla. „Další nepravdivá informace! Elektronická evidence docházky VEMA takto nastavena není,“ kontroval správce profilu FN Motol na síti X.

Přestřelky anonymních uživatelů sociálních sítí jsou poměrně běžné. Vzhledem k dosahu příspěvku, skutečnosti, že FN Motol měla zapotřebí tato nařčení prostřednictvím oficiálního profilu na síti X odmítnout, a faktu, že dodržování zákoníku práce v nemocnicích je ve světle protestu lékařů jedním z hlavních témat současnosti, požádali jsme o vyjádření i klíčového aktéra kontrol – Státní úřad inspekce práce (SÚIP). Zajímalo nás především, zda má v listopadu a prosinci tohoto roku ve FN Motol zmíněná kontrola vůbec probíhat. Za jakých okolností a proč informuje SÚIP zaměstnavatele v předstihu, že se v jejich podniku či zařízení kontrola chystá? Jak obecně nahlížejí inspektoři na anonymem naznačené pokyny zaměstnancům k zastíraní skutečných poměrů na pracovišti? A jak inspektoři ve světle protestu lékařů přistupují a budou přistupovat ke kontrolám ve zdravotnických zařízeních?

Kontroly ve stylu „přepadovky“ nejsou pravidlem

Ukázalo se, že minimálně první část anonymního příspěvku je pravdivá. Úřad potvrdil, že má skutečně v plánu poslat do FN Motol své inspektory, i to, že se budou zaměřovat především na dodržování zákoníku práce v oblasti pracovní doby. „Státní úřad inspekce práce může potvrdit, že oblastní in­spek­to­rát práce plánuje zahájení kontroly v nemocnici Motol zaměřené na oblast pracovněprávních vztahů, a to primárně na dodržování zákoníku práce na úseku pracovní doby a doby odpočinku,“ sdělil Medical Tribune mluvčí SÚIP Richard Kolibač s tím, že samotné datum a čas zahájení kontroly však sdělit nemůže. Utajení kontrol před těmi, kterých se mají týkat, však není zdaleka pravidlem. Podle Kolibače inspektoři při části kontrol vyrozumívají kontrolované zaměstnavatele s předstihem. A to z praktických důvodů. „Je rozšířenou praxí, že zaměstnavatelé nemají požadované doklady, nebo jejich část, na kontrolovaném pracovišti, a mnohdy dokonce ani ve svém sídle. To sice nelze předpokládat u zaměstnavatele, jakým je nemocnice, avšak dalším důvodem pro předem oznámenou kontrolu je také množ­ství požadovaných dokladů, které reálně omezuje možnost jejich předložení ‚na počkání‘,“ vysvětloval Kolibač s tím, že se jedná například o pracovní smlou­vy, popisy pracovních náplní zaměstnanců, popisy skutečně vykonávaných činností zaměstnanců, evidenci odpracované doby zaměstnanců atd.

Bez těchto dokladů podle Kolibače nelze objektivně realizovat kontrolu zaměřenou na odměňování, doklady vztahující se k výplatám mezd, náhrad za období několika měsíců i let zpětně ani kontroly týkající se vnitřních předpisů, bezpečnosti práce, kolektivních smluv a dalších. „Tyto doklady mnohdy čítají stovky listů a kontrolovaná osoba s odkazem na časovou náročnost sama požádá o lhůtu k jejich kompletování a předložení, kterou jí inspektor nemá zákonný důvod odmítnout,“ vysvětluje Kolibač. Upozorňuje však, že zaměstnavatel nemusí mít všechny dokumenty okamžitě k dispozici, a tak zde existuje prostor pro manipulaci s těmito dokumenty. „Možné manipulaci s doklady nelze, žel, vždy předejít. Inspektoři se setkali i se situacemi, že i dokumenty, předložené v řádu minut, budily podezření, že byly teprve před několika okamžiky upraveny. Takové dokumenty jsou pak samozřejmě podrobeny porovnání s dalšími doložitelnými skutečnostmi, s informacemi od zaměstnanců apod.,“ vylíčil Kolibač. Pokud jde o kontroly ve stylu „přepadovky“, k těm úřad přistupuje například u kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání. „Část kontrol je vykonávána bez předchozího ohlášení. Jde o kontroly, kdy zjištění okamžitého stavu na místě nebo okamžité doložení dokladů jsou zásadním nebo jediným důkazem o zákonném jednání kontrolované osoby. Doklady jsou pak vyžadovány bezprostředně při zahájení kontroly,“ vysvětluje Kolibač, podle kterého například ne/existence pracovní smlouvy potvrzuje podezření z nelegálního zaměstnávání nebo kontrolovaného zaměstnavatele naopak vyviní. Koneckonců kopie dokladů o pracovněprávním vztahu jsou jediné dokumenty, které musí mít dle zákona zaměstnavatel vždy v místě pracoviště.

Označování příchodů a odchodů zákon neukládá

Jednou z „nekalých praktik“ popsaných v příspěvku byla údajná instrukce vedení FN Motol, že si zaměstnanci nemají kvůli hrozící kontrole označovat příchody do práce a odchody z práce. Podle inspektorů jim to však zákon ani jiný právní předpis nikdy ani neukládal. „Co se týká možných pokynů kontrolovaného zaměstnavatele, aby zaměstnanci zastírali poměry na kontrolovaném pracovišti, bylo by nutno takový případ posoudit podle konkrétních okolností. Naznačenou povinnost zaměstnance označovat příchody a odchody do práce zaměstnanec pode zákoníku práce ani jiného právního předpisu ve skutečnosti vůbec nemá,“ sdělil Kolibač. Tuto povinnost ovšem může zaměstnanci stanovit jeho zaměstnavatel. Ostatně údaje o pracovní době potřebuje pro vedení evidence pracovní doby, kterou vést musí a inspektoři se na ni při svých kontrolách často zaměřují. SÚIP tedy v této věci posuzuje pouze povinnosti zaměstnavatele a vydání instrukce zaměstnancům ve smyslu „nezapisujte si doby příchodu a odchodu, bude kontrola“ není nijak protiprávní. „Zruší‑li zaměstnavatel povinnost označovat si příchody a odchody, kterou zaměstnancům sám uložil, nespadá nikterak do působnosti orgánů inspekce práce to posuzovat. Zaměstnavatel ovšem musí splnit svou povinnost vést evidenci pracovní doby svých zaměstnanců dle § 96 zákoníku práce, kterou budou inspektoři požadovat předložit při kontrole,“ vysvětlil Kolibač.

K věci...

Cíl iniciativy Lékaři jsou jen lidi – důsledné dodržování a kontrola přesčasové práce

„Zákoník práce se zejména v nemocnicích plošně a systematicky porušuje. Stanovuje maximální délku směny na 12 hodin. Zcela běžně se pracuje dvojnásobek, někde i více než 72 hodin bez přestávky na odpočinek. Nebojujeme za směnný provoz ani za 12hodinové služby. Bojujeme za zákoník práce, který zohlední specifika zdravotnického provozu a zároveň bude motivovat a chránit zaměstnance.

Zákoník práce umožňuje se souhlasem zaměstnance odpracovat 416 hodin přesčasové práce ročně. Limit bývá u mnoha lékařů překročen již v květnu, nezřídka i dříve. Ale pracuje se dál. Co na to stát? Co na to orgány inspekce práce? Nikdy nic nezjistily. Pracuje se dál a všem je to jedno. Nikoho to netrápí, protože pracujeme levně.“

Schovka na sále má smysl jen pro „ilegály“

„A kdyby přišla kontrola o víkendu či v noci, máme se schovat na operačních sálech nebo na urgentním přijmu, že řešíme ohrožení života…,“ zněla poslední podezřelá část anonymního příspěvku, který vzbudil na sociálních sítích nebývalý rozruch. Pravdou je, že inspektoři práce skutečně mohou při kontrole zaměstnavatele zpovídat i jednotlivé zaměstnance. Podle Kolibače tak obvykle inspektoři činí formou rozhovoru, ze kterého pořizují zápis. Mohou tak učinit v soukromí, bez přítomnosti cizích osob, aby zaměstnanec nebyl nijak ovlivněn a pod tlakem. Zaměstnanec ale může, na rozdíl od soudu, poměrně beztrestně lhát, nesdělit kompletní informace atd. „Je třeba konstatovat, že těmto oprávněním inspektora neodpovídá povinnost dotazované osoby vypovídat vše, co je jí známo, a pravdivě, pod hrozbou nějakého postihu, pokuty či jiné sankce za křivé svědectví, jako je tomu například v soudním řízení,“ upozornil Kolibač. Hypotetická instrukce vedení, aby se lékaři a sestry skryli před kontrolou raději na sále, by tedy mohla být nejen morálně pochybná, ale z hlediska kontroly i poněkud zbytečná. Ostatně prchající či skrývající se zaměstnance řeší podle Kolibače inspektoři práce v rámci boje proti nelegálnímu zaměstnávání. „Nezastihne‑li inspektor zaměstnance, kterých má v úmyslu se na jejich pracovišti v okamžiku kontroly dotazovat, provede jejich dotazování v jiném termínu. Ke stíhání zaměstnanců prchajících z pracoviště či hledání zaměstnanců skrývajících se na pracovišti se přistupuje při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání, které se realizují ve spolupráci s Policií ČR,“ naznačil Kolibač, že naháněním zdravotníků na pracovišti se inspektoři obvykle nezabývají.

SÚIP: Všechny podněty ze zdravotnictví prošetříme

Zdravotnictví by se mohlo v budoucích měsících a letech ocitnout pod drobnohledem inspektorů práce. Ostatně volají po tom i zdravotníci a o zvýšení úsilí při kontrolách dodržování zákoníku práce ve zdravotnictví hovoří i ministři zdravotnictví Vlastimil Válek a práce a sociálních věcí Marián Jurečka.

Jak je to tedy s kontrolní činností SÚIP ve vztahu ke zdravotnictví dnes? Úřad si pravidelně sestavuje roční plán kontrolní činnosti, který následně projednává s odborovými orgány, organizacemi zaměstnavatelů a finálně jej schvaluje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle Richarda Kolibače však existuje prostor pro dodatečnou úpravu priorit, a to s ohledem na situaci na trhu práce, ale také na základě obdržených podnětů a dalších impulsů, které poukazují na systémové porušování pracovněprávních předpisů (viz QR kód: Je porušování zákoníku práce ve zdravotnictví systematické?). „Mezi tyto impulsy mimo jiné patří i informace z veřejného prostoru a sdělovacích prostředků. V každém případě budou orgány in­spek­ce práce aktivně reagovat na všechny podněty ke kontrole, které obdrží v souvislosti s pracovní dobou ve zdravotnictví, tak jako tomu bylo a je i v současnosti, a to zejména provedením kontroly na pracovišti,“ ujistil Kolibač, že zdravotnictví je prioritou SÚIP již nyní.

Ostatně podle údajů SÚIP bylo tento rok k datu 7. listopadu provedeno ve zdravotnictví už 340 kontrol. Předtím mezi lety 2018 až 2022 to bylo přibližně 1 200 kontrol. Průměrný celkový roční počet kontrol ve zdravotnictví tedy v tomto roce mírně vzrostl. Z tohoto počtu se inspektoři ve 137 případech zaměřili na kontroly pracovněprávních vztahů, v 52 případech na kontroly z oblasti zákona o zaměstnanosti a v 24 případech na nelegální zaměstnávání. Dalších 127 kontrol bylo zaměřeno na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Těmito kontrolami bylo podle Kolibače zjištěno celkem 664 porušení povinností stanovených zaměstnavatelům právními předpisy. Nejčastěji se prý jednalo o porušení předpisů v oblasti BOZP (350). Nutno říci, že z uvedeného počtu 340 kontrol v celém zdravotnictví jich bylo letos v nemocnicích provedeno jen 92. Celkově v tomto roce ve zdravotnictví uložily orgány inspekce práce zaměstnavatelům 30 pokut za celkem 1 653 000 korun. Nemocnice byly ovšem sankcionovány jen v šesti případech a byly jim uloženy pokuty v celkové výši 404 000 korun.

K věci...

Jak předat podnět inspekci práce?

Při podezření na porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem se mohou fyzické i právnické osoby nejen v oblasti zdravotnictví obrátit na Státní úřad inspekce práce a podat podnět k provedení kontroly. Inspektoři se podnětem musejí zabývat. Nejsou však oprávněni rozhodovat individuální spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Tato pravomoc náleží pouze soudům.

Forma podání podnětu

  • elektronicky přes formulář na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce na www.suip.cz
  • osobně na oblastním inspektorátu práce
  • písemně poštou

Potřebné náležitosti

  • Důležité je řádné označení zaměstnavatele, proti kterému podnět směřuje, to znamená jeho název, sídlo, IČO, místo výkonu práce, pokud je jiné než sídlo.
  • Vhodné je přiložit kopie dokumentů dokládajících popisované skutečnosti (např. pracovní smlouvu, mzdový výměr, potvrzení o zaměstnání, výplatní lístky apod.).

Anonymita

Inspektoři jsou vázáni mlčenlivostí. Zaměstnavatel se nedozví, který zaměstnanec podnět podal.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…