Změny ve vzdělávání lékařů budou platit, novelu podepsal Zeman
O prezidentově podpisu informoval Hrad. Ministerstvo zdravotnictví si od normy slibuje stabilizaci a zkvalitnění vzdělávacího systému. Jeho současnou podobu uvádějí lékaři jako jeden z důvodů pro odchod do zahraničí.
Předloha sníží počet základních specializačních oborů ze 46 na 43. Zatímco dosud byl jejich výčet jen ve vyhlášce, nyní bude přímo v zákoně včetně délky vzdělávání. Vzroste naopak počet základních kmenů, které jsou součástí specializačního vzdělávání lékařů, ze 17 na 19. Délka vzdělávání v základním kmeni potrvá dva a půl roku, zákon umožní souběžné studium ve dvou příbuzných specializačních oborech, tedy takových, které náležejí ke stejnému kmeni.
Novela také upřesní výkon odborného dohledu nad neatestovanými lékaři a vymezí požadavky na garanta oboru a školitele, což podle ministerstva zlepší aprobační řízení. Zkrátí se akreditační řízení pro zajištění specializačního vzdělávání, čímž klesne byrokracie. Předloha dále pojednává o přiznávání dotací na specializační vzdělávání.
Skončit by měla podle ministerstva praxe, kdy je lékař v doktorském studijním programu souběžně zaměstnán jen na částečný pracovní úvazek navzdory tomu, že v rámci studia působí na pracovišti celou nebo podstatnou část stanovené týdenní pracovní doby. Lékařům na rodičovské dovolené a těm, kteří pečují o dítě v předškolním věku, novela umožní přizpůsobit si podmínky specializačního vzdělávání vzhledem k jejich časovým možnostem. Zmírní taky podmínky pro návrat k povolání lékaře, když prodlouží lhůtu, po níž musejí tito lidé absolvovat takzvané doškolení.
Předloha vyvolala v obou parlamentních komorách poměrně dlouhou debatu. Spor se vedl o zejména kvůli zániku samostatného vzdělávacího oboru dětských praktiků, jenž novela slučuje s pediatrií. Někteří poslanci i senátoři poukazovali na to, že není důvod rušit fungující stav. Zastánci sloučení zase argumentovali prostupností obou oborů, dětští praktici jako takoví nezaniknou.
Senátoři navíc kritizovali celkové sněmovní úpravy vládní normy. Horní komora předlohu v této podobě dokonce zamítla s argumentem, že ke zjednodušení a zpřehlednění systému vzdělávání nepovede a pouze zakonzervuje a prohloubí neutěšený stav zdravotnictví. Sněmovna ale senátní veto poměrně jednoznačně přehlasovala.
Zdroj: ČTK