Známí čeští lékaři chystali komplot proti prezidentu

Prohlásíme Václava Klause za psychicky nemocného, protože nechce podepsat Lisabonskou smlouvu - takový nápad rozvíjela loni na podzim skupina lékařů a právníků, která chtěla prezidenta republiky prohlásit za nezpůsobilého vykonávat svůj úřad. O co šlo?

Na veřejnost nedávno unikla mailová korespondence některých českých lékařů (Jan Hnízdil, Martin J. Stránský, Václav Mikota a Slavomil Hubálek), jež se zabývá možnostmi, jak zbavit prezidenta svéprávnosti. Její autenticitu někteří z aktérů potvrdili. Lékaři Hnízdil i Stránský se k iniciativě dokonce hrdě hlásí.

KDY TO ZAČALO?

Loni na jaře. Ambulantní lékař Jan Hnízdil se obrátil na Českou lékařskou komoru s dotazem, jak donutit k léčbě "vysoce postaveného manažera", o kterém je přesvědčen, že je vážně nemocen a škodí sobě i svému okolí, zároveň ale není jeho pacientem. Právníci z ČLK, nic netušíce, poradili. Hnízdil začal podle jejich rady sepisovat návrh na zbavení prezidenta Klause způsobilosti.

"Motivem návrhu je snaha upozornit na skutečnost, že názory, postoje a chování V. K. mohou souviset s vážnou osobnostní poruchou," vysvětloval v říjnu svým kolegům v dopise. Následovala výměna několika e-mailů, posudků, doporučení. Například Václav Mikota byl pro mírnější variantu. "Pan prezident naší zemi i celé EU škodí svým postojem k Lisabonské smlouvě. Návrh na úplné zbavení způsobilosti k právním úkonům však považuji za nešťastný. Takový postup by z něj mohl udělat mučednického proroka všech zavilých euroskeptiků," radil.

Doporučil proto pouze částečné zbavení způsobilosti. "Nejde o to, aby jej soud úplně zbavil způsobilosti, po konzultaci ČLK to je ale jediná legální a legitimní forma. O tom, zda bude pacient zbaven způsobilosti úplně, částečně, nebo vůbec, může rozhodnout až soud na základě posudku nezávislých expertů," vysvětluje Hnízdil podstatu své myšlenky.

Mikotu přesto žádá, zda by návrh v duchu svých připomínek přepracoval. Nepřestává zároveň překypovat optimismem. Takovou věc podpoří i psychosomatik Šavlík či psychoanalytik Pothe, slibuje si od svého návrhu. Posudky připojili i lékaři Slavomil Hubálek a Martin Jan Stránský.

V JEHO ZÁJMU

Jak ale vše provést tak, aby akce nevypadala jako politický útok lidí spojených s bývalým prezidentem Václavem Havlem? "Jako lékaři jsme si vědomi jeho ohrožení a považujeme za povinnost podniknout kroky k ochraně jeho zdraví. Tím bychom se elegantně vyhnuli riziku přímé konfrontace s V. K., neboť jednáme v jeho zájmu a jakékoliv politické motivy vylučujeme," radí Hnízdil kolegům, jak se případným obviněním ubránit.

Zároveň zformuloval návrh dalšího dopisu pro ČLK, kde už nyní odkryl karty. "Máme důvodné podezření, že pan prezident Klaus jedná pod vlivem závažných, možná patologických změn duševního stavu nebo poruchy osobnosti, které nejsou jen přechodného rázu," píše v dopise komoře. "Domníváme se, že by zdravotní stav pana prezidenta Klause měl být odborně zkoumán," dodává.

Ačkoli se Hnízdil se Stránským dnes dušují, že debata nakonec v nic neústila, samotná korespondence svědčí o tom, že nápad mysleli velice vážně. Hnízdil dokonce plánoval, kdy přesně návrh podá, a dokonce kvůli tomu změnil svůj program a zůstal v Praze, aby plán s lékaři dokončil.

Události však nabraly rychlý spád a prezident nakonec smlouvu podepsal, takže lékaři nestihli plán realizovat. "Mezi některými kolegy převládla obava, že bychom se na veřejnosti zesměšnili," říká také dnes zpětně Stránský.

Komplot nakonec odsoudil prezidentův tajemník Ladislav Jakl, podle něhož praxi zavírat politické oponenty do blázince zavedl už Stalin. "Jeho dnešní pokračovatelé prostě nejsou schopni pochopit, že může existovat člověk s jinými názory, než které oni považují za jedině možné," řekl.

JAKO ZA PRVNÍ REPUBLIKY

Jakkoli se komplot lékařů může zdát neuvěřitelný, ve skutečnosti vychází už z prvorepublikových tradic. Historik Antonín Klimek v knize Boj o Hrad (díl druhý) popisuje způsob, jak se T. G. Masaryk a Edvard Beneše pokoušeli zdiskreditovat politika Jiřího Stříbrného s odvoláním na lékařskou zprávu, že dotyčný má syfi lidu.

Prezidentu Masarykovi vadilo, že Československou stranu socialistickou, jejímž členem byl jím vyvolený Edvard Beneš, dosud drží pevně v rukou politicky zdatný a národovecky smýšlející Jiří Stříbrný. Jeho rivala Václava Klofáče si pramálo vážil, byl ho ale ochoten podpořit s cílem oslabit pozici Stříbrného který se stával vůči prezidentovi stále více kritickým. Zároveň tak Masaryk plánoval upevnit Benešovo postavení ve straně.

Vznikl tak nápad, jenž až příliš připomíná nynější hru lékařů. Klofáč, neschopný Stříbrného porazit politicky, uchýlil se k zákeřnému triku, jak protivníka zdiskreditovat. Za povzbuzování Hradu se pokusil Stříbrného pošpinit tvrzením, že je syfi litikem v pokročilé fázi nemoci, má narušenou psychiku a zasluhuje si nucenou hospitalizaci.

TRÝBOVA OMLUVA

V květnu 1926 se proto vypravil do Brna za známým lékařem Antonínem Trýbem. Když ho o nemoci přesvědčil, zaštítil se jménem Masarykovým i Benešovým a lékaře přemluvil, aby napsal odborný posudek, který by opravňoval Stříbrného nuceně umístit v psychiatrické léčebně.

Lékař váhal, později ale na Klofáčovo naléhání souhlasil. Masaryk s Benešem o celém plánu věděli a tajně ho schvalovali. Plán se ale jeho aktérům poněkud vymkl z rukou, i když v konečném důsledku skutečně k oslabení pozice Stříbrného vedl. Stříbrný totiž vycítil útok a začal se bránit. Když jeho lidé na Trýba udeřili, lékař přiznal, že o politikově zdravotním stavu nic nevěděl, a nakonec se mu byl nucen omluvit. Aféry se navíc chopily sdělovací prostředky, a tak se Klofáč při vysvětlování pořádně zapotil.

Historie se někdy podivuhodně opakuje.

Reflex, ADAM A. BARTOŠ

AUTOR JE REDAKTOREM DENÍKU PRVNIZPRAVY.CZ

Zdroj: Reflex