Zůstanou jen místa, kde léčí dobře

Každou hodinu se sedm lidí v Česku dozví, že mají karcinom. Totéž řekli ani ne šedesátileté ženě v jedné pražské nemocnici. Bohužel se spletli. Žena karcinom neměla, přesto jí lékaři ozařovali a čtyři roky léčili neexistující nemoc tak urputně, že jí léčba vážně poškodila ledviny.

"Pacientka" by teď podle rozhodnutí soudu měla dostat statisíce korun jako odškodnění. Přesto jí chyba lékařů zřejmě zkrátí život. Drsný příběh, který by se v centru, které se specializuje na léčbu nádorů, nikdy neměl stát, ale stal se. Taková centra už nově léčit pacienty s nádory nebudou. Přesněji: budou pečovat jen o ty s jednodušším typem nádorů.

Rozhodlo se tak ministerstvo zdravotnictví na základě výsledků rozsáhlého auditu onkologických center, který získala MF DNES.

"Péče se tím nestává méně dostupnou. Znamená to však, že zmizí ta centra, která nemají dostatečnou zkušenost s léčbou kvůli nízkému počtu pacientů, nedostatku lékařů, správně vzdělaných lékařů či kvůli nedostatečnému vybavení," vyjmenovává náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová hlavní kritéria, která rozhodovala o tom, která centra zůstanou a která ne.

"Hodnotilo se mnoho parametrů a lze říci, že nebylo centrum, které by splnilo bezesporu vše, nicméně zde musela být skutečně velmi racionální úvaha o tom, co ještě je a co už není možno tolerovat.

Samozřejmě jsme nemohli ohrozit fungování stávající péče. Nicméně vzniklo a vznikne spousta doporučení, co je třeba i ve stávajících centrech napravit. Takovouto hloubkovou analýzu ještě nikdo před námi neudělal," říká Stanislava Pánová z ministerstva zdravotnictví.

Centra tak dostanou nařízeno, kolik musí mít lůžek, jaké přístroje, počet lékařů a jejich vzdělání a také jaký musí mít minimální počet pacientů, aby dál mohla zůstat specializovaným centrem. Platí totiž, že čím víc případů lékař léčil, tím lépe to umí.

Nemocnice, které se na seznam nedostaly, se zřejmě budou vyřazení bránit. Odebrání nálepky onkologického centra má totiž personální i finanční dopady. Mimo jiné ty nemocnice, které mají statut centra, mnohem snáz dosáhnou na peníze z Evropské unie. Nic se však nezměnilo v tom, kde se budou léčit nemocné děti: jedno centrum zůstává v pražské nemocnici v Motole, druhé ve Fakultní nemocnici Brno.

Radikální řez, k němuž se ministerstvo rozhodlo, je však podle lékařské onkologické společnosti jediný možný a správný. "Dávno jsme tušili, že je velký rozdíl mezi tím, jak se kde léčí. Teď to víme," podotýká předseda onkologické společnosti Jiří Vorlíček. Navíc: soustředění drahé a náročné péče do několika center je krok, k němuž ostatní země přistoupily už dávno.

"V okolních zemích skutečně neexistují specializovaná centra, která by měla nižší spádovou oblast než je jeden milion obyvatel," říká Stanislava Pánová z ministerstva zdravotnictví. V Česku na rakovinu umírá každý rok 27 tisíc lidí. Nádory jsou druhý nejčastější důvod úmrtí, hned po nemocech srdce a cév.

***

* Kam s nádorem. Která centra zůstanou a která zmizí? Centra, která zůstávají:

Komplexní onkologická centra - Fakultní nemocnice Plzeň - Masarykova nemocnice Ústí nad Labem - Krajská nemocnice Liberec - Fakultní nemocnice H. Králové - Nemocnice Jihlava - Nemocnice České Budějovice - Fakultní nemocnice Olomouc - Nemocnice s poliklinikou Nový Jičín (ve spolupráci s Centrem J. G. Mendela) - Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava - Masarykův onkologický ústav v Brně (ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno a Fakultní nemocnicí u svaté Anny) - Fakultní nemocnice Motol - Fakultní nemocnice Bulovka (ve spolupráci se Všeobecnou fakultní nemocnicí a Fakultní Thomayerovou nemocnicí) Centra, která zaniknou - Nemocnice Chomutov - Centrum Pardubického kraje - Nemocnice Zlín - Nemocnice Královské Vinohrady - "pobočky", které spadaly pod větší komplexní onkocentra Zdroj - Ministerstvo zdravotnictví ČR

Zdroj: Mladá Fronta DNES