Data z prevencí, screeningů a laboratoří pomohou praktikům léčit lépe

V Národním screeningovém centru a Ústavu zdravotnických informací a statistiky začínají pracovat s nově dostupnými daty z preventivních prohlídek a screeningů a také s daty z laboratoří.

Data o výsledcích laboratorních vyšetření, která laboratoře poskytly, vzbuzují vysoká očekávání. Potenciál v nich je velký, a to jak pro zdravotní politiku, tak pro výzkum a řízení kvality. Pořádně je využít ale ještě bude výzva.

Laboratorní výsledky: Data musejí pracovat

„Jedna věc je sbírat množství dat ze všech laboratoří. Druhá věc je s nimi pracovat efektivně pro řízení zdravotní péče jak na globální úrovni, tak i pro výzkumné účely, ale i pro konkrétního lékaře v ordinaci,“ poznamenal vedoucí Národního screeningového centra PhDr. Karel Hejduk koncem května v panelu o digitalizaci na diskusi věnované implementaci Národního kardiovaskulárního plánu v primární péči. Diskusi pořádalo vydavatelství Medical Tribune CZ. „Data musejí pracovat. To znamená, že si ve spolupráci s odborníky a se zdravotními pojišťovnami musíme říct, jak to množství dat využít efektivně pro pozitivní efekt pro všechny úrovně,“ popsal Hejduk.

Screeningy a prevence transparentně a efektivně

Zákon o elektronizaci zdravotnictví počítá s tím, že součástí sdíleného zdravotního záznamu, což je jedna z centrálních služeb elektronického zdravotnictví, mají být kromě emergentních údajů také výsledky preventivních a screeningových vyšetření. Sdílený zdravotní záznam bude ze zákona k dispozici jednak pacientovi v jeho EZKartě a portálu eZdraví, jednak k němu budou mít přístup zdravotníci při poskytování zdravotních služeb a také statistický ústav pro hodnocení kvality. Novinkou je, že se díky spolupráci s dodavateli informačních systémů podařilo napojit první praktické lékaře a ti už ze svých systémů automaticky bez ručního zadávání některá data z preventivních prohlídek posílají. Od praktických lékařů už tedy sdílení dat začalo a dalším úkolem je připojit všechny další zapojené odbornosti.

„Sdílený zdravotní záznam pro screeningová a preventivní vyšetření je definován v zákoně o elektronizaci zdravotnictví a dlouhodobě na něm spolupracujeme s odbornými společnostmi tak, abychom definovali minimální dataset, který nezatíží lékařské praxe,“ uvedl Hejduk.

Digitalizace a sdílení dat o screeninzích jsou podle něj nutné i pro zlepšení spolupráce a pro efektivní řízení screeningů, protože na nich většinou spolupracují lékaři více odborností a těm zatím chybějí informace, co dělá a nedělá ten druhý. „Musí docházet k efektivnímu sdílení dat například mezi praktickým lékařem, gynekologem a screeningovým pracovištěm. Informace je potřeba sdílet obousměrně,“ uvedl Hejduk.

Připomněl při té příležitosti některé body, kdy v praxi sdílení dat chybí. Jednak je to poskytnutí testu na okultní krvácení do stolice. To sice může udělat i gynekolog, v praxi se ale stává, že se nakonec ukáže, že test už ve sledované době pacientce poskytl její praktický lékař a ona na něj tedy už neměla nárok. Gynekology to demotivuje a omezuje to jejich ochotu se na screeningu podílet. Pokud se budou moci snadno podívat, kdy naposledy byla pacientka na kolorektálním screeningu, takovým nedorozuměním se předejde.

Další praktický dopad sdílení dat o screeninzích vidí Hejduk v omezení rizika duplicitních vyšetření s ionizujícím zářením.

Jak předpokládá zákon, data ze sdíleného zdravotního záznamu nebudou využívána jen přímo při poskytování zdravotních služeb pro zlepšení informovanosti jednotlivých spolupracujících odborníků a pro zlepšení cesty pacienta, ale budou se také vyhodnocovat pro sledování kvality. „Lékařům můžeme poskytnout zpětnou vazbu, jak naplňují preventivní prohlídku. Můžeme sledovat i správný management pacientů. Ve spolupráci s odborníky budeme řešit správné nastavení indikátorů kvality,“ plánuje Hejduk.