Abatacept v léčbě revmatoidní artritidy
Přinášíme kasuistiku 51letého pacienta s revmatoidní artritidou III. stadia dle Steinbrockera, RF IgM séropozitivní, ACPA séronegativní. U nemocného se vyskytla nežádoucí příhoda v průběhu léčby adalimumabem. Případ potvrzuje dlouhodobou účinnost a bezpečnost abataceptu (Orencia).
První kloubní obtíže se u nemocného objevily v prosinci 2004. Diagnóza séropozitivní revmatoidní artritidy byla stanovena v říjnu 2005 na základě splnění klasifikačních kritérií ACR (Arnett et al, 1987). Pacient byl neúspěšně léčen řadou syntetických chorobu modifikujících léků, mezi nimiž nechyběl methotrexat nebo leflunomid v kombinaci s prednisonem v dávce 10 mg denně a nesteroidním antiflogistikem.
V květnu 2009 byl pacient poprvé vyšetřen na našem pracovišti. Klinické vyšetření prokázalo 20 oteklých a 12 bolestivých kloubů z 28, aktivita onemocnění byla vysoká (DAS 28 5,72). Rentgenové vyšetření ukázalo pokročilé strukturální poškození kloubních struktur na úrovní III. stadia klasifikace dle Steinbrockera. Laboratorně byla prokázána pozitivita revmatoidního faktoru IgM a negativita anti‑citrulinových autoprotilátek (ACPA).
V červnu 2009 byla zahájena léčba adalimumabem v dávce 40 mg s.c. jednou za dva týdny. Aktivita onemocnění klesla, vyjádřeno hodnotou skóre DAS 28, ve 12. týdnu z výchozích 6,09 na 3,66. Střední aktivita onemocnění se v průběhu léčby adalimumabem udržovala. V říjnu 2009 se na prstech, dlaních a hřbetech obou rukou začal objevovat nesvědivý makulo‑ -papulózní exantém červené barvy. Pacient byl odeslán k dermatologickému vyšetření. Byla provedena kožní biopsie. Dle výsledku histopatologického vyšetření se jednalo o lymfocytární vaskulitidu s lichenoidním nálezem v přímém imunoflourescenčním vyšetření. I přes zvýšení dávky glukokortikoidů kožní nález progredoval, a proto byla na konci ledna 2010 léčba adalimumabem ukončena.
V únoru roku 2010 byla podána první infuze abataceptu v dávce 750 miligramů. Vstupní hodnota skóre DAS 28 byla 3,26. Byl pravděpodobně stále patrný efekt adalimumabu a zvýšené dávky glukokortikoidů. V průběhu léčby abataceptem je patrná přetrvávající střední aktivita onemocnění, avšak s tendencí k poklesu aktivity. Vývoj aktivity onemocnění v průběhu léčby abataceptem ukazuje graf. Důležité však bylo, že došlo k postupnému vymizení kožních projevů. Pacient byl konkomitantně léčen methotrexatem v dávce 12,5 mg týdně a dávka prednisonu mohla být postupně redukována na 7,5 mg denně. V průběhu léčby abataceptem se neobjevila žádná závažná nežádoucí příhoda. Nepozorovali jsme akutní nežádoucí příhody související s intervenózní aplikací abataceptu. Celkově pacient léčbu velmi dobře toleroval.
Náš případ dokumentuje dobrou dlouhodobou účinnost a příznivý bezpečnostní profil léčby revmatoidní artritidy abataceptem v situaci, kdy selhává biologická léčba první linie anti‑TNFα lékem z důvodu výskytu nežádoucí příhody.
--------
Doc. MUDr. Petr Němec, Ph.D.,
II. interní klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU
Medical Tribune
Zdroj: Medical Tribune