Ambulantní péče o diabetiky
Počty diabetiků na celém světě prudce rostou a stoupající výskyt diabetu a možnosti jeho terapeutického ovlivnění zůstávají hlavní klinickou výzvou současnosti. Přestože ve výzkumu diabetu a jeho komplikací zaznamenáváme pozoruhodné pokroky, narůstající výskyt cévních komplikací nadále způsobuje zvýšenou morbiditu i mortalitu diabetické populace. Problémy péče o diabetiky v Evropě jsou shrnuty v Akčním programu Saintvincentské deklarace. Diabetika má ošetřovat lékař, který je erudován v oboru diabetologie. V ČR by sledování a léčba diabetiků měly být v souladu s doporučenými standardními postupy České diabetologické společnosti ČLS JEP. V tomto článku jsou stručně popsána diagnostická kritéria diabetu 1. i 2. typu a základy terapie. Nefarmakologická léčba je integrální součástí léčby všech diabetiků. Léčba inzulinem je indikována u všech nemocných s diabetem 1. typu. Je zdůrazněn význam intenzifikované terapie inzulinem i selfmonitoringu, jsou uvedena rámcová kritéria kompenzace a cíle léčby u dospělých diabetiků 1. typu i u diabetiků 2. typu, který je nejčastější metabolickou chorobou vyznačující se relativním nedostatkem inzulinu. U obézních diabetiků 2. typu jsou prvořadá všechna opatření vedoucí k redukci váhy. Účinná léčba si vyžaduje stanovení cílů terapie a rozumnou dobu na jejich dosažení. Jen komplexní léčba všech metabolických odchylek a rizikových faktorů diabetiků může vést k redukci tkáňových komplikací a k prodloužení a zlepšení kvality života diabetika, přičemž maximum péče o nemocné spočívá na ambulantní složce.
V diabetologické praxi dnes zažíváme pozoruhodnou dobu. Alarmujícím způsobem přibývá civilizačních chorob, mezi něž patří také diabetes mellitus. Nárůst diabetiků je tak prudký, že dnes mluvíme o světové pandemii. Lze předpokládat, že do roku 2010–2015 dosáhne počet diabetiků na světě úctyhodné sumy 300 milionů. V České republice bylo k 1. 1. 2004 evidováno 686 865 diabetiků, z toho 178 867 diabetiků se závažnými diabetickými komplikacemi. Současná péče o diabetiky je stále sofistikovanější. Diabetologický výzkum zaznamenává pozoruhodné pokroky a terapie diabetu, diabetických komplikací a komorbidních stavů má více možností než kdykoli předtím. Narůstající výskyt cévních komplikací podmiňuje zvýšenou morbiditu i mortalitu diabetické populace a určuje také hlavní cíle terapeutického snažení. Zároveň dochází k tomu, že změny systému zdravotnictví a veřejného přístupu posunuly léčbu diabetu z prostředí akutní péče, jako je nemocnice, směrem k ambulantním zařízením. Snaha identifikovat ekonomicky efektivní léčbu je silná. V nejkonkrétnější podobě a pro všechny evropské státy byly problémy péče o diabetiky v Evropě shrnuty v Akčním programu tzv. Saintvincentské deklarace, která byla přijata i naší vládou a jejíž činnost je řízena Koordinačním výborem pro realizaci Saintvincentské deklarace v České republice. Diabetik by měl být léčen v zařízení nebo na pracovišti, které mu může podle typu diabetu a jeho závažnosti, složitosti a náročnosti léčby, i s ohledem na přítomné komplikace, poskytovat léčbu na patřičné úrovni. Týmový přístup k péči o diabetiky zastáváme již dlouho a jeho přínos pro terapii diabetu je dobře zdokumentován. Nemocný cukrovkou může být sledován v ordinaci diabetologa (v ČR 84,2 %) nebo všeobecného lékaře (v ČR 15,8 %), avšak ošetřující lékař má být každopádně erudován v oboru diabetologie. Sledování a léčba by měly být v souladu s doporučenými standardními postupy České diabetologické společnosti ČLS JEP. Tato doporučení pro péči o diabetiky představují diagnostické a terapeutické činnosti, o nichž víme nebo se s velkou pravděpodobností domníváme, že pozitivně ovlivňují výsledky péče o diabetiky. Tato péče je trvalá a její součástí je edukace pacienta v prevenci akutních komplikací a snížení rizika dlouhodobých komplikací; výsledky lze zlepšovat různými intervencemi (viz obr. 1). Diabetes mellitus 1. typu je charakterizován zánikem betabuněk pankreatu, který probíhá různou rychlostí a vede k absolutnímu nedostatku inzulinu, což má za následek nezbytnost jeho substituce. S diabetem 1. typu se v roce 2004 v České republice léčilo 45 386 dospělých, 566 dětí a 602 mladistvých (ÚZIS ČR, 2004). Klinický obraz
Rozvinuté příznaky diabetu zahrnují žízeň, polyurii, polydipsii a s nimi vystupňovanou únavu. Pacient trpí nechutenstvím a bývá přítomen hmotnostní úbytek. Diagnostika diabetu
Náhodný nález zvýšené glykémie (nad 7,0 mmol/l) je zapotřebí ověřit standardním postupem. Diagnostická kritéria diabetu
■ Kombinace klinických symptomů s náhodným stanovením koncentrace glukózy v plazmě ≥ 11,1 mmol/l.
■ Koncentrace glukózy v plazmě nalačno (FPG) ≥ 7,0 mmol/l.
■ Koncentrace glukózy v plazmě za dvě hodiny po zátěži při orálním glukózovém tolerančním testu (oGTT) ≥ 11,1 mmol/l.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 9/2005, strana 57
Zdroj: