Benigní hyperplazie prostaty
Benigní hyperplazie prostaty je nejčastější diagnózou starších mužů s poruchami mikce. Etiopatogeneze tohoto onemocnění je multifaktoriální: podstatné jsou vlivy hormonální, vliv růstových faktorů, buněčné apoptózy a dysfunkce močového měchýře. Diagnózu BHP určíme anamnézou, fyzikálním vyšetřením, dotazníkem mikčních obtíží, uroflowmetrií a ultrazvukovým změřením postmikčního rezidua. Po vyloučení jiných příčin obstrukce je nemocný buď pozorně sledován, farmakologicky léčen, nebo je mu navržena operace.
Ve farmakoterapii benigní hyperplazie prostaty jsou lékem první volby alfa-blokátory. Léčba blokátory 5α-reduktázy je indikována u nemocných s vyšší hmotností prostaty. Kombinační terapii léků z obou předchozích skupin doporučíme tam, kde prvotní monoterapie alfa-blokátory není zcela účinná a pacienti mají hmotnost prostaty větší než 30–40 g. Při převaze příznaků iritačních (jímacích) se v poslední době úspěšně podává kombinace alfa-blokátorů s antimuskariniky. Mezi nemocnými je velmi oblíbená fytoterapie, i když její terapeutická účinnost nebyla klinicky jednoznačně potvrzena.
Základní chirurgickou léčbou zůstává transuretrální resekce prostaty, rozvíjejí se tzv. miniinvazivní metody, z nichž neslibnější je enukleace prostaty holmiovým laserem.
Úvod
Benigní hyperplazie prostaty (BHP) spočívá v nodulárním růstu žlázy a je spojena s glandulární a stromální proliferací, která věkem progreduje u všech mužů, kteří mají testes.1 BHP postihuje 25 % čtyřicátníků, 40–70 % mužů mezi 60–70 lety a 90 % devadesátiletých. 2
Zájem o problematiku BHP je velký a tomu odpovídá řada souhrnných článků v domácí literatuře3–8 a vytvoření diagnostických a terapeutických standardů jak Evropskou, tak Americkou urologickou asociací.3,9,10
Etiologie a patogeneze
Vlastní příčina BHP není dosud dostatečně objasněna. Byla opuštěna mechanistická představa, že mikční potíže působí pouze „hmota“ zvětšující se prostaty, která zvyšuje rezistenci v močové trubici. V současné době převládá názor, že...
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 3/2007, strana 72
Zdroj: