Biologická léčba už není jen paliace

Pro terapii novými léky, které zasahují maligní proces v jeho podstatě, se v češtině ujal termín biologická léčba. Není toto pojmenování zavádějící, třeba proto, že evokuje nějaké další označení pro přírodní medicínu? Nebylo by lepší říkat specifická léčba nebo molekulárně cílená léčba?
Označení biologická léčba asi není nejšťastnější. Terminologie v této oblasti dosud není ustálená, a to ani v anglické odborné literatuře. V té se nejčastěji používá termín targeted therapy – cílená terapie. Nejvýraznější skupinu mezi těmito léky tvoří monoklonální protilátky, které jsou namířeny proti některému proteinovému cíli. Druhou skupinou jsou léčiva o nevelké molekulové hmotnosti, jejichž cílem je obvykle zablokovat aktivní centrum některého regulačně důležitého enzymu. Těmto lékům se někdy říká „small drugs“, právě kvůli typické nízké molekulové hmotnosti.Co je všem lékům, které se jako cílená terapie označují, společné?
Společné je to, že na rozdíl od konvenční cytostatické léčby nezasahují a nepoškozují genetickou informaci buňky, ale působí o několik úrovní níže, v oblasti proteinů s regulačními a signálními účinky.I když je cílená onkologická terapie pro pacienta šetrnější než léčba cytostatiky, zcela bez nežádoucích účinků není ani ona. S jakými problémy je nutné při použití těchto léků počítat?<<br /> Jako jsou různé mechanismy, kterými tyto léky působí, jsou různé i jejich nežádoucí účinky. Většinou jsou mnohem speci‑ fičtější než u konvenční cytostatické terapie. S nežádoucími účinky typickými pro cytostatika, jako je padání vlasů, nevolnost, zvracení, se u nich nesetkáváme tak často.Znamená každý z těchto nových léků kvalitativní posun v léčbě?
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 37/2006, strana 14

Zdroj: