Přeskočit na obsah

Bude regulace stresových reakcí znamenat nový směr v léčbě?

Vlastním chorobným procesům končícím poškozením neuronů zatím moc nerozumíme a jejich osvětlení by mohlo pomoci vědcům ve vývoji efektivní léčby roztroušené sklerózy. To byl cíl Stasia Andersona a jeho kolegů v amerických National Institutes of Health (NIH) v Bethesdě v Marylandu, jejichž studie vyšla v květnu 2004 v Annals of Neurology. Vědci použili skupinu myší s animálním modelem roztroušené sklerózy, experimentální autoimunitní encefalomyelitidou, aby zjistili, jak imunitní buňky útočí na centrální nervový systém. Andersonův tým injikoval zvířatům magneticky označené T buňky, které jsou zřejmě odpovědné za některá poškození neuronů při roztroušené skleróze. K vizualizaci zánětlivých procesů byla použita magnetická resonance. S její pomocí vědci pozorovali migraci T buněk k míše, kde způsobovaly neuronální léze. Magnetická resonance je často používána ke sledování vývoje nemoci u pacientů s roztroušenou sklerózou, tato studie však byla jednou z prvních, která ukázala, že magnetická resonance může být použita ke sledování buněk imunitního systému uvnitř lidského těla. Technika popsaná v tomto článku umožňuje monitorovat nejen roztroušenou sklerózu, ale i ostatní autoimunitní chorobné procesy. To znamená, že by potenciálně mohla být použita ke sledování účinku různých terapií měnících imunitu a mohla by přispět k optimalizaci takových terapeutických metod.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 11/2005, strana 11

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené

Virus je blíž, než si myslíme

12. 11. 2025

V České republice dochází v roce 2025 k výraznému nárůstu případů virové hepatitidy typu A (VHA), přičemž incidence výrazně překračuje běžné roční…

IBD: Inovativní terapie v pasti byrokracie

11. 11. 2025

Letošní 8. kongres České gastroenterologické společnosti ČLS JEP, který se konal od 16. do 18. října v Praze, byl spojen mimo jiné i s 80. výročím…