Chroničtí kardiologičtí pacienti potřebují koordinátora péče
Česká republika udělala v oblasti kardiovaskulární prevence v posledních letech výrazný posun, a v některých ohledech dokonce předběhla evropský vývoj. Jak ale upozorňuje Mgr. Kristýna Čillíková, předsedkyně České asociace pro kardiovaskulární onemocnění, slabým místem systému zůstává péče o chronické kardiologické pacienty, kteří se kvůli nerovnoměrné dostupnosti ambulantní péče a dlouhým čekacím lhůtám často v systému ztrácejí. V rozhovoru mluví o roli prevence a zdravotní gramotnosti, limitech současné organizace péče i o tom, že zavedení koordinátora péče by mohlo zlepšit návaznost léčby zejména u pacientů po závažných kardiovaskulárních příhodách.
- Jste jedním z iniciátorů vzniku Národního kardiovaskulárního plánu. Ten byl schválen vládou před rokem. Jak hodnotíte, co se od té doby podařilo udělat? Kam se tato práce posunula?
Myslím si, že už v době, kdy Národní kardiovaskulární plán vznikal, se paralelně podařilo realizovat řadu kroků, které do něj přirozeně patří. V tomto ohledu jsme dokonce výrazně předběhli Evropu, která svůj vlastní kardiovaskulární plán teprve formuje. Zmínit mohu například nový systém preventivních prohlídek nebo změny ve školním stravování. To jsou opatření, se kterými počítá i připravovaný Evropský kardiovaskulární plán, takže jde o velmi důležité a pozitivní posuny. Za zásadní považuji také to, že se konečně podařilo více nastartovat elektronizaci zdravotnictví. Bez ní se totiž řada opatření nedá realizovat efektivně. I tuto oblast proto hodnotím velmi pozitivně.
- Jakýkoli posun směrem k nižší mortalitě spojené s kardiovaskulárními onemocněními není možný bez toho, aby pacienti převzali svůj díl odpovědnosti a začali se aktivně zajímat o své zdraví. Co lze udělat pro to, aby byli v tomto směru více motivováni?
Určitě je potřeba začít s edukací, a to už ve školách. Vhodnou a srozumitelnou formou je možné zvyšovat zdravotní gramotnost a vést děti i mladé lidi k tomu, aby se o své zdraví zajímali. Důležitá je také motivace k preventivním prohlídkám. Myslím si, že samotné preventivní prohlídky, tak jak jsou dnes nastaveny, mohou lidi motivovat k jejich opakování. Člověk díky nim získá informace o tom, v jakém je zdravotním stavu, jaké má cíle do budoucna a jakým způsobem jich může dosáhnout. Svou roli hrají také zdravotní pojišťovny, které se snaží své klienty motivovat k většímu důrazu na prevenci. Celkově mám pocit, že se společnost postupně začíná transformovat směrem k preventivnímu způsobu uvažování.
- Když hovoříte s pacienty, kde vnímáte největší rezervy v poskytování kardiovaskulární péče – ať už jde o regionální rozdíly v dostupnosti, nebo o rozdíly v kvalitě péče?
Jedním z velkých problémů současné české kardiologie je péče o chronické pacienty. Máme velmi nerovnoměrné zastoupení ambulantních kardiologů, existují dlouhé čekací lhůty a pacient, který je odkázán na to, aby si kardiologa hledal sám, se v systému často ztrácí. I proto jsme v rámci pacientské organizace Česká asociace pro kardiovaskulární onemocnění přišli s myšlenkou, že bychom po vzoru komplexních onkologických center mohli převzít koncept koordinátora péče. Ten by mohl pacientům usnadnit průchod systémem, zejména u závažnějších diagnóz, jako je srdeční selhání nebo stav po akutním infarktu myokardu apod.