Colours of Sepsis podvacáté a stále lépe

Profesionálové zabývající se péčí o kriticky nemocné a akutní medicínou vůbec si již zvykli, že jejich kalendář odborných akcí začíná v Ostravě na kongresu Colours of Sepsis, který se tradičně koná koncem ledna. Z komorní akce s názvem Postgraduální kurs Sepse a MODS, na níž se v roce 1999 poprvé sešlo jen sedmnáct nadšenců, se postupem času stalo největší odborné setkání svého druhu s velkým mezioborovým přesahem. Letos kongres proběhl už podvacáté.

Kongres Colours of Sepsis se před několika lety přesunul do ostravského hotelu Clarion. Zdejší moderní konferenční zázemí mu však už evidentně začíná být malé. Program zde běží po několik dní v několika sálech, což pro účastníky znamená mnohdy bolestné rozhodování, kam jít a kterou z prezentací případně zhlédnout dodatečně jako webcast. Propojují se zde témata nejen z intenzivní medicíny, ale i ze všeobecné chirurgie, kardiochirurgie nebo transplantologie, farmakologie, radiodiagnostiky a v neposlední řadě z biochemie, mikrobiologie či fyziologie. Počet odborných společností, které se na pořádání kongresu podílejí, už dosáhl dvou desítek.

Něco podnětného si tu najdou anesteziologové, intenzivisté, specialisté na urgentní medicínu, ale i třeba hematologové. Ti všichni sem přijíždějí nejen za vzděláváním, ale i kvůli živé atmosféře, která je pro tuto akci typická. Početné bylo zastoupení pediatrů, pro které bylo připraveno 15. sympozium „Aktuality v dětské intenzivní péči“.

Zahajovací přednášky se letos ujal prof. MUDr. M. Matějovič, Ph.D., z Plzně. Nazval ji „Třináctá komnata sepse“ a hovořil o změnách v chápání sepse v průběhu času a o tom, jak vratká je opora v datech u této oblasti medicíny kritických stavů, kdy uplynulých třicet let bylo ve znamení neúspěšných a nereprodukovatelných randomizovaných klinických studií.

Kongres Colours of Sepsis se postupně stal i místem, kam přijíždějí špičkoví zahraniční přednášející. Letos jich bylo přes deset a mezi nimi opravdová celebrita ve svém oboru – dr. Mervyn Singer z Centre for Intensive Care Medicine at University College London. Svou téměř hodinovou přednáškou „Myths and misconceptions in care of critically ill patients“ si získal absolutní pozornost celého auditoria. Nastínil několik diskutabilních témat z oblasti léčby sepse – například kdy se držet guidelines a kdy je naopak čas pro individuální přístup ke každému případu. Apeloval na lékaře, aby ve své praxi důsledně aplikovali poznatky z fyziologie, a pokud tak budou činit, následně si mohou dovolit i odbočení od guidelines, mají‑li k tomu adekvátní důvod.

Účastníci kongresu mimo jiné mají možnost si prakticky vyzkoušet některé postupy. Letošní nabídka workshopů byla zaměřena především na ultrazvukovou diagnostiku, která do medicíny akutních stavů razantně vstupuje v mnoha směrech.

Velký zájem byl i o workshop „Jak jednoduše nemít ‚difficult day‘“ na téma obtížného zajištění dýchacích cest, který pořádal server akutne.cz. Po několika teoretických přednáškách si zájemci následně mohli techniky vyzkoušet prakticky na modelech. K dispozici byly modely a technika k fibrooptické intubaci, zavádění supraglotických pomůcek a intraoseálního vstupu a mnohé další. Podobně na aktuální vývoj reagoval workshop o tromboelastometrii, který byl rozdělen na část pro začátečníky a část pro ty, kteří již s touto metodou mají zkušenost.

Kongres také nabídl i ucelený program pro sestry, který zohledňoval stoupající náročnost práce nelékařských zdravotnických pracovníků. Jako nejlepší prezentace zde bylo vyhodnoceno sdělení Bazální stimulace v praxi Mgr. E. Lapčíkové a H. Boďové z Ostravy.

Zdroj: MT