Deprese a perimenopauza

Představa, že přechod k menopauze může vyvolávat depresi, nabourává již léta zažitý názor, že pokles reprodukční funkce nemá na vznik deprese žádný vliv. Co je na tom pravdy?

Vztah mezi menopauzou a změnami nálad u žen je sporný. Většina žen však naštěstí v období přechodu k menopauze, tedy v době mezi počátkem nepravidelného menstruačního cyklu a poslední menstruací (tab. 1), depresemi netrpí. Pokud se u některé z nich deprese objeví, důvodem bývá buď spánková deprivace z návalů horka, nebo se jedná o ženy, u nichž ke změnám nálad docházelo již dříve, a u nichž tedy bývá vyšší i nebezpečí opakovaných depresí.

Podle posledních studií však nejsou tyto názory zcela správné.

Za prvé, v některých, ještě probíhajících studiích bylo zjištěno, že návaly horka nemusejí vždy vznik deprese předcházet, a ani ji provázet.

Za druhé, nejnovější studie prokázaly, že deprese se může objevit i u ženy během perimenopauzy, u níž se dříve nevyskytovala.

Navíc, v několika krátkodobých randomizovaných kontrolovaných studiích bylo prokázáno, že u žen, u nichž se deprese objevila během perimenopauzy, působilo antidepresivně podání estradiolu. Cílem této práce je proto podívat se hlouběji na vztah mezi přechodem k menopauze a jeho vlivem na vznik deprese.

Komentář

Autor: Doc. MUDr. Taťána Rešlová, CSc.

V průběhu posledních deseti let byly uveřejněny výsledky studií, které významně rozšířily poznatky o vlivu reprodukčního stárnutí na orgánové systémy a vyprovokovaly bouřlivou diskusi o dosavadních léčebných postupech. Jednou ze sledovaných oblastí je dopad hormonálních změn na náladu, kognici a kvalitu života. Rozpory jsou především v odpovědi na otázku, zda je depresivní nálada způsobena psychologickými faktory spojenými se stárnutím, nebo změnami hladin ovariálních steroidů. Některé studie spojení s menopauzou popírají, jiné prokazují snížení výskytu deprese s postupujícím věkem a další uvádějí vzestup incidence v době přechodu k menopauze.1–3 Rozvoj neurobiologie, genomiky a funkčního zobrazení mozku umožnil vyslovení nových hypotéz, které berou v úvahu multifaktoriální etiopatogenezi deprese se vzájemnými interakcemi genetických, biologických a psychosociálních faktorů (obr. 1).

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 6/2008, strana 15

Zdroj: