Přeskočit na obsah

Digitalizaci nemocnic limitují neexistující standardy interoperability

„Přínos digitalizace směrem k vyšší bezpečnosti pacienta nesmí znamenat vyšší pracovní zátěž, ale naopak její snížení. Přetížený personál nemůže přispívat ke kvalitnější zdravotní péči,“ říká Ing. Miroslav Novotný, systémový specialista STAPRO. Zatímco dnes nemocnice u nás dosahují většinou prvního nebo druhého stupně digitalizace ze sedmi, v blízké budoucnosti je podle něj teoreticky možné dosáhnout až šesté úrovně.

  • Některé nemocnice se snaží přejít na bezpapírový provoz, tak jak ho měří organizace HIMSS. Máte o tom informace?

Ano, máte pravdu, v současné době provozuje hned několik nemocnic a laboratoří své informační systémy od STA­PRO v režimu tzv. bezpapírové nemocnice. STAPRO bylo prvním dodavatelem, který proklestil v té době neprostupnou a neprobádanou cestu vedení čistě elektronické zdravotnické dokumentace (tzv. EZD) a připravil své systémy FONS Enterprise, FONS Akord, FONS Openlims i ambulantní FONS Galen pro bezproblémové vedení EZD. Je to více než deset let, kdy uživatelé klinických systémů STAPRO takovou možnost mají i přesto, že skepse v části odborné veřejnosti panuje stále.

Systémem podporujícím koncept bezpapírové nemocnice je dnes takový systém, který podle platné legislativy zajistí, aby nebylo potřeba každou samostatnou část zdravotnické dokumentace tisknout do papírové podoby a ručně podepisovat. A umíme vytvářet a podepisovat dokumenty nejen uživatelem systému, ale i pacientem, a to ve variantě biometrického podpisu.

V současnosti si ale nejen STAPRO, ale i zdravotnická zařízení uvědomují, že digitalizace není jen převedení zdravotnické dokumentace do elektronických dokumentů, ale zajištění celého procesu efektivní práce a smysluplného sdílení elektronické zdravotnické dokumentace napříč celým ekosystémem zdravotní péče. Organizace HIMMS Analytics vyvíjí a prosazuje adopční modely směřující ke komplexní digitální transformaci zdravotní péče. Smyslem této činnosti obecně je zvýšení bezpečnosti a efektivnosti zdravotní péče a zajištění vyššího pracovního komfortu zdravotnického personálu. Proto jsme i my ve STAPRO s postupem času transformovali náš koncept EZD ve smyslu adopčního modelu EMRAM definovaného organizací HIMSS.

  • K čemu se používá hodnocení EMRAM? Jaké jsou jeho stupně?

Zkratku EMRAM lze přeložit jako adopční model elektronického zdravotnického záznamu (EMR). Jde o osmi­úrov­ňo­vý model využitelný pro zjištění (a vzájemné porovnání) míry digitalizace procesů zdravotní péče v rámci daného zdravotnického zařízení. Tento model zahrnuje nejen přechod od papírové dokumentace k elektronické, ale také zajištění informační podpory v rámci ošetřovatelské péče, diagnostického a léčebného postupu včetně zapojení expertního systému. V centru zájmu tohoto modelu je také zajištění informační bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti a interoperability zdravotnické dokumentace. Jednotlivé úrovně lze stručně a obecně charakterizovat takto:

úroveň 0 – Neexistují informační systémy pro laboratorní, lékárenský ani RDG komplement.

úroveň 1 – Existují informační systémy pro laboratorní, lékárenský a RDG komplement. Je používán PACS pro radiodiagnostiku a kardiologii (100% digitalizace).

úroveň 2 – Všechny hlavní komplementy mezi sebou komunikují tím, že ukládají data do jednotného centrálního datového skladu nebo do integrovaných datových skladů, které z pohledu klinika umožňují jednotný a transparentní přístup ke všem údajům pacienta. Centrální datový sklad nebo jednotlivé sklady obsahují řízený medicínský slovník a žádanky jsou automaticky kontrolovány na běžné konflikty pomocí medicínského expertního systému podpory rozhodování. Je zavedena základní politika informační bezpečnosti pokrývající i mobilní zařízení.

úroveň 3 – Z 50 procent je implementována elektronická ošetřovatelská a další přidružená dokumentace a je automaticky kontrolována pomocí medicínského expertního systému podpory rozhodování. Elektronicky je vedeno i podání léků. Řízení přístupu je založeno na rolích.

úroveň 4 – Padesát procent všech žádanek je zasíláno standardizovaně elektronicky prostřednictvím jednotného žádankového systému. Tento systém je rovněž kontrolován medicínským expertním systémem na běžné konflikty. Žádanky jsou ukládány do centrálního datového skladu a do systému zdravotní péče. Devadesát procent ošetřovatelské a další přidružené dokumentace je vedeno elektronicky (kromě odd. ARO). Lékaři mají přístup k národním či regionálním pacientským databázím pro podporu rozhodování, pokud jsou databáze veřejně dostupné. Je implementován síťový IDS pro detekci narušení sítě.

úroveň 5 – Padesát procent zdravotnické dokumentace je vedeno elektronicky s použitím strukturovaných předloh a diskrétních dat. Tyto formuláře jsou použitelné pro generování upozornění, vedou lékaře a umožňují analytické výpočty. To musí být použitelné i pro odd. ARO, kde ale neplatí pravidlo 50 procent. Poskytovatel musí být téměř v reálném čase schopen monitorovat splnění úkonů ošetřovatelské péče. Jsou implementovány nejen síťové IDS, ale také IPS (intrusion prevention system). Mobilní zařízení vlastněná poskytovatelem musejí být autorizována pro práci v síti a v případě ztráty či krádeže musí existovat možnost dálkového vymazání obsahu.

úroveň 6 – Je zaveden systém implementující uzavřenou procesní smyčku podávání léčiv, krevních derivátů, lidského mléka a uzavřenou procesní smyčku odběru a sledování krevních vzorků v 50 procentech procesů poskytovatele. Tento systém musí být určen i pro odd. ARO, ale tam neplatí pravidlo 50 procent. Elektronická medikace a podání léků musejí být integrovány s žádankovým systémem a dalšími používanými systémy včetně lékárenského a laboratorního komplementu tak, aby byla maximalizována bezpečnost úkonů zdravotní péče. Centrální datový sklad umožňuje kontrolu splnění bezpečnostních pravidel „5S“ pro podávání léčiv a další pravidla pro podávání krevních derivátů a lidského mléka a pro zpracování krevních vzorků. Ochranná opatření se vztahují i na osobní mobilní zařízení, která musejí být registrována a autorizována pro použití se systémem.

úroveň 7 – Poskytovatel již k léčebné péči nevyužívá papírovou dokumentaci. Textová, obrazová a naměřená data mají elektronickou podobu. Centrální datový sklad slouží ke statistickým analýzám. Klinické informace mohou být ihned sdíleny za použití standardů se všemi oprávněnými účastníky zdravotní péče. Poskytovatel prokazuje kontinuitu sumárních dat o zdravotních službách (překladové zprávy, propouštěcí zprávy). EMR a jednotný žádankový systém je implementován ve ≥ 90 procentech s výjimkou oddělení ARO. Je implementován a používán anesteziologický IS. Uzavřené procesní smyčky podání a zpracování jsou implementovány v 95 procentech. Žádanky jsou vyřízeny ve ≥ 90 procentech do dvou hodin v rámci plánu.

  • Jaké míry digitalizace a bezpapírového provozu je reálné v české nemocnici dosáhnout?

V souvislosti s vaší otázkou je třeba si upřímně přiznat, že většina nemocnic již provozuje informační systémy s ambicí digitální transformace, nicméně většinou dosahujeme úrovně mezi prvním a druhým stupněm.

Pokud ale hovoříme o velmi blízké budoucnosti stavu realizace Národní strategie elektronického zdravotnictví a s ní souvisejícím stavem aplikovatelné legislativy, domníváme se, že v současné době je teoreticky možné dosáhnout až úrovně 6. Limitujícím faktorem jsou zatím neexistující závazné standardy interoperability a samozřejmě finanční prostředky na realizaci digitální transformace. Samozřejmě konkrétní podmínky konkrétních poskytovatelů zdravotní péče mohou dosažitelnou úroveň EMRAM dále omezovat nebo naopak posilovat (např. úzce specializovaná pracoviště).

  • S čím se musí nemocnice vypořádat, když se rozhodne pro bezpapírový provoz?

Těch překážek je více, ale zřejmě nejbolestivější je změna interních procesů a využívání nových technologií, protože v této oblasti je zasažena většina zdravotnického personálu. Proto je pro dosažení úspěchu zcela zásadní formulace a následně propagace vize a mise digitální transformace tak, aby byla přijata klíčovými pracovníky zdravotnického zařízení. Součástí úspěchu projektu je i spolupráce s důvěryhodnými odborníky a dodavateli příslušných informačních systémů.

  • Co přináší bezpapírový provoz zdravotníkům, kteří v nemocnici pracují?

Jednoduše řečeno vyšší pracovní komfort, vyšší efektivitu práce a vyšší bezpečí pro pacienty. Ovšem toto tvrzení je platné za podmínky, že je digitalizace správně uchopena. Při tvorbě plánu digitální transformace musí být respektován princip přiměřenosti a rovnosti. Tedy dílčí přínos digitalizace směrem k vyšší bezpečnosti pacienta nesmí znamenat vyšší pracovní zátěž, ale naopak její snížení. Přetížený personál nemůže přispívat ke kvalitnější zdravotní péči. Výhody digitální transformace musejí být dostupné přiměřeně všem pracovištím a kategoriím zdravotníků, aby celek mohl fungovat vyváženě.    

Sdílejte článek

Doporučené

Lymfoproliferativní onemocnění

28. 6. 2022

V hematologickém bloku na 17. kongresu Interní medicína pro praxi v Olomouci zazněly od MUDr. Jozefa Michalky z Interní hematologické a onkologické…