Přeskočit na obsah

Dostupnost moderní následné léčby po ACS se zlepšuje

Česká kardiologie se bezesporu může chlubit mimořádně kvalitním systémem akutní péče o pacienty s akutním koronárním syndromem, teď cílí na zlepšení následné péče a prevence. Toto úsilí však vyžaduje koordinaci napříč zdravotnictvím.



Počet pacientů s akutním infarktem myokardu se snižuje, i když nijak dramaticky. Uvedl to prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, předseda České kardiologické společnosti. Vychází přitom z dat o vývoji počtu provedených výkonů perkutánní koronární intervence (PCI), která jsou v registru intervenčních výkonů. „Počet akutních infarktů mírně klesá. Je zajímavé, že pokles detekujeme od roku 2017 a letošní data adjustovaná na celý rok ukazují, že pokles bude trvající. Svůj význam může mít protikuřácký zákon, ale zdaleka nejen on. Za tímto poklesem je chování celé společnosti, diskuse o této problematice, prevence, moderní léčba po infarktu, která brání opakování kardiovaskulární příhody – to vše jsou faktory, které vedou k tomuto pozitivnímu trendu. Myslím, že to bude nadále pokračovat,“ řekl prof. Táborský.



Ambiciózní cíl na snížení mortality

Kampaň České kardiologické společnosti se nyní zaměřuje především na účinnou prevenci kardiovaskulárních onemocnění. „Naším cílem je snížit mortalitu spojenou s těmito nemocemi v následujících deseti letech o dalších pět až osm procent. Je to velký cíl,“ řekl prof. Táborský.

Pro prevenci prvního infarktu myokardu by měla česká populace zlepšit dietu. Za významnou proto považuje prof. Táborský studii PURE prezentovanou na kongresu Evropské kardiologické společnosti letos na konci srpna v Mnichově. „Po dlouhé době máme robustní data, že jasně definovaná dieta zlepšuje mortalitu pacientů na kardiovaskulární onemocnění,“ uvedl prof. Táborský. Studie ukázala, že pravidelná konzumace sedmi klíčových potravin jednoznačně vede k poklesu úmrtnosti. Mezi nimi jsou ovoce, zelenina, ořechy, luštěniny, ryby, mléčné výrobky a červené maso.

Další možné zlepšení je v záchytu rizikových pacientů u praktických lékařů a v edukaci populace ohledně včasného rozpoznání infarktu myokardu. „Předpokládá se, že až 30 procent pacientů se srdečním infarktem zemře ještě před příjezdem záchranky. Jsou to zejména ti nemocní, kteří podcení příznaky. Úmrtnost po přijetí do nemocnice se přitom díky moderní medicíně v posledních 25 letech výrazně snížila ze zhruba třinácti na pět až šest procent,“ zopakoval prof. Táborský.

„Pokud pacient dostane bolesti, během deseti minut by měl zavolat záchrannou službu. Během dalších patnácti minut přijede záchranná služba, za deset minut natočí EKG a neodkladně jej transportuje do katetrizačního centra. Tak by to mělo probíhat v ideálním případě. Ve skutečnosti se ale pacient dostává na katetrizační sál podstatně později. Zdržení od nástupu příznaků je většinou kolem dvou a půl hodiny. To je pořád velmi dlouhý časový interval. První hodině se říká zlatá hodina a je to interval zásadní pro co nejefektivnější záchranu srdečního svalu,“ uvedl doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI, z Interní kardiologické kliniky FN Brno, člen výboru České kardiologické společnosti. V samotných kardiologických centrech přitom toto zdržení nevzniká. „Medián času dveře–balon je kolem 25 minut, od chvíle, kdy nemocný překročí práh nemocnice, jsme schopni zprůchodnit uzavřenou infarktovou tepnu velmi rychle. To pro pacienta znamená obrovský dopad na snížení úmrtnosti,“ shrnul Kala.

Česká kardiologická společnost chce nyní významně zlepšovat management chronické fáze následující po akutní příhodě. „Moderní terapie, která je kombinací farmakologické i nefarmakologické léčby a aktivního přístupu pacienta, umožňuje návrat do normálního způsobu života,“ uvádí prof. Táborský. I tak ale zůstávají pacienti po infarktu myokardu ve vysokém riziku. „Po intervenčním výkonu má pacient určité riziko, že se céva může znovu ucpat. Je důležité si uvědomit, že 20 procent pacientů, kteří byli v prvním roce po infarktu myokardu bez další příhody, prodělá bohužel další infarkt, cévní mozkovou příhodu nebo zemře během následujících tří let,“ zdůrazňuje prof. Táborský. Klíčové je přitom dodržování režimových opatření a medikace. „To, že pacient přestane kouřit, mu zlepšuje prognózu až o padesát procent,“ poznamenal prof. Táborský. Co se týká farmakologické léčby, základem je u pacientů po infarktu myokardu moderní protidestičková léčba, tedy kombinace kyseliny acetylsalicylové a některého z dalších protidestičkových léků – tikagreloru nebo prasugrelu. Užívání klopidogrelu považuje prof. Táborský za překonané, stále se ale u některých pacientů používá kvůli doplatkům na modernější léky.

Moderní duální protidestičková léčba významně snižuje riziko retrombózy. Většina pacientů ji potřebuje dvanáct měsíců po akutním infarktu myokardu, ovšem u pacientů s vysokým rizikem má význam po delší dobu, až 36 měsíců. S touto prodlouženou dobou léčby zatím úhrady ze zdravotního pojištění nepočítají. To by se mělo ale změnit. „Jsem rád, že úhrada této terapie je na dobré cestě, a myslím, že bude dostupná i pro naše pacienty,“ uvedl prof. Táborský.

Dostupnost moderní léčby se celkově podle prof. Táborského v posledních letech výrazně zlepšila díky ochrannému limitu doplatků pro pacienty – doplatky na nenahraditelné léky se do ochranného limitu započítávají v plné výši. Od 1. ledna se přitom ochranný limit pro lidi nad 70 let snížil na 500 korun, lidé nad 65 let a děti by neměli na započitatelných doplatcích vydat víc než 1 000 korun, ostatní dospělí 5 000 korun. „Jsem rád, že se podařilo zpřístupnit moderní léčbu. Není dobré, aby si někteří pacienti dopláceli a jiní na to neměli,“ poznamenal prof. Táborský. Jako pomůcku pro lékaře i pacienty doporučil mobilní aplikaci Doplatky. Po zadání data narození a měsíčního započitatelného doplatku přehledně zobrazí, kolik kdy pacient zaplatí, kdy mu kolik zdravotní pojišťovna vrátí a kolik ve výsledku tvoří roční i průměrné měsíční doplatky.


Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Proč bychom měli analyzovat cesty pacientů

29. 2. 2024

V anglickém jazyce rozlišujeme „patient pathway“ a „patient journey“. Zvláště zajímavým tématem s velkým potenciálem ke zlepšení je cesta pacienta v…

Robotických výkonů bude přibývat

28. 2. 2024

Otcem myšlenky založit ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze multioborové centrum robotické chirurgie je přednosta Urologické kliniky 3. LF UK a…