Dušnost u pacientů po COVID 19 může signalizovat srdeční problémy
Malá studie naznačila, že pacienti s COVID‑19, kteří mají i nadále dušnost během fyzické aktivity jeden rok po zotavení z infekce, mohli utrpět poškození srdce. Výzkum byl prezentován začátkem prosince na vědeckém kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) EuroEcho 2021.
„Zjištění by mohla pomoci vysvětlit, proč někteří pacienti s dlouhotrvajícím onemocněním COVID‑19 pociťují dušnost i o rok později, a naznačují, že by to mohlo souviset se snížením srdeční výkonnosti,“ řekla autorka studie dr. Maria‑Luiza Luchianová z University Hospital Brussels v Belgii.
Přibývá důkazů o kardiovaskulárních komplikacích způsobených COVID‑19 a o dlouhotrvajících příznacích, jako je dušnost, známých jako „dlouhý“ COVID‑19. Tato studie zkoumala, zda jsou subklinické srdeční abnormality častější u pacientů s „dlouhým“ COVID‑19 s dušností – a tím potenciálně vysvětluje důvod příznaků.
Studie zahrnovala 66 pacientů bez předchozího srdečního nebo plicního onemocnění, kteří byli hospitalizováni s COVID‑19 mezi březnem a dubnem 2020 v univerzitní nemocnici v Bruselu. Jeden rok po propuštění z nemocnice byla spirometrie spolu s výpočetní tomografií hrudníku použita k posouzení funkce plic a možných následků COVID‑19. Echokardiografie byla provedena k vyšetření srdeční funkce a zahrnovala novou zobrazovací techniku zvanou myokardiální práce, která poskytuje přesnější informace o srdeční funkci než předchozí metody. Průměrný věk účastníků byl 50 let a 67 procent z nich byli muži. Po jednom roce mělo 23 pacientů (35 %) dušnost při námaze.
Vědci zkoumali souvislost mezi zobrazovacími měřeními srdeční funkce a dušností jeden rok po úpravě podle věku a pohlaví. Analýza ukázala, že abnormální srdeční funkce byla nezávisle a významně spojena s přetrvávající dušností. Srdeční zobrazování odhalilo horší srdeční výkonnost u pacientů s dušností oproti pacientům bez dušnosti jeden rok po hospitalizaci kvůli COVID‑19.
„Naše studie ukazuje, že více než třetina pacientů s COVID‑19 bez anamnézy onemocnění srdce nebo plic měla přetrvávající dušnost při námaze rok po propuštění z nemocnice. Když jsme se podrobně podívali na srdeční funkci echokardiografií, pozorovali jsme jemné abnormality, které by mohly vysvětlit pokračující dušnost,“ uvedla dr. Luchianová.
Jak shrnula, nová zobrazovací technika, která zachycuje činnost myokardu, by mohla být novým echokardiografickým nástrojem pro včasnou identifikaci abnormalit srdeční funkce u pacientů s dlouhodobým onemocněním COVID‑19, kteří by mohli potřebovat častější a dlouhodobé sledování srdce.
K potvrzení výsledků o dlouhodobém vývoji a možných kardiálních následcích tohoto onemocnění je však potřeba dalších studií zahrnujících různé varianty COVID‑19, včetně dopadu očkování.