Přeskočit na obsah

Dvě pětiny zdravotníků chybovaly o antibiotikách

Evropský průzkum ukázal několik cest, jak by se mohla zlepšit politika boje s antibiotickou rezistencí. Někteří zdravotničtí profesionálové nemají dostatečný přístup k informačním materiálům pro edukaci pacientů.



Ve znalostech zdravotníků ohledně antibiotik a antibiotické rezistence jsou určité mezery, zejména mezi nelékaři. Také edukace pacientů ohledně správného používání antibiotik by se mohla zlepšit, kdyby tomu nebránilo několik překážek. Vyplývá to z čerstvého průzkumu, který vydalo Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Je to první mezinárodní studie svého druhu zaměřená na znalosti a zvyklosti používání antibiotik mezi zdravotníky ve třiceti zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru.

„Jedině když porozumíme bariérám, které brání obezřetnému používání antibiotik, můžeme vyvinout a zavést taková opatření, která zvýší povědomí a znalosti a zásadně změní postupy při používání antibiotik. Výsledky průzkumu mohou podpořit strategii tvorby politik, vzdělávání a komunikačních kampaní zaměřených na zdravotníky,“ uvádí ECDC.



Znalosti jsou v různých zemích různě dobré

Celkem 96 procent dotazovaných souhlasilo nebo silně souhlasilo s tvrzením, že vědí, co je antibiotická rezistence. Osmdesát procent souhlasilo nebo silně souhlasilo s tvrzením, že ve své současné praxi mají dostatečné znalosti, jak správně používat antibiotika.

Jen 58 procent respondentů ovšem dokázalo správně zodpovědět všech sedm otázek, které prověřovaly znalosti. Průměrné skóre úspěšnosti v těchto znalostních otázkách bylo 6,35 ze sedmi. Častěji odpověděli zcela správně lékaři než ostatní zdravotničtí pracovníci (68 procent lékařů uvedlo samé správné odpovědi).

Téměř všichni zdravotničtí pracovníci věděli, že antibiotika neúčinkují na stavy, jako je nachlazení a chřipka, 97 procent z nich na to odpovědělo správně. Nejvíce špatných odpovědí uvedli respondenti u otázky, zda je u lidí léčených antibiotiky vyšší riziko infekce rezistentní bakterií (75 procent správných odpovědí).

Podíl dotázaných, kteří se v sedmi znalostních otázkách ani jednou nemýlili, byl v jednotlivých třiceti zemích značně odlišný, pohyboval se od 40 procent po 73 procent. V České republice bylo skóre správných odpovědí na znalostní otázky nadprůměrné, konkrétně 6,48. Zároveň 62 procent respondentů odpovědělo správně na všechny otázky. To řadí české zdravotnické pracovníky z hlediska vědomostí o antibiotikách a antibiotické rezistenci mezi zkoumanými evropskými zeměmi do první třetiny. Země, kde byli respondenti nejúspěšnější, byly Chorvatsko a Irsko. V nich odpovědělo na znalostní otázky správně přes 70 procent dotázaných.



Časový tlak je překážkou edukace pacienta

„I když průzkum ukázal v souhrnu dobré celkové znalosti o antimikrobiální rezistenci, tak zároveň upozornil, že je nutné vyvinout větší úsilí k přenesení těchto znalostí do praxe. Zejména pokud jde o omezení preskripce a zlepšení prevence infekcí tak, abychom lépe chránili občany,“ uvedl Vytenis Andriukaitis, evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin.

Z celkového množství 41 procent respondentů souhlasilo nebo silně souhlasilo s tím, že je v jejich zemi dostatečně propagováno obezřetné používání antibiotik a šířeny informace o antibiotické rezistenci. Česká republika ale patřila mezi dvanáct zemí, kde s tímto tvrzením většina dotázaných nesouhlasila.



Chybí čas

Zdravotníci poukázali na několik problémů, které jim brání v poskytování správného poradenství a edukaci pacientů. Mezi nimi nedostatečné zdroje, časový tlak, a také obtíže se zajištěním toho, aby pacient skutečně porozuměl.

Většina z těch, kteří o sobě uvedli, že předepisují léky, považuje antibiotickou rezistenci za důležitý faktor při rozhodování o léčbě pacienta. Nicméně průzkum upozornil na to, že „strach ze zhoršení stavu pacienta nebo strach z komplikací“ je běžnou hnací silou předepisování antibiotik v situaci, kdy by je lékař jinak raději nepředepsal.

Další otázka se zabývala dostupností odborných doporučení pro řešení infekcí. Z těch dotázaných, kteří mají přímý vliv na pacienty nebo veřejnost, jich 75 procent souhlasilo nebo silně souhlasilo s tvrzením, že mají snadný přístup k odborným doporučením pro zvládání infekcí. Současně 68 procent souhlasilo nebo silně souhlasilo s tím, že mají dobrý přístup k materiálům pro poradenství ohledně obezřetného užívání antibiotik a antibiotické rezistence. Profesí, která podle průzkumu nejméně pociťuje snadný přístup k odborným doporučením o řešení infekcí, jsou zubní lékaři.

„Zdravotničtí pracovníci hrají hlavní roli v řešení antibiotické rezistence. Potřebujeme se ujistit, že jejich znalosti ohledně prevence a vzniku této hrozby jsou aktuální tak, aby mohli postupovat odpovídajícím způsobem a správně informovat svoje pacienty,“ uvedla ředitelka ECDC Andrea Ammonová. „Díky výsledkům této studie máme hojnost dat o klíčových otázkách ohledně zdravotnických pracovníků a antibiotické rezistenci, a to ve všech zemích EU a EHP, ve všech zdravotnických profesích a ve všech typech zdravotnických zařízení. Můžeme to využít při vývoji konkrétních opatření pro určitou lokalitu tak, abychom zajistili rozumné zacházení s antibiotiky, zejména abychom změnili chování a postupy mezi zdravotnickými pracovníky,“ dodala.

Výzkumníci oslovili v každé zemi v každé zdravotnické profesi vzorek 0,2 procenta pracovníků, u sester 0,1 procenta. Celkem na otázky v dotazníku odpovídalo 18 500 respondentů. Největší skupina dotázaných pracovala v nemocnicích (49 procent), následovali pracovníci z primární péče a komunitních zdravotních služeb (22 procent), pracovníci z lékáren (10 procent) a ze zařízení pro dlouhodobě nemocné (6 procent).

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Lymfoproliferativní onemocnění

28. 6. 2022

V hematologickém bloku na 17. kongresu Interní medicína pro praxi v Olomouci zazněly od MUDr. Jozefa Michalky z Interní hematologické a onkologické…