Elektronicky je předepisováno 80 procent receptů

Lékaři kvůli eReceptům nezavírají praxe, pacienti vidí eRecepty jako přínos.

„Systém funguje v zásadě zcela bez problémů, bez výpadků a kolapsů. Ani už teď nevidíme nějaký zásadní odpor,“ řekl novinářům ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch.

Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv, jež spravuje centrální úložiště eReceptů, se už do sytému přihlásila drtivá většina lékařů. SÚKL vyřídil 43 000 žádostí lékařů a přes 30 000 lékařů předepsalo minimálně jeden elektronický recept, a to číslo každým dnem roste.

Na ověření Českou lékařskou komorou čekalo k 2. březnu 354 žádostí, přičemž ještě v lednu jich čekalo přes 6 000. „Myslím, že je to o řádech dní, kdy všechny žádosti budou komorou ověřeny, a tím pádem všichni lékaři, kteří se přihlásili do systému, budou mít své přihlašovací údaje a budou moci předepisovat elektronické recepty,“ řekl ministr.

Systém se zavádí do běžné lékařské praxe, bez kolapsu funguje centrální úložiště eReceptů a i odezva je maximálně v řádech jednotek sekund, spíše pod jednu sekundu. Dodavatelé lékařských softwarů nemají podle průzkumu, který si udělalo ministerstvo, od svých klientů žádné zásadní výhrady k tomu, že by systém byl pomalý. „Možná nějaké porodní bolesti se přečkaly a systém funguje,“ shrnul ministr.

Pro letošní rok dosáhl Vojtěch toho, že sankce dané zákonem za nepsání eReceptů se neukládají. Chce tuto dobu využít k osvětě, pro lékaře a lékárníky pořádá ministerstvo semináře, tzv. roadshow. Odstartovalo ji v Hluboké nad Vltavou, cílem je přestavit postupně ve všech krajích, co elektronický recept umí, co ještě umět bude a jak ho používat. Lékaři, kteří ještě nejsou registrováni, se mohou přímo na seminářích registrovat.

Názor pacientů na eRecept zjišťovalo ministerstvo v průzkumu

Výsledky průzkumu ministr rovněž představil. „Většina, zhruba 70 procent veřejnosti, si myslí, že elektronický recept je pozitivní opatření pro české zdravotnictví, a jednoznačná většina, 91 procent, považuje eRecept za dobrou věc pro pacienty,“ řekl. Veřejnost oceňuje možnost pro lékaře nahlédnout do seznamu léků, které pacient užívá, možnost zjištění, zda recept není falešný a možnost vyzvednout si lék v lékárně bez nutnosti návštěvy ordinace. O tuto formu zájem roste, zatímco v lednu počty eReceptů zaslaných přes SMS činil cca 17 000, za únor už to bylo 68 000. „Růst je exponenciální a věřím, že bude i dál s tím, jak se pacienti budou s touto možností seznamovat a využívat ji jako nejpohodlnější,“ řekl ministr.

„Z průzkumu, alespoň podle pacientů, se nepotvrdilo, že by lékaři kvůli eReceptu zavírali ordinace. Osobně se s tím setkala pouze necelá desetina respondentů. Z pohledu pacientů eRecept ani neprodloužil dobu čekání u lékaře nebo v lékárnách,“ doplnil s tím, že eRecept je primárně nástrojem pro preskripci léků pro pacienty. „A nám záleží na tom, jak se k tomu staví pacienti. Doposud zaznívaly pouze názory lékařů, což je legitimní, ale hlavní jsou pacienti,“ zdůraznil ministr.

Komory a lékařská sdružení kritizovaly povinnost eReceptu, podle nich systém není dobře připraven. Neposkytuje funkcionality, jež lékařům ulehčí práci a zlepší péči o pacienty.

K tomu ministr uvedl, že systém se bude dál rozvíjet, je to jeden z úkolů jeho nového náměstka Mgr. Filipa Vrubela, který koordinuje přípravu lékového záznamu. Přípravě se věnuje pracovní skupina, v níž jsou zastoupeny komory, odborné lékařské společností a například i Úřad pro ochranu osobních údajů, aby parametry byly nastaveny v souladu s předpisy na straně jedné i s požadavky odborné i laické veřejnosti na straně druhé.

Příprava dalších funkcionalit eReceptu

Výsledky pracovní skupiny budou do léta předloženy v zákoně o léčivech vládě a od roku 2019 by už měl být lékový záznam součástí eReceptu. Umožní to kontrolu duplicit a lékových interakcí, což na něm oceňují i samotní pacienti. Aktuálně se řeší míra sdílení dat, tedy toho, jak pacienti budou moci rozhodnout o tom, zda jejich data budou sdílena nebo ne.

Vrubel připomněl, že lékový záznam je už teď dostupný pro všechny pacienty, každý se může podívat na léky, jež mu byly předepsány a vydány. Pacient se může podívat do webového portálu, případně podle pokynů, které na webovém portálu najde, si může stáhnout mobilní aplikaci do svého chytrého telefonu a online se 24 hodin denně podívat, jaké elektronické recepty mu byly předepsány. Tyto služby jsou poskytovány občanům zdarma, a i nadále se počítá s tím, že bude poskytovány zdarma. Nutné k tomu je získat na CzechPointu přístupové údaje, zadat je do webového portálu a poté si údaje o svých předepsaných lécích může pacient sledovat, může si stáhnout případně mobilní aplikaci.

„Toto je stávající stav, se kterým se nespokojíme, chceme na lékovém záznamu dál pracovat. Svolali jsme pracovní skupinu pro nadstavbové funkcionality lékového záznamu, cílem je, aby už příští rok mohli pacienti sdílet svůj lékový záznam se svými ošetřujícími lékaři a lékárníky,“ uvedl Vrubel.

„V první fázi, která by měla být spuštěna příští rok, bychom rádi nastavili lékový záznam takovým způsobem, jak je maximálně možné v intencích stávajícího technologického rozhraní SÚKL. Připravujeme možnost, aby už příští rok ošetřující lékaři měli přístup k informacím, jaké eRecepty byly jejich pacientům předepsány i od jiných lékařů, stejně tak se bavíme o tom, aby lékárníci při výdeji léku na eRecept mohli ověřit, jaké jiné eRecepty už byly danému pacientovi vydány, aby v rámci svých odborných znalostí mohli posoudit, zda preskripce je správná, aby lékař mohl ověřit, jestli pacientovi nebyl v poslední době předepsán lék se stejnou účinnou látkou od jiného lékaře, a mohl zkontrolovat duplicity,“ řekl náměstek.

Do budoucna počítá ministerstvo s dalším rozvojem ePreskripce, navazující fáze jsou plánovány v horizontu dvou, tří let. Vývoj se zaměří na větší interaktivitu lékového záznamu a sdílení dat, aby si mohli pacienti případně i vybírat, které lékařské specializace se budou moci dívat na jejich záznam. „Toto bude představovat velkou výzvu nejen pro SÚKL pro nastavení, ale především pro další instituce, protože je to otázka zprovoznění například národních registrů zdravotnických profesionálů plně v režimu online, což jsou projekty na několik let. Jakmile budou registry spuštěny, bude na ně navazovat lékový záznam a celý projekt ePreskripce,“ řekl Mgr. Vrubel.

Nyní je povoleno vystavování papírových receptů na omamné a psychotropní látky, pokud jde o žádanku, v případě poskytování zdravotní služby „smluvním lékařem“ sobě a blízkým, na humánní léky předepisované pro veterinární péči, na léky předepsané v klinickém hodnocení, uplatněné v jiném státě EU, při péči poskytované zdravotnickou záchrannou službou, při poskytování odborné první pomoci, v návštěvní službě a v případě, kdy z prokazatelných důvodů nelze vystavit eRecept, jako jsou výpadky elektrické energie, internetového spojení, informačních systémů předepisujícího lékaře a služeb webového rozhraní centrálního úložiště.

Pracovní skupina se už zabývala tím, jak dostat data z papírových receptů do centrálního úložiště. Papírové recepty by měli digitalizovat lékárníci. „Vypadá to, že od příštího roku, kdy budou účinné nové nadstavbové funkcionality lékového záznamu, bychom zavedli také povinnost digitalizovat papírový recept. Předpoklad je takový, že pokud od 1. ledna 2019 budou elektronické recepty nejenom povinné, ale povinnost bude vymahatelná pod hrozbou až dvoumilionové sankce, papírových receptů bude minimum, v řádu nízkých jednotek procent. V takovém případě dává logiku, aby papírové recepty, které budou vydávány jen ve výjimečných případech, byly v lékárně při výdeji digitalizovány, aby se v lékovém záznamu objevila také informace o papírově předepsaném receptu,“ řekl Vrubel.

Zdroj: MT