Evropa proti kolorektálnímu karcinomu

Na začátku - i na konci - byla upřímná snaha Pavla Sobotky, pacienta s kolorektálním karcinomem, jehož však více než vlastní onemocnění trápí chronické maligní onemocnění dnes již třicetileté dcery, která první operaci pro zhoubný nádor podstoupila v jedenácti letech. Jeho setkání s Pavlem Pocem přispělo k aktivitám, jež vyústily v setkání více než sta expertů různých oborů. U kulatého stolu za předsednictví Pavla Poce se sešli lékaři, politici, manažeři, právníci i novináři. Významné slovo zde měli hlavně pacienti, včetně závěrečného českého. Přítomné uvítal profesor Rolf Hultcrantz, předseda UEGF (United European Gastroenterology Federation), následnou diskusi řídil předseda ENVI Committee Jo Leinen.

Evropský komisař pro zdravotní politiku John Dalli v úvodu předeslal, že úroveň boje s kolorektálním karcinomem je především politické rozhodnutí, k němuž může dát Evropská unie doporučené postupy, ale zdroje je nutno hledat regionálně. Nejde jen o včasnou diagnostiku (sekundární prevenci), ale i edukační kampaň o významu životního stylu (primární prevenci). Jak Dalli prohlásil, je nutné najít i společnou řeč s potravinářským průmyslem a společně dbát o správné označení potravin, co se týče nutričních hodnot i aditiv. K tomu profesor Eric Van Cutsem podotkl, že tyto programy je nutné provádět v celé Evropě koordinovaně tak, aby zahrnuly co nejširší populaci.

Profesor Reinhold Stockbrügger, předseda výboru pro veřejné záležitosti UEGF, shrnul demografické údaje: ročně je v Evropě diagnostikován kolorektální karcinom u 400 000 lidí a 200 000 nemocných na něj zemře. Také v EU (stejně jako v Česku) jde o druhý nejčastější karcinom, proto je záležitostí veřejného zdraví vést proti tomuto onemocnění boj na několika frontách. Již mladí lidé si musejí uvědomit, že se na jejich zdraví velice podílí způsob života. Zdraví jedince v budoucím životě je ovlivněno chováním matky v průběhu gravidity.

Do školní výuky je nutné zařadit seznámení s pěti hlavními rizikovými faktory, které přispívají nejen ke zvýšenému riziku zhoubných onemocnění, ale i k vysoké zátěži dalšími civilizačními chorobami. Nekouření, minimalizace příjmu alkoholu, správná strava, péče o přiměřenou hmotnost, fyzická aktivita (minimálně 150 minut aerobního pohybu týdně) - tyto aktivity společně sníží riziko CRC až o 25 procent.

Současně se zavedením kvalitního celoplošného screeningového programu na

Dokončení na str. A5

příč EU je nutné podporovat i výzkumné programy a podporovat ze zdrojů veřejného zdravotnictví i osvětové kampaně zaměřené na co nejširší veřejnost. Vystoupení uzavřel rčením, že na zemi sice nikdy nebude ráj (CRC se bude vyskytovat i nadále), ale prevence CRC patří k lidským právům. Polští zástupci, profesor Jaroslaw Regula a doktor Michal Kaminski, ukázali auditoriu pokroky polského screeningu s odkazem na svou publikaci v the New England Journal of Medicine (září 2010).

Nikdo zatím neví, který test k průkazu CRC je optimální, ale vždy je nutná evaluace kvality vyšetření. V případě kolonoskopie se jako indikátor kvality používá poměr nalezených adenomů k počtu provedených kolonoskopií. Kvalitu je nutné trvale monitorovat (elektronická databáze), dávat zpětnou vazbu lékaři a podle výsledků kvalitu zvyšovat (organizovaným tréninkem).

Za 10 let bylo v 10 polských centrech provedeno 300 000 kolonoskopií, tj. kolonoskopii podstoupilo zhruba 10 % cílové populace, což není možné považovat za uspokojivý stav.

Enikö Tóth, zástupkyně Maďarska pro zdravotní záležitosti v EU, představila pilotní screeningový program, který je velmi podobný tomu, jaký běží v celé cílové populaci v ČR od roku 2000. V roce 2009 se jej zúčastnilo celkem 175 praktických lékařů, kteří provedli u 19 822 klientů TOKS a při pozitivním výsledku odeslali klienta ke kolonoskopii. V současnosti uvažují o rozšíření tohoto programu na celou populaci, a to dokonce formou osobní výzvy k účasti. Problémem bude najít zdroje pro celoplošný screeningový program i boj proti non-compliance maďarské cílové populace ve věku 50 až 70 let.

V následné diskusi vystoupili představitelé pacientských organizací i odborníci "domovské" Belgie. Pacienti hovořili o kvalitě života, lékaři o velkých rozdílech mezi pečlivě vypracovanými doporučenými postupy a skutečnou praxí v provádění sekundární prevence, kdy chybí povědomí jak u laické veřejnosti, tak u mnoha nevyškolených praktických lékařů.

Profesor Julius Špičák uvedl česká data, neradostná, pokud jde o výskyt CRC, obdivuhodná co do počtu i kvality kolonoskopických vyšetření (podrobněji viz jeho komentář a pilotní analýza v sousedním článku Screening v srdci Evropy).

Diskusi uzavřel český pacient Pavel Sobotka emocionální výzvou ke spojení sil jak ekonomických, tak výzkumných k vývoji technologií, které by umožnily objasnit podstatu kancerogeneze, spolehlivě diagnostikovat zhoubný proces již na molekulární úrovni a vyvinout terapeutické postupy, jež by kancerogenezi zlikvidovaly v samotném počátku.

Marta Šimůnková

_________________________________________________________________________________________________________________

Česko: nešťastné prvenství, stagnace a mírný optimismus

Kolorektální karcinom (CRC) je nejčastějším nádorem trávicího traktu a celosvětově patří stále mezi nejčastější nádory vůbec. V roce 2007 bylo v ČR hlášeno 7 826 případů (4 638 u mužů, 3 188 u žen), což řadí CRC na druhé místo ve výskytu nádorových chorob jak u mužů (po karcinomu prostaty), tak u žen (po karcinomu prsu). Incidencí CRC jsou čeští muži první na světě (91,25/100 000), ženy zaujímají "až" šestou příčku (60,17/100 000). Incidence i mortalita jeví v posledních letech stagnaci, optimisté tvrdí, že obě hodnoty mírně klesají. Téměř polovina nově diagnostikovaných případů (v roce 2007) naplňovala kritéria pokročilého stadia onemocnění (III. a IV.). Zkrátka: máme mnoho důvodů usilovat o co nejlepší screeningový program. Údaje převzaty ze SVOD
____________________________________________________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________________________________________________

Český systém sekundární prevence

Lidé ve věku 50 až 54 let by měli jednou ročně absolvovat TOKS (vyšetření stolice na přítomnost okultního krvácení), které spočívá ve vyšetření tří po sobě jdoucích stolic. Pozitivní prediktivní hodnota testu je okolo 20 % pro karcinomy a 5 % pro adenomy. Lidé ve věku 55 let mohou pokračovat ve vyšetření TOKS v dvouletém intervalu, nebo se mohou rozhodnout pro primární screeningovou kolonoskopii, která je při negativním nálezu dostačující jedenkrát za 10 let. Při pozitivitě testu (TOKS) je nutné doplnění kolonoskopie vždy.

Pilotní analýza screeningu
V roce 2009 byla provedena pilotní analýza pokrytí populace screeningem v České republice. Test na okultní krvácení podstoupilo v letech 2006 až 2007 celkově 593 512 osob starších 50 let (16 %), následnou screeningovou kolonoskopii (do roku 2009 jen v případě pozitivity TOKS, od roku 2009 i primární screeningovou kolonoskopii) celkově 24 118 klientů. Větší nárůst byl zaznamenán v letech 2008 a 2009, kdy bylo každoročně vyšetřeno téměř 7 500 klientů s tím, že každoroční záchyt adenomového polypu byl 30 % případů a podíl kolorektálního karcinomu 4,3 až 6,3 procenta. Podrobně na www.kolorektum.cz
_____________________________________________________________________________________________________________________

Zdroj: Medical tribune