Přeskočit na obsah

Informování laické veřejnosti je součástí perinatologické péče

Profesor MUDr. Antonín Pařízek, CSc., je porodník a anesteziolog, vedoucí lékař Perinatologického centra a zástupce přednosty Gynekologicko‑porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze (od roku 2012), krajský perinatolog Středočeského kraje. Současně pracuje i jako vysokoškolský pedagog, popularizátor vědy. V roce 1988 jako první lékař v tehdejším Československu zavedl do rutinní praxe epidurální analgezii u porodu. Do současnosti je autorem nebo spoluautorem 203 odborných publikací (Hirschův citační index činí 18). S předním českým porodníkem hovořila MT na vybraná témata.

 

 

  • Jak se v perinatologické péči projevila pandemie COVID‑19?

Práce v porodnici v době COVID‑19 byla velmi zvláštní. Platila velmi přísná hygienicko‑epidemiologická opatření. Karanténní opatření vyprázdnila porodnická zařízení nejen od návštěv na oddělení šestinedělí, ale i od doprovodu u porodu. Na rozdíl od většiny jiných lékařských oborů personál pracoval na více než sto procent. Ani pandemie totiž počet těhotných a rodících žen logicky nezastavila. V našem perinatologickém centru jsme byli nuceni organizovat vlastní krizový štáb. Téměř den ode dne jsme řešili provoz tak, abychom se pokud možno co nejdůkladněji připravili na eliminaci rizik nejen z hlediska matek a jejich dětí, ale současně také personálu. Připravili jsme provoz pro příjem SARS‑CoV‑2 pozitivních žen, a to jak pro případ malého počtu, tak i pro větší počet osob. Takže všichni zdravotníci pracovali nepřerušovaně jako obvykle, ale současně byli pravidelně instruováni o nových mimořádných opatřeních ministerstva zdravotnictví a o povinnosti pracovat v ochranných prostředcích a dalších záležitostech. Přes všechny problémy a často velmi stresové situace nastala v této době v porodnici velmi zvláštní atmosféra. Cítili jsme obrovskou podporu veřejnosti. V době nedostatku ochranných pomůcek nám pomáhali zejména umělci, kteří v té době přišli o své profesní aktivity. Dostávali jsme roušky z nejrůznějších míst Prahy a jejího okolí. Byla to doba solidarity.

 

 

  • Nesetkali jste se s ničím negativním?

Jedinou stinnou stránkou, na kterou nikdo z nás nezapomene, byla lavina kritiky, mnohdy nenávisti až agresivity na sociálních sítích, která byla naprosto uměle vyvolána kvůli nepřítomnosti otce/partnera/ doprovodu u porodu. Právě na sociálních sítích se široká veřejnost dozvídala falešné a nepravdivé informace, že bez partnera u porodu hrozí nárůst císařských řezů, porodnických kleští, zvýšená incidence porodnických komplikací apod. Za hodně vyhrocenou, a mnohdy dokonce vulgární kampaní stály skupiny osob, které lze i s odstupem času snadno dohledat v otevřeném dopise ministerstvu zdravotnictví a vládě a pod peticí, která nesla název „Pusťte tatínky k porodu!“.

 

 

  • Byly tyto obavy oprávněné?

Právě začínáme statisticky zpracovávat dotazníkovou studii, v níž jsme sledovali incidenci porodnických parametrů v době od 16. března do 16. dubna 2020 (doba celorepublikového zákazu přítomnosti otců u porodu). A toto období srovnáváme se shodným časovým úsekem v roce 2019. K našemu překvapení se do této studie přihlásilo 36 porodnických zařízení, což je bezmála polovina ze všech porodnic v naší zemi. Již nyní se zdá, že se potvrdí hypotéza, že žádné narušení porodů v naší zemi nenastalo.

 

 

  • Jak a proč vaše cesta k porodnictví vedla přes anesteziologii?

Na konci studia v polovině 80. let minulého století na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze jsem se rozhodl pracovat v chirurgickém oboru. Na rozdíl od současnosti v té době byly chirurgické obory velmi atraktivní, a proto se o ně zejména v Praze mohl úspěšně ucházet obvykle pouze lékař, který byl angažován v komunistické straně. To však nebyl můj případ, tak mi bylo v Praze nabídnuto místo v tzv. neatraktivních oborech, jako byla patologie, radiodiagnostika, anesteziologie, vzpomínám, že i infekce. Protože anesteziologie měla k chirurgickému oboru nejblíže, vybral jsem si právě tento obor. Říká se, že lékaře až v 70 procentech pro celý profesní život ovlivní první primář. V tomto směru jsem měl mimořádné štěstí. Můj první primář Dimitrij Miloschewsky byl předním propagátorem oboru anesteziologie a resuscitace, ale zejména průkopníkem blokád regionální anestezie. Pod jeho vedením, ale i za pomoci dalších zkušenějších kolegů jsem se stejně jako každý lékař na anesteziologickém oddělení primáře Miloschewského rychle dovednostně dostal na úroveň, že jsem mohl podávat téměř všechny periferní a centrální blokády.

Praktické zkušenosti s epidurální a subarachnoidální blokádou pro mne byly ještě větším impulsem, abych se snažil dostat do chirurgického oboru. Nejvíce mne lákal právě obor gynekologie a porodnictví. Po několika letech strávených na ARO jsem byl do tohoto oboru konečně přijat. Posléze bylo šťastným rozhodnutím, že jsem si dobrovolně přidělal práci. Zhruba tři čtvrtiny roku jsem totiž již jako porodnický elév při práci na porodním sále strávil přípravou na první atestační zkoušku z anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Po úspěšném složení této atestace jsem okamžitě naplno nastoupil do oboru gynekologie a porodnictví, ale měl jsem přitom již i potřebnou kompetenci podávat samostatně epidurální analgezii u vaginálního porodu. Tu v té době nikdo v České republice neprováděl. Byla to sice na jedné straně velká výzva, ale na druhé straně se nebylo od koho učit. Přitom ještě koncem 80. let 20. století nebyla plně k dispozici ani odborná literatura a o dlouhodobé stáži v zahraničí si lékař nestraník mohl nechat jen zdát. A aby tomu nebyl konec, ke všemu ještě přistoupil konzervativismus zejména porodních asistentek a nakonec i starších kolegů lékařů porodníků. Byl jsem si z vyprávění plně vědom, že tým primáře Miloschewského se na přelomu 70. a 80. let snažil o zavedení epidurální analgezie u vaginálního porodu, ale tato snaha anesteziologů skončila neúspěchem – právě pro nespolupráci a odmítavý postoj porodních asistentek.

 

 

  • Jaká je současná praxe analgezie v porodnictví?

Naprostá většina žen v současné době očekává u svého porodu pomoc při tlumení porodních bolestí. Ještě nikdy v historii lidstva člověk neměl takové možnosti, aby při zachování bezpečí pro matku a dítě a s ohledem na nenarušení porodního procesu mohl účinně, resp. efektivně tlumit porodní bolest. V současné době máme v České republice k dispozici všechny metody pro tlumení porodních bolestí, které se ve světě používají. Stejně tak máme propracované doporučené postupy pro analgezii u vaginálního porodu. V souladu s vyspělými zahraničními zeměmi a doporučeními WHO platí i u nás, že na prvním místě je potřeba se věnovat těhotným ženám formou osvěty.

Ženy by měly mít možnost se v kursech předporodní přípravy od erudovaných porodních asistentek seznámit se všemi dnes nabízenými metodami analgezie u porodu. V této souvislosti více než dvě desetiletí s týmem spolupracovníků pilně přednášíme a publikujeme o analgezii u porodu. Od roku 1992 na naší klinice organizujeme postgraduální vzdělávání pro porodníky, porodní asistentky, anesteziology a dětské lékaře v problematice porodnické analgezie. Součástí zmíněných doporučených postupů je, že ženě by na žádost o tlumení bolesti u porodu měla být na prvním místě nejprve nabídnuta některá z nefarmakologických metod. Pokud je nefarmakologická analgezie málo účinná nebo pokud se žena přímo rozhodne pro farmakoanalgezii, pak je i podle WHO a všech doporučených postupů metodou první volby epidurální analgezie.

 

 

  • Jste znám jako organizátor i realizátor osvěty.

Osvěta/informovanost laické veřejnosti by měla být nedílnou součástí naší běžné porodnické praxe. Její kvalita se bohužel mnohdy liší svojí obsahovou i formální úrovní. Z tohoto důvodu jsme zavedli v porodnici U Apolináře 1. LF UK a VFN v Praze v roce 2015 program, který začíná vzděláváním porodních asistentek, jak správně předávat své teoretické, ale i praktické dovednosti a znalosti tak, aby se ženy před porodem nejenom psychicky uklidnily, ale aby znaly i nabídku/možnosti, které v současné době umožňuje moderní porodnictví. Program se nazývá „Jak naučit učit“. Tento projekt vznikl ve spolupráci s firmou Philips Avent. Prostor, který nazýváme AVE Centrum, je využíván nejenom ženami, které se rozhodly přivést své dítě na svět v našem porodnickém zařízení, ale i ostatními ženami, které hodlají porodit v Praze anebo v porodnicích Středočeského kraje. Od doby zavedení programu v AVE Centru jím prošlo již několik tisíc těhotných žen a jejich partnerů.

 

 

  • Jak byste komentoval domácí porody?

Otázka na domácí porody je tradičně mylně předkládána porodníkům. Mylně proto, že porodník nepřichází v případě plánovaného domácího porodu s rodičkou ani dítětem do styku, nepočítáme‑li akutní a často neohlášený převoz rodičky do porodnice pro porodnickou komplikaci, nejčastěji pro ošetření poporodních poranění. Porod mimo zdravotnické zařízení bez možnosti zásahu anesteziologa a porodníka pro případ operačního zákroku, a zejména neonatologa pro resuscitaci novorozence je velkým hazardem – zejména pro dítě s ohledem na riziko hypoxie plodu (po porodu novorozence). Stačí několikaminutová časová ztráta v poskytnutí první pomoci a dítě může být postiženo na celý zbytek svého života.

Za tématem domácích porodů je třeba vidět, vedle zájmu osob vyznávajících velmi liberální a/nebo přírodní způsob života, ekonomickou motivaci některých porodních asistentek, které se k tomuto riskování propůjčí, ale bohužel i ekonomickou motivaci sdělovacích prostředků. Při honbě za zvýšenou prodejností svých informací, často bez ohledu na racionalitu argumentů, vyvolávají úmyslně často kontroverzní témata. Tím je dnes vedle očkování, homeopatie, tradiční čínské medicíny zejména domácí porod. Doporučuji navštívit internetové stránky www.porod‑doma.cz, kde se každý návštěvník může seznámit se současným názorem expertů na téma domácích porodů a udělat si sám obrázek. Domácí porod je dnes z hlediska bezpečí pro novorozence v každém případě anachronismem, cestou zpět do minulosti porodnické praxe.

 

 

  • Co přináší dobré přístrojové vybavení do perinatologie?

Z hlediska přístrojového vybavení jsme na tom, jako každé z 12 perinatologických center v naší zemi, velmi dobře. Z finančních prostředků Evropské unie (konkrétně z IROP) jsme mohli během posledních let s poměrně snesitelnou finanční spoluúčastí pořídit nejmodernější přístroje pro porodnický a neonatologický úsek v hodnotě mnoha desítek milionů korun. Je namístě podotknout, že přístrojové vybavení je nezpochybnitelná základna péče o matku a dítě, avšak technika musí jít ruku v ruce s odbornou a dovednostní úrovní lékařů, porodních asistentek a dětských sester. V našem neonatologickém centru nastala ovšem paradoxní situace. Máme sice dokonalé technické vybavení, skvělé týmy, vynikající perinatologické výsledky, ale fyzicky nám chybí prostor, kam bychom mohli techniku komfortně umístit.

 

 

  • Jak řešíte peripartální život ohrožující krvácení?

Problematika peripartálního život ohrožující krvácení byla, je a v budoucnu jistě bezpochyby bude stále aktuální. Z mnoha hledisek přibývají těhotné ženy, u kterých je v poslední době čím dále tím více rizik pro krvácivé stavy/peripartální krvácení. Rodí významně starší ženy, rodí ženy po jednom a více císařském řezu, rodí ženy s morbidně adherentní placentou, ženy po často opakovaných gynekologických operacích na děloze, zejména po operacích myomů apod. To jsou všechno rizika, která způsobují větší ztrátu krve u porodu. I pro peripartální život ohrožující krvácení máme ve spolupráci s anesteziology, intenzivisty a hematology na velmi vysoké úrovni vypracované doporučené postupy. Nejen pro toto systémové opatření se nám v České republice daří komplikace a následky spojené s peripartálním krvácením držet na velmi nízké úrovni. Přesto se každoročně v celé republice zhruba 70–80 žen musí podrobit hysterektomii v souvislosti s porodem. Hysterektomie související s porodem je pro každého porodníka smutný výkon. Sice tím čerstvé matce zachráníme život, nejčastěji pro neztišitelné krvácení, ale po odnětí dělohy žena ztrácí svoji schopnost mít další dítě, tedy funkci reprodukce. Pro problematiku peripartálního život ohrožující krvácení jsme na klinice realizovali unikátní český projekt. Jedná se zcela novou aplikaci pro mobilní telefony a internet. Jmenuje se Obstetrics Forum.cz. Aplikace je bezplatná a nabízí kdekoli a komukoli zdarma pomoc. Než lékař dojde k pacientce, která silně krvácí, může si ve svém mobilu nejen zkontrolovat aktuality z doporučených postupů, ale najde zde další pomoc, která může pomoci rychle a efektivně zvládnout mnohdy velmi stresovou situaci. Nejedná se tedy přímo o nástroj z arzenálu umělé inteligence, ale o umělou paměť, která může poskytnou cenné služby v případě nouze.

 

 

  • Co byste rád uvedl k novým trendům v perinatologii a porodnictví?

Jako trend i v perinatologii lze označit zavádění screeningů různých těhotenských rizik a patologií, na jejichž základě můžeme učinit včasná opatření pro jejich prevenci, nebo alespoň oddálení. Kromě screeningu pro dnes nejzávažnější chromozomální aberace typu m. Down, Edwards, Patau, vyhledávání nejrůznějších morfologických abnormalit plodu a v závěru těhotenství kromě screeningu pro intrauterinní růstovou restrikci plodu a nepravidelnosti a poruchy funkce placenty v současné době začíná dobře fungovat například screening pro prevenci preeklampsie. V této souvislosti jsme rádi, že za podpory grantu ministerstva práce a sociálních věcí prostřednictvím ÚZIS už druhým rokem organizujeme screening rizika předčasného porodu zavedením programu QUIPP.

 

 

  • Na co jste ze své profesní kariéry hrdý a na co naopak nikoli?

Pokud bych mohl označit, na co jsem skutečně pyšný, pak jsou to perinatologické výsledky, kterých v posledních letech v České republice lékaři a porodní asistentky dosahují. Česká republika patří mezi země s nejbezpečnějším příchodem člověka na svět. Naopak nejsem pyšný na nejrůznější vlivy, které právě naopak jdou proti stávající kvalitě práce lékařů a porodních asistentek. Jako bychom tím sklízeli daň za úspěch. Někteří lidé se totiž začali zcela mylně domnívat, že těhotenství a porod zcela automaticky musejí dopadnout pozitivně. Lidé si vůbec nepřipouštějí z důvodu právě zmíněných skvělých výsledků péče o matku a dítě v naší zemi, že hrozí a nastávají porodnické komplikace. A to někdy velmi rychle i u původně zcela zdravé ženy. Zejména sociální sítě jsou potom názorovou platformou nejrůznějších patologických názorů, které řadu žen mohou navádět k chování, nad kterým mnohdy zdravý rozum zůstává skutečně stát. Zcela logicky mezi takové případy patří domácí porod, nejrůznější formy pojídání placenty (placentofagie) apod. Jednou větou, nejsem pyšný, že i v porodnictví se dnes začíná vytrácet zdravý selský rozum.

 

 

  • Jak byste charakterizoval spolupráci s neonatologickým oddělením?

Spolupráce porodníka a porodní asistentky s lékaři neonatology a dětskými sestrami je naprosto klíčová záležitost. Úkolem porodnického týmu je provést ženu těhotenstvím a porodem tak, abychom mnohdy i navzdory nástrahám přírody předali dítě matce v co nejlepším zdravotním stavu. Ale jak je známo, člověk míní a příroda mění. Pokud nastanou jakékoli peripartální komplikace, je role neonatologů pro případ záchrany zdraví, nebo dokonce života dítěte naprosto kruciální. Po několika desetiletích práce na porodním sále si vůbec nedovedu představit práci v porodnici bez pomoci anesteziologů a neonatologů.

 

 

  • Jaké máte plány do blízké budoucnosti?

Jsme moc pyšní, že pracujeme v jedné z nejdéle otevřených a kontinuálně fungujících porodnic na světě. Její provoz byl totiž zahájen v roce 1875. Na druhé straně žijeme v 21. století. A obory, jako je porodnictví a neonatologie, vyžadují podmínky, které jsou v této době pro péči o matku a dítě bezpodmínečně nutné. Budova naší porodnice byla postavena v 19. století. V současné době funkčně ani kapacitně nevyhovuje, především pro práci neonatologů v péči o předčasně narozené děti. Proto jsme připravili studii, která při zachování budovy porodnice velmi citlivě navrhuje rozšířit provoz neonatologie za hlavní budovou v prostorách bývalé prádelny. Z historických pramenů se ostatně dozvídáme, že tato myšlenka rozšíření provozu dřívější Zemské porodnice je stará více než sto let. Opakuji, budova porodnice by zůstala téměř beze změn, ale jedná se o rozšíření provozu v zahradě porodnice.

 

 

  • Jak se podílíte na výchově porodních asistentek?

V současné době je po porodních asistentkách velká poptávka. Jsme velmi rádi, že nás tato situace příliš netíží. Od roku 2015 si totiž na 1. lékařské fakultě UK porodní asistentky „vyrábíme“ sami. Na výuce porodních asistentek, která nás stojí hodně času a energie, si dáváme velmi záležet. Máme heslo: ne kvantita, ale kvalita. Výuka na 1. LF UK je proto velmi náročná. O tom svědčí skutečnost, že okolo 30 procent studentek na vysokoškolský titul Bc. v oboru porodní asistence prostě u nás nedosáhne a ukončí své studium předčasně. O to více nás těší, že pak nejlepší absolventky u nás zůstávají, a stejně tak i reference z jiných pracovišť nebo nástavbového studia, že jsou naše studentky vědomostně i dovednostně velmi dobře připraveny.

Rozhovor vznikl ve spolupráci společnosti Philips

 

 

Obr. Vyšetřování i výuka na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze využívá přednosti nejmodernějšího ultrazvuku Philips EPIQ Elite, který poskytuje výjimečnou úroveň klinického výkonu tak, aby pokryla vysoké nároky nejnáročnější gynekologicko-porodnické praxe.

 

K VĚCI…
Nová unikátní metoda zdarma a s rychlým výsledkem
Předčasný porod lze předpovědět. Víme jak!
Žena, která jednou zažila předčasný porod, na to nikdy nezapomene. Předčasný porod a zejména péče o dítě po předčasném porodu jí obvykle změní život. Bez ohledu na to, zda vše dopadlo dobře, miminko předčasný příchod na svět zvládlo a prospívá. Nebo to byla cesta trnitá, kdy se maminka a miminko musely vypořádat se všemi možnými nástrahami nedonošenosti. A už vůbec nemluvě o situaci, kdy možná vše dopadlo nejhůře a dítě nepřežilo nebo si odneslo postižení na celý život. Vždy se jedná o trauma pro celou rodinu. Vztahy v rodinách po předčasných porodech procházejí jednou z nejtěžších zkoušek. Po měsíce i roky musejí být v trvalé pohotovosti a zároveň zápasí s pocity viny a s otazníky, které mnohdy nelze uspokojivě zodpovědět ani ve 21. století. Proč se to stalo? A co nás čeká do budoucna? Bude další dítě v pořádku?
Dobrá zpráva je, že riziko předčasného porodu lze dnes do jisté míry předpovědět. „Maminky, gynekologové a porodníci z celé České republiky mají dnes možnost využít služeb naší porodnice U Apolináře a jejího rozsáhlého screeningového projektu, který je z prvních svého druhu nejen u nás, ale i ve světě,“ říká prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko‑porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

O co jde?
Jedná se o projekt, kdy mezi těhotnými ženami hledáme právě ty, u kterých lze očekávat předčasný porod. Proto screening předčasného porodu. Výsledek vyšetření umožní odborníkům, aby se na porod nedonošeného miminka včas a co nejlépe připravili. A zejména aby miminko přišlo na svět v porodnici, která je pro tyto případy vybavena.

Jak vyšetření probíhá
  • Vyšetření je pro těhotné ženy s vysokým rizikem předčasného porodu, které:
    • v minulosti již předčasně porodily (před 36+6 týdnem těhotenství)
    • nebo v předchozím těhotenství potratily po 16. týdnu těhotenství
    • nebo mají zkrácené hrdlo dělohy (cervikometrie < 25 mm do 25. týdne těhotenství).
  • Vyšetření se uskuteční během jediné návštěvy, která netrvá déle než 45 minut.
  • Vyškolený tým lékařů a porodních asistentek odebere u těhotné ženy anamnézu, to znamená, že ženy jsou pečlivě vyzpovídány. Cílem je hledat ve zdravotní historii faktory, které se podílejí na riziku předčasného porodu.
  • Následuje odběr krve, moči, slin a stěr z pochvy.
  • Součástí je vyšetření ultrazvukem (cervikometrie), kde se ověřuje délka děložního hrdla.
  • Vyšetření je zdarma a platí pro ženy z celé České republiky.
  • Na základě výsledků se vypočítá, jak je vysoká pravděpodobnost rizika, že může k porodu dojít v nejbližších týdnech, nebo dokonce dnech.
  • Vyšetření je bezplatné a je nabízeno ženám z celé České republiky.
  • Žena po vyšetření dostane písemně výsledek, který předá svému lékaři. Pokud je výsledek pozitivní, ošetřující lékař může okamžitě upravit nebo nastavit nejlepší preventivní, nebo dokonce léčebný plán.
Důležitá informace pro lékaře: vyšetření je plně hrazeno z fondů Evropské unie, nikoli ze všeobecného zdravotního pojištění.

Zdravotní rizika předčasného porodu
Podle prof. Pařízka platí tato nepřímá úměra: čím dříve se dítě narodí, tím častější jsou u dítěte zdravotní problémy:
  • syndrom dechové tísně novorozence (RDS – respiratory distress syndrome),
  • chronická plicní onemocnění,
  • zánět a poškození střeva,
  • mozková obrna,
  • slepota a horší kvalita zraku,
  • hluchota,
  • epilepsie,
  • duševní retardace, poruchy chování/emoce, poruchy autistického spektra atd.

Co je předčasný porod
Je porod novorozence před dosažením 37. týdne těhotenství (< 36+6).
Víte, že…
  • Podle údajů z roku 2019 se v České republice narodilo předčasně okolo sedmi procent dětí, což je sice oproti roku 2018 pokles (7,8 %), ale přesto se jedná o více než 7 000 dětí?
  • Před 32. týdnem těhotenství se v naší zemi narodí přibližně dvě procenta (2 000) dětí.
  • V roce 2019 se narodilo v naší zemi bezmála 112 000 dětí.

HLAVNÍ INFORMACE:
Pokud se vás/vašich pacientek tato problematika týká a chtěli byste využít služeb tohoto jedinečného projektu, stačí kontaktovat porodnici U Apolináře 1. LF UK a VFN v Praze pomocí internetových stránek www.predcasnyporod.eu, kde kromě mnoha informací naleznete i kontakt na porodní asistentky, které ochotně telefonicky poradí. Telefonní kontakt: +420 770 171 532

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené