Inhibitory protonové pumpy a těhotenství
Výskyt subjektivně nepříjemných příznaků gastroezofageálního refluxu je v těhotenství častý. Dosud je však k dispozici pouze omezené množství validních údajů z klinických studií, které by byly zaměřeny na hodnocení bezpečnosti užívání inhibitorů protonové pumpy v časných fázích těhotenství z hlediska možného poškození plodu.
Koncem listopadu 2010 byla v NEJM (the New England Journal of Medicine) publikována zajímavá klinická studie, která analyzovala výskyt poškození plodu v souvislosti s užíváním těchto léčiv. Údaje o bezpečnosti léčivých přípravků při používání v těhotenství jsou v předregistrační fázi klinického vývoje léčiva vždy limitované.
Vyplývá to z příslušných etických i odborných omezení, která klinické studie prováděné na těhotných ženách limitují. Proto je naprostá většina informací o bezpečnosti užívání léčiv v těhotenství získávána postmarketingovým sledováním - tedy při podávání v běžné klinické praxi či v poregistračních studiích. Je tedy zásadně důležité identifikovat léčiva, jež by se v období těhotenství dala běžně používat a jejichž bezpečnostní profil je i ve specifickém období těhotenství přijatelný.
Rozsáhlá studie, aktuálně publikovaná v NEJM, probíhala jako kohortové klinické hodnocení v Dánsku, a to v období od ledna 1996 do září 2008. Ve studii byly vyhodnoceny údaje z národních registrů (matrik) o živě narozených dětech v tomto časovém úseku. Tyto údaje byly propojeny s daty o předepsaných inhibitorech protonové pumpy, které užívaly matky v časných fázích těhotenství, a následně analyzovány.
Děti byly sledovány v průběhu prvního roku života s cílem identifikovat jakákoli poškození, jež byla klasifikována podle standardního schématu EUROCAT (European surveillance of congenital anomalies). Celkem byly získány údaje od 840 968 živě narozených dětí. V 5 082 případů bylo zjištěno užívání inhibitorů protonové pumpy matkou v období od čtyř týdnů před početím do konce prvního trimestru těhotenství. V této skupině bylo identifikováno 174 malformací (3,4 %). Ve skupině 835 886 dětí, které in utero účinku inhibitorů protonové pumpy vystaveny nebyly, se vyskytlo 21 811 malformací (2,6 %). V analýzách, které hodnotily expozici inhibitorům protonové pumpy v období pouze prvního trimestru (bez období před početím), zjištěnou u 3 651 dětí, bylo identifikováno 118 případů poškození plodu (3,2 %).
Z údajů jednoznačně vyplývá, že riziko poškození plodu nebylo při podávání inhibitorů protonové pumpy statisticky významně zvýšeno oproti kontrolní skupině, která účinkům těchto léčiv in utero vystavena nebyla.
Ani v sekundárních analýzách, hodnotících jednotlivé přípravky z této skupiny užívané v prvním trimestru nebo v analýzách soustředěných na potomky žen, u nichž bylo pouze zjištěno, že jim léčiva byla předepsána (a měly tedy teoretickou šanci je užívat i v prvním trimestru těhotenství), nebyl identifikován zvýšený výskyt poškození plodu. Na základě výsledků této rozsáhlé kohortové studie lze tedy konstatovat, že užívání inhibitorů protonové pumpy je i v časných fázích těhotenství bezpečné.
Zdroj: Medical Tribune