Integrace – cesta k efektivitě
Mění se jak pohled na pacienta, který je stále více vnímán jako zákazník, tak i pohled na samotnou ekonomiku zdravotnických zařízení. Ta by měla fungovat jako jakékoli jiné firmy, tedy s co možná nejefektivnějším hospodařením a rovnováhou mezi příjmy a výdaji s přiměřenou mírou zisku. Na druhé straně nelze popřít, že poskytování zdravotní péče není službou jako ostatní a má svá specifika. Ve zdravotnictví nepřipadají v úvahu drastická úsporná opatření a cesty k efektivitě je nutno hledat jinde.
Neobejde se to bez lepší spolupráce jak mezi jednotlivými odděleními, tak i zdravotnickými zařízeními. Očekávaný synergický efekt se však dostaví pouze tehdy, když všichni poskytovatelé – praktickými lékaři počínaje a nemocnicemi konče – budou schopni dohlédnout nejen za hranice svého zdravotnického zařízení, ale i za hranice regionu. Cestu k optimálnímu sdílení dat nabízejí moderní informační systémy.
Řízení pomocí ERP
Manažeři průmyslových podniků, ale i ekonomové nemocnic dobře znají systémy SAP. Patří do rodiny tzv. manažerských informačních systémů (Enterprise Resource Planning, ERP), které dokážou sloučit a automatizovat všechny hlavní procesy související s řízením podniku, zdravotnické zařízení nevyjímaje. Typicky se jedná o výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci či účetnictví.
Na loňské konferenci ICEQ 2007 prezentovala společnost SAP ČR několik čísel dokumentujících např. výhody integrace a centralizace nákupních procesů nemocnic prostřednictvím manažerského informačního systému. Statisticky je dokázána:
* nižší spotřeba materiálu o 15 až 20 %;
* úspora času potřebného na logistické procesy v ambulanci 60 %;
* snížení počtu technicko-hospodářských pracovníků, které v průměrné evropské nemocnici může představovat úsporu nákladů až o 500 000 € ročně;
* snížení chybových požadavků a nákupů o 20 %.
V pravý čas na pravém místě
Pokud jde o výhody elektronického sdílení dat o poskytnuté zdravotní péči, je možno uvést údaje zveřejněné již v roce 2000 v časopisu Scientific American. Podle zmíněného článku zemře v USA v důsledku medicínských omylů až 98 000 pacientů ročně. Z toho 7 000 obětí si vyžádají chyby v preskripci léků. Náklady vzniklé v důsledku lékových chyb představují u americké nemocnice s cca 700 lůžky asi 2,8 mil. USD ročně. Pokud by lékaři měli správná data o správném pacientovi k dispozici na správném místě a ve správný okamžik, bylo by možno počet omylů výrazně redukovat. To je i cílem koncepce elektronického zdravotnictví eHealth, které by v ideálním případě mělo zaručit okamžitou dostupnost pacientových zdravotních záznamů v elektronické podobě – ovšem jen v případě, že jednotlivé systémy schraňující tato data budou vzájemně kompatibilní.
Nákupy informačních systémů ve zdravotnictví byly bohužel v minulosti charakterizovány vysokou mírou živelnosti. Dnes, kdy vystupuje do popředí potřeba integrace a sdílení dat, se stává pro řadu zdravotnických zařízení problémem hledání platformy, která by dokázala všechny dosud izolované informační systémy jednotlivých oddělení a ekonomických provozů sloučit. Řešením může být opět SAP, který je schopen integrovat jak manažerské či ekonomické systémy, tak systémy ambulantní, radiologické, laboratorní či nemocniční. Např. v Rakousku využívají systém SAP, podle dostupných údajů, všechny zemské zdravotnické holdingy.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 10/2008, strana B4
Zdroj: