Intolerance složek potravy a alergie na ně, mýty a fakta. II. část
SOUHRN
Ve veřejném prostoru přibývá informací, že řada zdravotních potíží, které jsou lidmi běžně pociťovány, je způsobena nesnášenlivostí některých složek potravy nebo alergiemi na složky potravy. Běžně je doporučováno eliminovat především lepek a kravské mléko s cílem zlepšit zdravotní stav. Ve většině případů je vyloučení těchto nutričně významných složek naší stravy nepodloženo důkazy. Jejich bezdůvodné omezení nebo vyloučení zasahuje významně do skladby výživy s negativními dopady na zdraví lidí. Přitom máme k dispozici klinické a laboratorní postupy, kterými lze osoby trpící intolerancí lepku nebo kravského mléka nebo alergiemi na složky obilných zrn nebo mléka objektivně identifikovat. Na základě těchto nálezů lze vydat doporučení, jež mohou významně přispět ke kvalitě života pacientů s intolerancí nebo alergií na uvedené složky potravy.
Klíčová slova: složky potravy · intolerance · alergie · lepek · mléko
SUMMARY
There is gradually increasing body of informations, especially on web, that many diseases or not well being of people can be accounted to the either intolerance or allergy to some components of nutrition with special respect on gluten and cow milk. To enhance well being of people it is frequently recommended to eliminate these components from food. In majority of cases this elimination of nutritionally very significant components of our food is not evidenced. Their evidenceless elimination is significantly influencing the composition of food with numerous negative impacts on human health. Persons with true intolerance of gluten or cow milk or allergy to components of grains or milk could be identified properly using both clinical and laboratory investigations. Using the results of these investigations appropriate recommendations could be given to those patients with intolerance or allergy which can significantly improve the quality of life of these patients.
Key words: components of food · intolerance · allergy · gluten · milk
ÚVOD
Vedle nesnášenlivosti lepku je nesnášenlivost kravského mléka možná druhým nejčastěji komunikovaným tématem. S minimální znalostí skutečné podstaty intolerance kravského mléka je argumentováno, že schopnost trávit mléko je obecně dána pouze mláďatům savců a v dospělosti se vytrácí. To je však v případě lidí tvrzení nesprávné. Konzumace mléka a mléčných výrobků je mylně považována za častou příčinu různých onemocnění. Obecně bývá spojována s pocity nedobrého zdraví, nízké výkonnosti, ztráty životního elánu. Je tedy vhodné, abychom tuto problematiku stručně objasnili. Mléko je totiž mimořádně cennou součástí naší stravy. Jeho bezdůvodné vyloučení má negativní dopady nejenom v dětství, ale poškozuje i dospělé jedince.
Mléko se vyznačuje velice komplikovaným složením. Je to skladba natolik unikátní, že lze mléko právem považovat za „superpotravinu“. Bez detailů je možno konstatovat, že mléko je zdrojem plnohodnotných bílkovin, které obsahují veškeré aminokyseliny, včetně esenciálních. Zejména v mléčném tuku jsou přítomny v tuku rozpustné vitaminy, především vitamin D. Plnotučné mléko a máslo jsou vedle vajec v naší běžné stravě nejvýznamnějším zdrojem vitaminu D, který má rozsáhlé pozitivní regulační účinky na imunitní systém. V mléce jsou přítomny také elementární prvky, např. zinek a selen. Mléko je zcela nezastupitelným zdrojem vápníku a fosforu, které se zde nacházejí v optimálně vstřebatelné podobě. Mléko je energeticky bohaté.
Existují určité rozdíly, pokud porovnáme mléko různých savců. V našich podmínkách se můžeme omezit pouze na kravské mléko. Zcela unikátní postavení zaujímá mateřské mléko, které tvoří v období po narození dítěte matka. Je doloženo, že kojení pozitivně ovlivňuje všechny tělní soustavy člověka. Má zásadní vliv na rozvoj individuální imunitní reaktivity. Důkazy jsou natolik silné, že je obecně akceptováno, že kojení představuje nejlepší způsob zajištění výživy v časném období po narození. Dále se již této samostatné kapitole nebudeme věnovat a zaměříme se na kravské mléko.
Ve světové populaci lidí, Homo sapiens sapiens, je možné odlišit etnika, která ztrácejí se zvyšujícím se věkem aktivitu laktázy – enzymu, který rozkládá mléčný cukr, laktózu. Velmi zjednodušeně lze říci, že k tomu dochází u lidí asijského původu a u většiny lidí černošského původu. V bílé populaci, v tzv. indoevropském etniku, je situace jiná. Převážná většina bílé populace si udržuje aktivitu laktázy i v dospělosti. Hovoříme o tzv. laktázových perzistorech. Laktázová perzistence má velmi zajímavý geneticko‑společenský kontext. Bylo prokázáno, že v kmenech indoevropského původu, jež na počátku neolitické revoluce kočovaly ve stepích mezi Černým a Kaspickým mořem, došlo ke genetické mutaci, která je základem laktázové perzistence. Ta se stala významnou selekční výhodou, protože v těchto etnikách mohlo být konzumováno mléko i dospělými lidmi. Výsledkem bylo podstatné zlepšení výživy s pozitivními dopady na zdraví lidí. S tím svázaný populační růst umožnil expanzi lidí s laktázovou perzistencí. Tato expanze je doložena důkazy molekulárně biologickými, lingvistickými i etnografickými. Připomínáme různé kulty, např. „posvátné krávy“ a mýtické zpodobnění býka v eposech evropských národů.
Lidé trpící intolerancí laktózy ji nejsou schopni v procesu trávení mléka rozložit a štěpné produkty vstřebat. Laktóza se dostává do distálních částí trávicí trubice. Zde je fermentována střevní mikrobiotou za tvorby plynů a metabolických produktů, které společně způsobují klinickou prezentaci intolerance. Velmi zjednodušeně lze říci, že u těchto osob dochází s delším časovým odstupem po konzumaci, především syrového plného mléka, k pocitu bolesti břicha, nadýmání, průjmu. Objektivizace intolerance laktózy je v současnosti možná. V návaznosti na klinické vyšetření, obvykle gastroenterologem, je možné prokázat míru enzymatické aktivity laktázy. V minulosti to bylo možné pouze imunochemickým průkazem v bioptických vzorcích střevní sliznice. Nyní jsou k dispozici již dostatečně specifické a senzitivní biomarkery, které lze měřit v periferní krvi nebo ve vydechovaném vzduchu. Ve výjimečných případech se může přistoupit k „dvojitému placebem kontrolovanému“ expozičnímu testu. Opět záleží na dobré spolupráci mezi pacientem se suspekcí na laktózovou intoleranci a lékařem.
Ztráta laktázové perzistence je spojitá. Zcela výjimečně dochází k úplné ztrátě enzymové aktivity. U většiny nemocných s projevy laktózové intolerance je však určitá aktivita laktázy zachována. Podle toho lze rozhodnout, jak sestavit individuální jídelníček obsahující mléko a mléčné výrobky. Nyní je běžně dostupné mléko se sníženým obsahem laktózy, která je při výrobě enzymaticky rozložena. Toto mléko bývá tolerováno. Laktóza je přirozeně ve větší nebo menší míře rozložena působením mikroorganismů mléčného kvašení. Kvašené mléčné výrobky, např. jogurt, acidofilní mléko, tvaroh atd., jsou podstatně lépe snášeny. Navíc mají „přidanou hodnotu“, protože obsahují tzv. probiotické mikroorganismy pozitivně působící na řadu fyziologických procesů v našem těle. Významný je jejich dobrý vliv na složení střevní mikrobioty a zprostředkovaně na slizniční i systémovou imunitu. Laktóza je jen minimálně přítomna v tvrdých sýrech. Uzavíráme, že v naší populaci je laktózová intolerance u dospělých málo častá, jde o nejvýše jednotky procent. Vyloučení mléka a mléčných výrobků ze stravy naprosté většiny lidí tedy nemá racionální základ.1
ALERGIE NA ALERGENNÍ SLOŽKY KRAVSKÉHO MLÉKA
I u kravského mléka platí to stejné, co bylo popsáno výše. V „informačním prostoru“ je zcela běžné, že se směšují pojmy „intolerance mléka“ a „alergie na mléko“. Přitom se jedná patofyziologicky o zcela odlišné procesy. Kravské mléko, tvořené v mléčné žláze samice skotu Bos domesticus, obsahuje řadu proteinů, které mají alergenní potenciál. Alergie na kravské mléko patří mezi nejčastější alergie indukované složkami stravy. Platí to zvláště pro dětský věk, kdy je její prevalence odhadována na 2–5 %. V dospělosti je prevalence pravděpodobně nižší.
Nejvýznamnější alergeny kravského mléka byly molekulárně definovány. Nejvíce zastoupenou bílkovinou v kravském mléce je kasein. Jeho alergenní potenciál je označen jako Bos d 8. Jedná se o směs alergenů tvořenou čtyřmi frakcemi. Jsou rovněž výraznými alergeny sýrů. Jsou termostabilní a můžeme se s nimi setkat i v tepelně zpracovaných mléčných produktech. Převaření nebo pasterizace mléka redukuje množství kaseinu pouze na zhruba polovinu výchozí koncentrace. Alergie na Bos d 8 je zodpovědná za závažné projevy přecitlivělosti na kravské mléko. Z dalších alergenů kravského mléka vybíráme α‑laktalbumin, Bos d 4, a β‑laktoglobulin, Bos d 5. Ten tvoří až 50 % proteinů syrovátky. Je částečně termolabilní, ale je odolný proti proteolytickému štěpení při trávení mléčných bílkovin. To zvyšuje jeho rizikovost jako alergenu. V mléce se vyskytuje i hovězí sérový albumin, Bos d 6, který je hlavním proteinem plazmy skotu a je přítomen v hovězím mase. Je termolabilní a ztrácí tepelnou úpravou mléka alergenní potenciál. Je také citlivý ke štěpení proteázami během trávení.
Identifikace osob s alergií na složky kravského mléka je indikována především v dětské populaci, často ve vazbě na atopickou dermatitidu. Vyšetřováni jsou však stále častěji i dospělí. Opět se vychází z pečlivého klinického vyšetření, zhodnocení osobní i rodinné anamnézy. Objektivně se vyšetření opírá o kožní testování, kde je však spektrum testovacích alergenů omezené. Proto je velmi často využívána laboratorní diagnostika. Zde se lze opřít o stanovení specifických protilátek třídy IgE (imunoglobulin E), které reagují s výše popsanými alergeny kravského mléka v rámci tzv. molekulární komponentové diagnostiky. Jednoznačné rozhodnutí je v mnohých případech obtížné. Bohužel, probíhají masivní marketingové kampaně, které nabízejí stanovení protilátek v třídě IgG reagujících s antigeny přítomnými v mléce. Ty bývají součástí multiplexových vyšetření obsahujících i stovky složek naší stravy. Je třeba zdůraznit, že průkaz pozitivity protilátek třídy IgG nemá žádnou vazbu na alergickou reakci na složky mléka, která je zprostředkována pouze protilátkami třídy IgE. Průkaz protilátek IgG bývá často podkladem pro vyloučení mléka a mléčných výrobků z jídelníčku. To znamená výrazné omezení kvality výživy s ohledem na nezastupitelnou úlohu mléka a mléčných výrobků v naší stravě.2
ZÁVĚR
Stále intenzivnější komunikace v „informačním prostoru“ zaměřená na výživu jako celek, a zvláště na vybrané složky naší stravy, především lepek a kravské mléko, přináší zavádějící informace, kterým je laická veřejnost masivně vystavena. Množí se tvrzení, jež nemají racionální podklad, že konzumace obilných produktů a mléka představuje zdravotní riziko. Často se objevují informace o tom, že s ohledem na intoleranci lepku a alergii je vhodnější konzumovat původní formy pšenice, např. špaldu. Tato tvrzení nemají žádný odborný základ. Podobně je nezřídka poukazováno na výhodnost náhrady kravského mléka mlékem kozím. Opět zde nebyly prokázány žádné benefity. Dokonce jsou na trh uváděna „mléka“, která jsou vyrobena např. ze sóji, ořechů apod. Tyto nápoje nemají být vůbec označeny jako mléko. V žádném případě kravské mléko nahradit nemohou, a mohou být dokonce riziková s ohledem na přítomnost velmi silných alergenů. Pouze malá část naší populace, která má prokázanou intoleranci lepku nebo laktózy nebo trpí alergií na alergenní komponenty pšeničného zrna nebo kravského mléka, má přínos z eliminace těchto složek stravy. Tyto nemocné je možné klinickým vyšetřením podloženým laboratorními důkazy diagnostikovat a léčit. Pokud jsou vydávána potravní doporučení, která radí eliminovat lepek a kravské mléko bez patřičných objektivních důkazů, jejich realizace významně negativně zasáhne do výživy lidí. S ohledem na společenskou závažnost je zapotřebí s těmito skutečnostmi seznamovat všemi dostupnými cestami.3
LITERATURA
1. Heine RG, AlRefaee F, Bachina P, et al. Lactose intolerance and gastrointestinal cow’s milk allergy in infants and children – common misconceptions revisited. World Allergy Organization J 2017; 10:41. doi: 10.1186/s40413‑017‑0173‑0.
2. Hochwallner H, Schulmeister U, Swoboda I, et al. Cow´s milk allergy: From allergens to new forms of diagnosis, therapy and prevention. Methods 2014;66:22–33.
3. Fuchs M. Potravinová alergie – jak na ni. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2019.
Zdroj: MPP