Přeskočit na obsah

Jak na chřipku?

Svět se děsí koronaviru jako něčeho neznámého, zatímco ochranu před chřipkou, která se každoročně vrací, mnoho lidí podceňuje. Uvědomělí lékaři a sestry se dávají očkovat, ač jim to zákon paradoxně nepřikazuje. Přitom právě oni jsou v chřipkových epidemiích více ohroženi nákazou od pacientů, také mohou chřipku nechtěně na pacienty šířit. Zastavit epidemii jistě nemohou, ale jsou vydatnými bojovníky na protichřipkové frontě – v minulé chřipkové sezóně vyhledalo praktického lékaře s akutní respirační infekcí nebo chřipkou 996 000 lidí, z nich 625 bylo hospitalizováno na JIP, 195 zemřelo. Podle odhadu souvisí každoročně s chřipkou zhruba 1 500 úmrtí. Očkovat proti chřipce se v ČR dává pět až deset procent dospělých a pět procent dětí, což je jeden z nejhorších podílů v Evropě. Zeptali jsme se lékařů: Jak se chráníte před chřipkou? Jakou prevenci doporučujete svým pacientům?




  • Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA,

ministr zdravotnictví

Odpověď je jednoduchá – je potřeba dodržovat základní hygienická pravidla a nechat se včas proti chřipce naočkovat. Já se tím řídím a očkuji se každý rok před zimou. Častěji si také myji ruce, pokud například navštěvuji veřejná místa s větší koncentrací lidí, používám dezinfekční gel. V chřipkovém období se však snažím většímu množství lidí vyhýbat. I pokud zrovna „neřádí“ chřipka, rád si uvařím čaj z čerstvého zázvoru, do kterého si po vychladnutí přidám lžíci medu, a také se snažím pít hodně vody. Občanům bych doporučil totéž. Zvláště pokud na sobě cítí příznaky nemoci, je důležité dopřát si dostatek odpočinku. V případě, že se to zhorší, určitě vyhledejte lékaře a následně zůstaňte doma. Jednak člověk chrání sám sebe před možným horším průběhem nemoci a jednak nešíří viry mezi ostatní. V takovém období také používám jednorázové kapesníky. V neposlední řadě bych ještě zmínil pohyb. Právě dlouhodobá sportovní aktivita posiluje imunitní systém, který je zvláště v tomto období zatěžkáván.



  • MUDr. Zorjan Jojko,

kardiolog, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Obecně všem pacientům doporučuji včasné očkování. To je, myslím, jediná účinná cesta. Vzhledem k tomu, že mimo chřipku jsme během zimy ohroženi i jinými infekčními onemocněními, doporučuji zdravou výživu a u všech, kde to dovoluje zdravotní stav, otužování a pravidelnou fyzickou aktivitu. Za rozumné také považuji se v době epidemií vyhýbat prostorám, v nichž se shromažďuje větší množství lidí. Tím myslím koncerty, divadla, větší kina apod. Sám se snažím v tomto duchu také chovat, jen vzhledem k velmi silné nežádoucí reakci po očkování proti chřipce před cca třemi lety už sám očkování neabsolvuji.



  • MUDr. Milan Kubek,

angiolog, prezident České lékařské komory

Asi vás zklamu. Nedělám nic speciálního. Celoročně se snažím žít poměrně zdravě a přiměřeně sportovat. Jím ovoce, zejména citrusy, ráno si vypiju sklenku rozpustného multivitaminu a večer vitaminu C. Důležité je samozřejmě dodržovat pravidla hygieny, a pokud již epidemie vypukne, tak se pokud možno vyhýbat místům, kde se shromažďuje velké množství lidí.



  • Prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.,

internistka‑kardioložka, přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM

Chřipka je virové onemocnění, jejímž původcem jsou RNA orthomyxoviry. Pro jejich velkou měnlivost podporuje Světová zdravotnická organizace výrobu dvou vakcinových přípravků. Sezónní výskyt chřipky se dává do souvislosti také s nižšími hodnotami vitaminu D v populaci nebo změnami přirozené obranyschopnosti v průběhu roku. V současné době máme k dispozici očkování, které může ochránit před vznikem onemocnění, jinak jistě je nutné, aby zde byla osobní zodpovědnost každého z nás – nechodit do společnosti, jsem‑li nachlazen nebo se necítím dobře, konzumovat dostatek vitaminu C… Vakcíny se snaží ochránit nás před typem viru, který se vyskytl v minulých sezónách, ale nemůže postihnout všechny varianty. Proočkovanost proti chřipce je u nás nízká v porovnání s vyspělými státy, a je‑li možné se očkovat (starší osoby, lidé, kteří přicházejí v rámci své profese do kontaktu s větším počtem osob, pacienti s onemocněním srdečně‑cévním, diabetici…), je tato ochrana slušně účinná.



  • Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,

praktický lékař, přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK

V obou případech je na prvním místě očkování, ostatní prevence je obtížná. Praktický lékař i jeho sestra čelí v tomto období roku denně kontaktům s virovými nákazami v nejvyšší míře nakažlivosti. I když respektují obecná doporučení s ohledem na výživu, fyzickou aktivitu a spánek, pravidelně se na podzim očkují proti chřipce a dodržují hygienické zásady během ošetřování pacientů, těžko se vyhnou stresu a riziku nákazy chřipkou nebo viry podobnými chřipce. Zdravotníci obvykle nezůstávají doma při prvních příznacích virového onemocnění. Ve skupinových praxích se při epidemii o tom, kdo bude ordinovat, často rozhoduje podle výše teploty! Lidé sledují v televizi odvážné zdravotníky v Číně, ale podobná dramata se odehrávají denně v pěti tisících našich ordinací. Nevzpomínám si, že bych během vypjatých období epidemií v ordinaci onemocněl. Spíš jsem ulehl, když přišlo klidné období Vánoc nebo zimní dovolená. Nenapadá mne rozumné doporučení, jaké bych z této zkušenosti vyvodil. V Anglii Královská společnost praktických lékařů nedávno navrhla ocenění služeb praktiků v chřipkových epidemiích a na jejich ochranu navrhla opatření 3 before GP. Tedy oddálení návštěvy u lékaře v případě virózy až na 4. den, pokud je to možné.



  • Prof. MUDr. Richard Češka, CSc.,

internista‑preventivní kardiolog, předseda České internistické společnosti ČLS JEP

Podobně jako většina lékařů věřím na účinnost očkování, a proto je doporučuji svým pacientům. A podobně jako řada kolegů se sám nenechávám očkovat – z nejrůznějších důvodů, z nichž asi nejvýznamnější je neschopnost zorganizovat si čas pro vakcinaci. Myslím, že i v celé naší populaci je jakási nechuť k tomu „dělat něco“ a „chodit někam“, když mi „nic není“ (ano, jsem preventivní kardiolog). A je to asi i důvodem velmi nízké proočkovanosti u nás. Je také pravda, že určité „donucení“ je účinné. Jsou státy (západní), kde neočkovaného lékaře nezaměstnají nebo propustí. Věřím ale také na to, že infekce i její komplikace postihuje především oslabené jedince. Snažím se tedy pravidelně cvičit, sportuji, nekouřím, nevím, jakou roli hraje sprchování studenou vodou, ale také v ně věřím. Abych nevypadal s tou životosprávou tak dokonale, z hlediska chřipky je to ale pozitivní: Do práce i z práce jezdím autem a nejsem exponován kapénkám v MHD. Výmluvou je to, že stanice metra se u nás měla otevírat v roce 2012 – teď snad začali s průzkumy na celé trase… Když jsem ale v tramvaji nebo metru, snažím se mít (v létě nikoliv) rukavice. A úzkostlivě, dlouho a často si myji ruce. To, že máme školení mytí rukou na klinice, je někdy nepříjemná ztráta času a všichni nespokojeně bručíme. Je ale fakt, že když si uvědomíme, že 80 procent nákaz je přenos rukama, význam to asi má. Tedy shrnuto: Očkování, vyhýbat se místům s vysokou koncentrací osob (alespoň v době častějších infekcí), často a správně si mýt ruce a pokud možno získat co nejlepší fyzickou kondici. A ještě něco. Za vitaminy a potravinové doplňky neutrácím. Ovoce, zelenina a vyvážená strava, to je správně!



  • MUDr. Josef Štolfa,

praktický lékař, místopředseda pro vzdělávání, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP

Před chřipkou, ale nejen před ní, se chráním zejména tím, že usiluji o stav, který by se co nejvíce blížil zdravému životnímu stylu. Dostatečně piji, spím, jím častěji a méně, pravidelně se ráno otužuji chladnou sprchou a fyzicky cvičím. V době epidemie používám při styku s infekčními pacienty roušku a dodržuji zásady předepsané hygieny. Očkování proti chřipce neabsolvuji. Pacientům doporučuji v podstatě totéž, snad jen se zdůrazněním potřeby vyhýbat se v době epidemie nebo zvýšeného rizika nákazy prostorám s větší koncentrací lidí. Očkování proti chřipce pacientům samozřejmě doporučuji, a to s náležitým vysvětlením jeho benefitů, finální rozhodnutí pacienta pak respektuji jak v kladném, tak v záporném případě. Toť z mého pohledu asi vše, co k tomu po pravdě mohu říci.



  • Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.,

onkolog, senátor

Míníte fakt jen chřipku, tedy influenzu, onu nakažlivou nemoc způsobenou RNA virem z čeledi Orthomyxoviridae, každoročně měnícím své antigenní vlastnosti a šířícím se vlastí i světem v sezónních epidemiích, občas i pandemiích? Nebo míníte obecně všechny virózy působící přechodný diskomfort nebo až zneschopňující nemoc respiračního traktu hlavně v zimních a přechodných obdobích? Historicky pochází odborný název chřipky influenza z italštiny spíše než z latiny a poukazuje na středověkou víru, že ji působí nepříznivé astrologické vlivy čili influentiae. Astrologii už bych však do toho nepletl. S chladnějším počasím přibývá jak lehčích virových katarů horních dýchacích cest, rýmy a kašle, ovšem i chřipky, což je viróza závažnější s celkovými příznaky i ulehnutím. Ale do toho máme také virózy nové s příznaky podobnými, podstatou odlišné, exotické chřipky ptačí či prasečí. Nebo nyní právě hrozící koronavirovou epidemii, vzešlou prý z východních plazů či netopýrů. A jakže se chráním? Nijak zvlášť. Vírou, že mě to letos třeba opět mine. Snažím se ovšem, aby i sešlý organismus byl otužilý. Plavu venku do konce října i listopadu, oblékám se v zimě jen velmi přiměřeně, nepřetápím, větrám, doma se cítím komfortně v 17–18 stupních Celsia. V kolektivech je ale jistě obtížné se před přenosem virové infekce respiračního typu chránit. Iluzi sebeochrany rouškou věří ten, kdo ji léta nenosil na operačním sále pro ochranu jiných. Rouška chrání asi jen proti přímému zásahu kapénkovou infekcí, a to více okolí před nositelem než nositele před okolím. Otvory kolem roušky i v ní jsou zajisté významně větší než viry. Ten chřipkový má kolem 80 nanometrů či miliontin milimetru. Dámy skryté před virem v roušce však mohou ušetřit na make‑upu, pánové na holení. Očkování proti chřipce zavčas před epidemií může být relativní ochranou, pokud se ovšem zdaří utrefit aktuální podobu viru v daném roce. Nemůže však chránit před mnoha respiračními viry ostatními. U člověka s oslabenou imunitou může být i banální viróza, a tím spíše chřipka, značnou až velmi rizikovou zátěží. Proto se na chřipku dokonce i umírá. Každopádně je největším rizikem v těchto „chřipkových“ obdobích hustý lidský kolektiv a nižší odolnost organismu. Univerzální radou, trošku knížecí a málo použitelnou, je vyhýbat se kolektivům a pěstovat si odolnější organismus v ústraní. Vitaminy jistě neuškodí a prospěje i neúčast na zbytných shromážděních. Naneštěstí do období epidemií zapadá doba koncertů, divadel, stranických konferencí a plesů, kde se s rouškami netančí a lze i leccos pochytit. Navíc se při výkonu řečnickém či tanečním usilovněji dýchá a snáze se sdílejí i viry. O sezónních virózách, jakož i rizicích života, se lze jistě bavit smrtelně vážně nebo také odlehčeně. Jedinou jistotou však zůstává, že tu s námi byly, jsou a budou každoročně. Umějí život komplikovat, někdy i ohrožovat, a v čase se i vyvíjet a zákeřně inovovat. Snad jsem vnesl do tématu pohled pragmatický, nikoli fatalistický. P.S. Vím, moc jsem toho nevyřešil, ale těším se, kdo vyřeší. Možná jsem v textu zapomněl, že protivirově působí také veselá mysl, a to jak u zdravých, tak ještě více u nemocných. Leč nemám to podloženo evidence‑based studiemi, tak raději neuvádím.



  • MUDr. Martin Jan Stránský, MD, FACP,

neurolog, Kancelář Ombudsmana pro zdraví

Pokud se jedná o pacienta s náznaky infekce dýchacích cest, to první, co zdravotník má v současné době zjistit, je, zda pacient byl v nedávné době v Číně či byl v kontaktu s osobou, která v Číně nedávno byla (seznam tzv. postižených zemí či míst se bude rychle rozšiřovat). Koronavirus se šíří kapénkově, léčba neexistuje, takže veškerý důraz musí být kladen na prevenci jeho šíření. Prevence spočívá v nošení roušky a dezinfekci rukou a všeho, čeho se ruce mohou dotknout. Jako dodatek bych upozornil na to, že ministerstvo zdravotnictví by se mělo postarat o to, že zašle každému lékaři (tedy i nestátnímu ZZ, soukromým lékařům a ostatním), a nejen nemocnicím a ústavům, memorandum, jak přesně postupovat s pacientem, u kterého je podezření infekce koronavirem (nahlášení, možnost karantény atd.).



  • MUDr. Marián Fedorco, Ph.D., FESC,

arytmolog, I. interní klinika – kardiologická FN Olomouc

Já osobně se celoročně snažím posilovat imunitu dodržováním zdravého životního stylu a životosprávy. V období chřipkových epidemií se tyto návyky snažím ještě akcentovat zvýšeným přísunem vitaminů v ovoci a zelenině a pravidelným sportem a saunováním. V práci si častěji než obvykle myji a dezinfikuji ruce. Svým pacientům, kardiakům, doporučuji celoročně správnou životosprávu. Jíst pestrou stravu se zvýšeným přísunem přirozených vitaminů z ovoce a zeleniny a pít dostatek neslazených tekutin. Dále je vhodné snažit se o pravidelnou, přiměřenou fyzickou aktivitu, ideálně pravidelnými procházkami na čerstvém vzduchu. Neméně důležitý je i kvalitní a dostatečný spánek. Dlouhodobě stabilním pacientům doporučuji saunování s opatrným pozvolným ochlazením vlažnou vodou. Vysoce rizikovým pacientům a pacientům starším 70 let doporučuji očkování proti chřipce. Ze všeobecných opatření zdůrazňuji: vyhýbat se kontaktu s nemocnými lidmi a omezit přítomnost na místech s velkou koncentrací lidí. Na veřejnosti, v supermarketech či MHD se snažit nedotýkat se rukama obličeje a očí, tím snížit pravděpodobnost přenosu viru prostřednictvím rukou z kontaminovaných předmětů. Po návratu domů je důležité si ihned důkladně umýt ruce. V případě onemocnění chřipkou je přirozená vzájemná ohleduplnost k ostatním – zůstat doma, a nešířit tak onemocnění dále. V žádném případě není vhodné chřipku „přecházet“, ale dostatečně dlouho zůstat doma a vyhýbat se těžší fyzické aktivitě.



  • MUDr. Ladislav Fildán,

předseda České lékařské akupunkturistické společnosti ČLS JEP

Pro prevenci virových onemocnění včetně chřipky už přes třicet let používám především homeopatické, fototerapeutické a jiné přírodní prostředky. Zcela jistě jen vitaminy, čaj a med nestačí. Z homeopatických přípravků nejčastěji používám a doporučuji Oscillococcinum, Citomix, Guna‑Flu, která doporučuji již od podzimu přes celou zimu alespoň jednu dávku týdně. Vynikající zejména pro děti. Bylinné přípravky nejčastěji s obsahem echinacey nebo lichořeřišnice. Z ostatních přírodních přípravků je dále účinné kolostrum. Samozřejmě vše lze doplnit vitaminem C, ale v lipozomální formě, která se dobře vstřebává. Vhodné jsou i infuze vysoké dávky vitaminu C (od 7,5 g). Ojediněle využívám bakteriální lyzáty nebo isoprinosin.



  • MUDr. Jiří Běhounek,

ortoped, hejtman Kraje Vysočina

Před chřipkou neexistuje stoprocentní ochrana, ale běžná, často spoluobčany opomíjená opatření. V první řadě oslabenější nebo nemocnější by se měli nechat včas očkovat. Pokud tak neučinili, tak nechodit v době zvýšeného výskytu respiračních onemocnění či přímo chřipky do míst většího shromáždění lidí – koncerty, divadla, sportovní utkání atp., přijímat dostatek tekutin, nepřetěžovat se a mít dostatek spánku. Sám mohu doporučit tyto postupy a snažím se je uplatňovat i já.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Ruce vzhůru, gatě dolů…

17. 4. 2024

Ne, od zájmu o fungující české zdravotnictví ruce pryč dávat nebudeme. Nemocničním lékařům oprávněně vadí, že ostatní lékaři nejsou ochotni se…