Jak změní COVID‑19 pracovní život lékařů a sester?

Výkonný ředitel medicínského oddělení společnosti Philips, lékař – pediatr Jan Kimpen, uveřejnil na svém blogu zamyšlení o současné pandemii a důsledcích, které bude pro zdravotnictví mít. Nelze než souhlasit, že život už nebude stejný. Současná krize však může nastartovat i pozitivní změny, po nichž světové zdravotnictví už po léta volá. Text Jana Kimpena přinášíme v nezměněné podobě.

„Všichni jsme svědky naplnění surrealistických vizí, kdy se zdá, že se celá společnost zastavila, města ztichla a jejich ulice jsou prázdné, letiště zejí prázdnotou, zavřené jsou restaurace a bary. I když jsem zoufale smutný, když čtu novinové titulky o šíření koronaviru, současně se ze zpráv dozvídám o nesmírné statečnosti a obětavosti. V čínském Wu‑chanu si sestry oholily hlavy, aby ve vlasech nepřenášely nákazu. Když se mladá sestra Wu Yaling dozvěděla o smrti své matky, hned vzápětí po několika minutách pokračovala v péči o nemocné. Italská medička Chiara Bonini složila závěrečné státnice a zamířila přímo do nemocnice v ohnisku epidemie v rodném Bergamu. A ve Velké Británii se osmašedesátiletý britský lékař – důchodce Alfa Saadu vrátil do práce, aby pomohl v Londýně bojovat s pandemií.

Je zdrcující pomyšlení na to, že právě teď po celém světě doslova miliony lidí prožívají své těžké chvíle a smutné osudy. Cítím se neuvěřitelně vděčný každému lékaři a zdravotní sestře, kteří pracují nepřetržitě, pohybují se na hranici svých možností a riskují své životy v první linii, často jen s omezenými prostředky. Jste opravdoví hrdinové!

Ve společnosti Philips mobilizujeme naše úsilí a globální zdroje, abychom udělali vše, co je v našich silách, abychom vás všechny podpořili. Mám na mysli zejména naše terénní servisní inženýry, kteří pracují společně s klinickými lékaři ve frontových liniích, aby udrželi vybavení péče o kriticky nemocné v provozu. A také osobnosti, jako je například Charmae Pearsonová, kteří pomáhají zvyšovat naši světovou výrobu ventilátorů a dalších lékařských přístrojů používaných při diagnostice a léčbě pacientů s COVID‑19 [1].

Již dlouho jsou nároky na práci ve zdravotnictví přímo nesmírné

Jako bývalý klinický lékař i generální ředitel nemocnice se ptám, jak tato bezprecedentní situace změní pracovní život lékařů a sester. Každý, kdo pracuje ve zdravotnictví, ví, že lékaři z celého světa byli na pokraji sil ještě před pandemií. Letošní Future Health Index (FHI), což je zpravodaj společnosti Philips [2], uveřejnil výsledky průzkumu týkajícího se očekávání a zkušeností mladých zdravotnických pracovníků ve věku do 40 let i to, jak mohou být platní pro splnění potřeb a svých očekávání v poskytování zdravotní péče. Výsledky, prezentované v prvním březnovém týdnu 2020, ukazují, že téměř tři ze čtyř mladších zdravotnických pracovníků z 15 vybraných zemí pravidelně prožívají pracovní stres. A více než jeden ze tří z nich zvažoval odchod z tohoto náročného povolání. Nároky na práci ve zdravotnictví jsou již dlouho obrovské a často vedou k pocitu vyhoření.

Proto vedle nesčetných osobních tragédií a společenských omezení, které se odehrály ještě před pandemií, přinese COVID‑19 prohloubení frustrace klinických pracovníků z přetížení zdravotnických systémů a hrozí, že mnoho profesionálů ze zdravotnictví odejde. Přestože se to může stát, doufám a věřím, že mnoho lidí – zejména mladá generace budoucích zdravotnických pracovníků – bude inspirováno tím, jak mohou společnosti prospět, a tak se rozhodnou pro životní kariéru v medicíně. Určitě je potřebujeme. Nedávná zpráva Světové zdravotnické organizace poukazuje na celosvětový nedostatek téměř šesti milionů sester. Zdá se, že to je v plné shodě s FHI: průzkum zjistil, že přibližně polovina mladých dotazovaných zdravotnických pracovníků se cítí schopna iniciovat a provádět změny na svém pracovišti.

Jak můžeme usnadnit život zdravotníkům?

Jak se můžeme z této pandemie poučit? Jak můžeme usnadnit život zdravotníkům, aby zůstali u své profese, aby se starali se o své pacienty, a přitom plnili své sny? Jak by mohla vypadat změna ve světě po COVID‑19?

Nedávno jsem hovořil s profesorem Carlosem Cordon‑Cardem, vedoucím patologie na Mount Sinai (USA), který je přesvědčen, že se věci dramaticky změní. Například donedávna museli být všichni patologové – kteří hrají klíčovou roli v detekci a diagnostice širokého spektra nemocí – v nemocnici, aby mohli analyzovat bioptický materiál. Od vypuknutí pandemie však americká vláda během několika dnů uvolnila předpisy, což umožnilo patologům prohlížet a hodnotit digitální snímky doma a nalézat patologické případy, což zabraňuje jakémukoli zpoždění v péči o kriticky nemocné pacienty. Je těžké si představit návrat ke starým způsobům práce po zkušenosti, jak dobře mohou lékaři pracovat z domova.

Technologie samozřejmě nejsou všelékem. Zpravodaj FHI také obsahuje průzkum vztahu mladých zdravotnických pracovníků k technologiím a k digitalizaci. Dnešní lékaři a sestry mají více pacientů než kdy jindy, což vytvořilo virtuální lavinu údajů o pacientech. Když se však technologie uchopí správným způsobem, věřím, že mohou poskytnout obrovskou pomoc.

Takovým příkladem je virtuální péče, známá také jako telehealth, o níž jsem psal již dříve. A v nedávném blogu Jeroen Tas, ředitel společnosti Philips pro inovace a strategii, diskutuje o tom, jak online konzultace pomáhají lékařům ve screeningu a monitoringu pacientů s COVID‑19 na dálku, v jejich domovech. Rovněž píše o tom, jak sestry na jednotkách intenzivní péče mohou sledovat pacienty pomocí vzdáleného „uzlu“ a využívat prediktivní analýzy pro stanovení preferencí akutní péče u jednotlivých pacientů podle jejich aktuálního stavu.

Zdravotnictví nepotřebuje úpravy, ale radikální změnu

Pandemie COVID‑19 nám ukázala, jak je naléhavá radikální změna v organizaci zdravotní péče. Zdravotnictví nepotřebuje „kosmetické úpravy“, ale zásadní reorganizaci. Tlak na světové zdravotnické systémy, poskytovatele a personál již vzrostl na neudržitelnou úroveň. Ale také se ukazuje, čeho všeho lze dosáhnout v době krize: například Čína a Velká Británie nedávno postavily tisíce dalších lůžek JIP za méně než dva týdny. Věřím, že reforma zdravotnictví s úplně odlišným přístupem k organizaci, poskytování a distribuci zdravotní péče bude prvořadým (doufejme brzy) úkolem po období COVID‑19. Je to jediný způsob, jak dosáhnout čtyřnásobného cíle zdravotní péče: lepší klinické výsledky, vyšší spokojenost pacientů i zdravotnického personálu a nižší náklady na péči.

Prozatím přeji všem sílu v těchto neklidných dobách.

Pokud jste jedním z mnoha lidí, kteří se nakazili virem, nebo pokud jste ztratili milovaného člověka, mé myšlenky jsou s vámi. Můj respekt a nekonečná vděčnost patří všem, kdo bojují s pandemií a dělají, co mohou, aby nám všem pomohli. Ve společnosti Philips je nejlepším způsobem, jak poděkovat našim zdravotnickým pracovníkům, naslouchat jim a zůstat s nimi, pomáhat tam, kde můžeme. Nyní je čas spojit síly se všemi zúčastněnými stranami, zdravotnickými pracovníky, pacienty, vládami a soukromým sektorem.

A takovým lékařům a sestrám jako Yaling, Chiara a Alfa: Myslíme na vás a jsme vám navždy dlužni!

[1] Další informace o tom, jak společnost Philips pomáhá v celosvětovém boji proti COVID‑19, naleznete na webových stránkách www.philips.com. [2] Od roku 2016 provádí společnost Philips originální průzkum, který má pomoci určit připravenost zemí čelit globálním zdravotním problémům a budovat efektivní systémy zdravotní péče. Zpráva FHI 2020 zkoumá perspektivy mladé generace zdravotnických pracovníků v 15 zemích. Podrobné informace o metodice Future Health Index a přístup ke zprávě 2020 jako celku najdete na webu Future Health Index.

Zdroj: MT