Jak změní nové technologie dermatologii?
Mobilních aplikací souvisejících s dermatologií rychle přibývá, zároveň roste využití umělé inteligence v dermatologii, zejména diagnostice. Pro lékaře tyto technologie představují šanci soustředit se na složitější případy a u nich zlepšit svoje výsledky.
V dubnu letošního roku vydal European Journal of Cancer článek týmu autorů, který vedl Titus J. Brinker z Univerzitní nemocnice v Heidelbergu, porovnávající přesnost člověka a stroje při diagnóze melanomu podle dermatoskopického snímku. Studie porovnala výsledky 157 lékařů ze dvanácti německých nemocnic s algoritmem využívajícím hluboké učení mechanismem konvolučních neuronových sítí. Jak lékaři, tak systém umělé inteligence dostali k posouzení stovku snímků z dermatoskopu bez dalších údajů. (Nutno podotknout, že se přesnost stanovení diagnózy melanomu lékařem zvyšuje, když má kromě snímků k dispozici i další informace.)
Výsledky, kterých dosáhl algoritmus ve studii, byly lepší než průměr všech zúčastněných lékařů a zároveň lepší než průměrné výsledky všech skupin lékařů podle hierarchie (od mladých lékařů po primáře). Jen sedm z celkových 157 dermatologů ve studii dosáhlo lepších výsledků než algoritmus s umělou inteligencí. Lékaři ve studii dosáhli při odhadu diagnózy v průměru 74,1 procenta senzitivity a 60 procent specificity, přičemž mezi jednotlivci byly velké rozdíly. Stroj měl při nastavené stejné senzitivitě vyšší specificitu.
I když je využití algoritmů s hlubokým učením v medicíně stále ve vývoji, který má svoje limity a nevyjasněné otázky, dá se očekávat, že podobných zpráv bude přibývat. Nedá se vyloučit, že se využití schválených zdravotnických prostředků s umělou inteligencí v dohledné době stane součástí standardů péče. Algoritmy sice umějí vytvořit určitou domněnku samy od sebe. Žádný ze zdravotnických prostředků s umělou inteligencí, které dosud v oblasti celé medicíny schválila americká FDA, ale nepracuje zcela samostatně. Poskytují lékaři radu a vodítko navíc k jeho rozhodování. Také autoři zmiňované studie naznačují, že lepší výsledky než lékař i než algoritmus by měli mít oba společně, tedy lékaři využívající algoritmus umělé inteligence jako podporu při vlastním rozhodování. Tuto kombinaci sice ve své práci netestovali, všimli si ale, v jakých případech se nejčastěji názory na snímek u lékařů a algoritmu liší. „Konvoluční neuronové sítě a lidé používají k rozpoznání melanomu odlišné techniky. Ty by se mohly navzájem doplňovat formou asistenčního systému za účelem přesnější diagnostiky,“ uvádí se ve studii.
Popularizátor digitální medicíny dr. Bertalan Meskó na častou otázku odpovídá, že umělá inteligence zcela jistě nenahradí lékaře. „Technologie nenahradí lékaře. Ovšem ti, kteří nepoužívají technologie, budou nahrazeni profesionály, kteří technologie ve své každodenní praxi používají,“ myslí si. Konkrétně dermatologie je podle něj jedním z oborů, ve kterých se vlivem nových technologií změní obsah práce lékaře. Zatímco repetetivní činnosti založené na datech může do jisté míry převzít umělá inteligence, lékaři získají více času na odbornou a více kreativní práci s pacientem.
Podobný názor má Adewole Adamson, MD, MPP, FAAD, dermatolog z lékařské fakulty v Austinu v Texasu. „Nemyslím, že je správné rámovat umělou inteligenci a strojové učení otázkou ‚člověk versus stroj‘. Spíše to bude tak, že umělá inteligence podpoří dermatology a pomůže jim se zlepšit,“ uvedl Adamson na výročním zasedání Americké akademie dermatologie (AAD)
Jedním z nedostatků, na který dermatologové upozorňují, je to, že se dostupné algoritmy učí ze snímků, ze kterých je většina na bílé kůži. U lidí s tmavou pletí takový algoritmus může mít horší výsledky. Další pochybnosti plynou z toho, že kvalita snímků v praxi nemusí být stejně vysoká jako kvalita snímků, které algoritmy zpracovávaly v různých studiích, jež měřily jejich úspěšnost.
Na zasedání AAD zdůraznila Clara Curiel‑Lewandrowski, MD, profesorka medicíny a dermatologie na University of Arizona, že by dermatologové měli stát při výzkumu AI za zády inženýrům. „Jako dermatologové máme odpovědnost za vývoj a zavádění umělé inteligence do našeho oboru. Je na nás, abychom z implementace umělé inteligence do dermatologie udělali příležitost, ne hrozbu, a abychom tak nakonec rozšířili naši klinickou praxi,“ uvedla doktorka Curiel‑Lewandrowski.
Dermatologové na dálku
Podle studie Růst mobilních aplikací v dermatologii zveřejněné v roce 2018 v Dermatology online Journal bylo na trhu k dispozici 526 mobilních aplikací souvisejících s dermatologií. Nástroje, které se „digitálnímu dermatologovi“ nabízejí k využití, se dají rozdělit do několika skupin. Jedna je zaměřená na výuku a trénink, další na podporu diagnostiky a vylepšení zobrazovacích metod, a pak je tu teledermatologie a různé pacientské telemedicínské aplikace. Zejména ve Spojených státech jsou dostupné webové a mobilní telemedicínské služby, ve kterých nahrazuje fyzickou návštěvu u lékaře vzdálená konzultace s umělou inteligencí a s lékařem.
„Teledermatologie je pro pacienty i pro mezilékařskou výměnu obrazových informací pokrokem. Nemůže však nahradit vyšetření pacienta in natura, tedy i s anamnézou, protože fyzikální vyšetření i anamnestické dotazy se dle konkrétní situace na místě modifikují a vyvíjejí,“ uvádí MUDr. Nina Benáková, Ph.D., členka výboru České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.
Podle některých odborníků ani to, že část pacientů využije k prvnímu kontaktu moderní technologie, nemusí dermatologii ovlivnit negativně. „Ve skutečnosti čím víc budou počítače schopny diagnostikovat, tím víc lidí to přivede k návštěvě dermatologa, ne méně. Role dermatologa se tím může změnit. Spíš než umenšena bude ale naše role rozšířena,“ říká v materiálech z letošního zasedání AAD Allan C. Halpern, MD, z Memorial Sloan Kettering Cancer Center, šéf International Skin Imaging Collaboration: Melanoma Project (ISIC).
Zdroj: MT