Klinická farmacie v Mikulově
Dva dny a dvě hlavní témata. To jsou čtyři volná sdělení, osm vzrušujících drbů a šestnáct posterových sdělení. Nebo taky sedm workshopů a čtrnáct přednáškových sdělení (včetně zahajovací řeči). To je číselná statistika XIX. sympozia klinické farmacie René Macha z posledního listopadového víkendu roku 2017 v Mikulově.
Může se zdát, že je pozdě na ohlédnutí se za sympoziem, ale ještě brzy na pozvánku na to příští. Ale není a není. Na pochvalu a poděkování není nikdy příliš pozdě, stejně jako na plánování podzimních akcí není nikdy dostatečně včas. Letošní ročník totiž bude jubilejní – dvacátý. Poznamenejte si datum – 23.–24. 11. 2018 v Mikulově. Ohlédnutí za devatenáctým ročníkem by mohlo napovědět, že rozhodnutím přijet rozhodně neuděláte chybu.
Nebylo to moje první sympozium klinické farmacie v Mikulově, spíš páté nebo šesté za posledních deset let, přesto to pro mě bylo několikanásobné poprvé. Poprvé jsem zažil e‑DRBY na vlastní uši. Úplně správně by to sice měly být DRPy (od Drug Related Problems), ale kouzlo dvojsmyslné češtiny dodává tématu na atraktivitě. Do každého příspěvku se interaktivně zapojují i posluchači. Při jednotlivých sděleních pomocí hlasovacích zařízení odpovídají na otázky vložené do prezentací a po okamžitém vyhodnocení odpovědí a reakci přednášejícího na výsledek hlasování se každý na vlastní kůži může přesvědčit, jak na tom je v tématech, která jsou sice mírně vzdálená běžné většinové praxi, ale zase ne tolik, aby se čas od času nedostala i před táru veřejné lékárny. U odpovědí na otázky dostává okamžitou zpětnou vazbu nejenom účastník, ale i přednášející. Na jedné straně bývá účastník (jako třeba já) potěšen správnou odpovědí, jakkoli bývá někdy spíše intuitivním odrazem lékárnické rutiny než výstupem z podrobné znalosti problematiky, na straně druhé se může přednášející do budoucna lépe zaměřit na nejasné oblasti s vyšším procentem chybovosti. Pokud tedy (opravdu výjimečně) nezvolí variantu sémantického chytáku, který publikum chápe jako nefér podraz a přednášejícímu dodá místo smysluplné zpětné vazby jen chvilkový pocit převahy.
eDRBY, jakkoli to byla moje první zkušenost, rozhodně nejsou nadstavbou sympozia. Svým významem a kvalitou by v rozšířené podobě samy o sobě vystačily na náplň kvalitní konference. Prezentované lékové problémy zasahovaly do širokého spektra farmakoterapie. Pro mě, společně s workshopy, svým praktickým přínosem nejhodnotnější část programu, zejména v tématech veřejnému lékárníkovi blízkých: Úskalí farmakoterapie v pediatrii, Nežádoucí účinky psychofarmak u geriatrických pacientů nebo Myelosupresivní účinky metamizolu. Hodnotné je samozřejmě i to, že příspěvky, reálné příklady z praxe, prezentují kliničtí farmaceuti nebo lékárníci s klinickou zkušeností.
Sedm workshopů, respektive jejich plná obsazenost i v samém závěru sobotního programu, svědčí o jejich kvalitě dostatečně. Tematickým zaměřením reflektují na potřeby účastníků sympozia a také na jejich mezioborové zastoupení.
Oba v úvodu zmíněné dva hlavní tématické bloky – Terapie revmatických onemocnění a Léčiva ovlivňující imunitu – do určité míry spojuje i stále častější využívání biologické léčby. Z tohoto pohledu byly významné především dvě přehledové přednášky v úvodu prvného bloku, když se profesor Karel Pavelka, ředitel Revmatologického ústavu v Praze, věnoval problematice biologické léčby v revmatologii z hlediska účinnosti a bezpečnosti a Petr Horák z lékárny FN Motol rozvinul téma z hlediska terapeutické hodnoty a regulačních aspektů biosimilárních přípravků a neopominul samozřejmě ani zamyšlení nad měnící se rolí farmaceuta.
V dalším programu se přednášející věnovali vybraným komplikacím revmatických onemocnění a způsobům jejich řešení (Hana Ciferská, Revmatologický ústav Praha), specifikům terapie skupiny pacientů ve fertilním věku s ohledem na ovlivnění reprodukčních schopností a ovlivnění, respektive ochranu plodu při terapii (Dana Tegzová, Revmatologický ústav Praha) nebo přímo terapii konkrétních onemocnění, hyperurikémie a dnavé artritidy (Petr Bradna, LF UK v Hradci Králové).
V tomto bloku nebylo slabšího tématu, ale kdybych musel, vyzdvihl bych zejména sdělení doktorky Tegzové, které vyvolalo velký ohlas. Sobotní „imunologický“ program obsahoval celou kaskádu od atopické dermatitidy (Miloslav Salavec, FN Hradec Králové) přes alergickou rýmu (Irena Krčmová, FN Hradec Králové) až k bezpečnosti léčby alergií a astmatu (Bronislava Novotná, FN Brno). V navazujícím bloku pak zejména lékové problémy (antihistaminika), vybrané skupiny léčiv (imunomodulancia) a problematiku polékových alergických reakcí.
Hodnota a další devíza sympozia pro farmaceuty spočívá v doplňujícím pohledu na každou nosologickou jednotku očima klinického farmaceuta včetně důrazu na rizika terapie. V uplynulém roce to byly příspěvky profesora Vlčka (Faf UK, Hradec Králové)
Pro úplný výčet témat a přednášejících odkazuji na stránky programu 1url.cz/MtbDx a další informace zveřejněné pořadateli, jimiž jsou Sekce klinické farmacie České farmaceutické společnosti ČLS JEP a Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové.
Pro rok 2018 se už připravuje jubilejní, dvacátý ročník. Jeho tématem bude terapie neurologických a cévních onemocnění a loňská účast bezmála čtyř stovek účastníků dává tušit, že tahle akce zraje jako víno. Najděte si čas, jak se moderně říká, „save the date“, a přijeďte, bude to stát za to.
Zdroj: MT