Klíšťová encefalitida v dětském věku
Na to, zda i v dětském věku hrozí závažný průběh klíšťové encefalitidy, se ve své přednášce, která zazněla na 20. kongresu primární péče v bloku Kdy, koho a čím očkovat aneb prevence infekčních onemocnění, zaměřila doc. MUDr. Lenka Krbková, CSc., z Kliniky dětských infekčních nemocí LF MU a FN Brno.
Klíšťová encefalitida (KE) je sezónní vektorová zoonóza s dvoufázovým klinickým průběhem, která postižením prodloužené míchy může skončit fatálně. Neexistuje specifická léčba, pouze účinná prevence formou očkování. To chrání proti všem čtyřem antigenním variantám, které jsou původci onemocnění. Akcidentálním způsobem přenosu KE je kromě krátkodobého sání klíštěte i infikované nepřevařené zvířecí mléko a produkty z něho vyrobené.
Promořenost klíšťat virem KE v ČR se stále zvyšuje, přičemž klíšťata se rozšiřují nejen do plochy, ale i do výšky výskytu. Klíšťová encefalitida se vyskytuje již plošně po celé ČR a regionální rozdíly se postupně stírají. Riziko nákazy nelze vyloučit v žádné oblasti republiky. Nejvyšší promořenost (> 6 %) je v lokalitách Sokolov, Most a Brno‑město. Vysoký výskyt je tradičně v jižních Čechách, na jižní Moravě a v Moravskoslezském kraji.
Za poslední tři roky došlo k lehkému vzestupu případů KE, z 514 případů v roce 2023 na 703 v roce 2025. V roce 2025 bylo evidováno sedm úmrtí (4 případy ve věku 75+, po jednom ve věku 65–74, 45–54 a 35–44 let), jednalo se o šest mužů a jednu ženu.
Pro KE je typická její dvoufázovost. V první fázi (7–14 dní) je onemocnění zcela nespecifické, objevují se bolesti hlavy, teplota, únava, bolest v krku, bolest svalů, slabost, nechutenství. „Kdybychom na tuto diagnózu mysleli a prováděli virémii, můžeme ji určit, ale jinak podle klinických projevů ani podle ještě nevytvořené protilátkové odpovědi KE pravděpodobně v této fázi nediagnostikujeme,“ uvedla doc. Krbková. Po následném období klidu přichází po 7–10 dnech druhá, neurologická fáze onemocnění. Dochází k rozvoji meningitidy s typickou meningeální triádou (silné bolesti hlavy, horečka, zvracení) patrnou u 90–100 procent dětí. Ve fázi, kdy onemocnění přejde do některé z encefalitických forem – encefalitida/encefalomyelitida/meningoencefalomyelitida, které jsou typické pro dospělé, typicky nastupují motorické křeče, třes, ataxie, poruchy citlivosti, poruchy vědomí a obrny končetin.
Odborníci se v poslední době mimo jiné zabývají i genetickou predispozicí pro rozvoj KE. Jedna z prací ukazuje na určitý genetický polymorfismus k rozvoji KE, další práce z roku 2025 (multicentrická evropská studie s více než 1 600 pacienty s KE, téměř 10 000 kontrol) ukazuje na existenci genu ABCG1, který vede k predispoziční situaci pro akvírování viru KE a k závažnému průběhu onemocnění.
Závažné průběhy klíšťové encefalitidy u dětí
Ačkoli závažnost onemocnění roste s věkem, v roce 2024 lékaře překvapily tři velmi závažné případy výskytu KE u dětí, které doc. Krbková prezentovala v jednotlivých kazuistikách.
- 6/2024 – chlapec, 17 let, imunokompromitovaný (homozygotní mutace 657de15 v genu NBS1), po léčbě B‑lymfomu klinického stadia IV (2012), v dobrém stavu na intravenózní aplikaci imunoglobulinu. V červnu 2024 onemocněl těžkou bulbární formou KE s progresí a poruchou vědomí s apnoe. Po intubaci následovala tracheostomie. Do současné doby má generalizovanou atonii, resp. chabou kvadruplegii a je v kómatu.
- 6/2024 – chlapec, 7 let, zcela zdráv. Onemocněl těžkou meningoencefalomyelitickou formou KE s dvoufázovým průběhem. Týden před onemocněním se objevily subfebrilie, následně febrilie a bolesti dolních končetin. Postupně se rozvinula levostranná hemiparéza středně těžkého stupně. Na MR potvrzeny změny thalamu a krční míchy charakteru myelitidy. Léčba byla úspěšná a pacient při poslední kontrole v ambulanci měl již jen nepatrná rezidua onemocnění.
- 11/2024 – dívka, 4 roky, zdravá, sledována na kardiologii pro růstový šelest. Po třídenní únavě měla febrilie a byla dezorientovaná. 12. 11. byla přijata na dětské oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě. Základní vyšetření kromě zvýšené bílkoviny v likvoru nic patologického neodhalilo. Následný den odpoledne došlo k opakovaným křečím a byla transferována na Kliniku dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno. Neurologické vyšetření ukázalo na pravostrannou hemiparézu, doporučeno EEG a MR mozku. Kontrolní likvor prokázal KE (s protilátkami jak v séru, tak v likvoru).
- Nejprve u dívky došlo k těžké poruše vědomí s ještě zachovanou spontánní ventilací, dále bez paroxysmálních projevů – měla sporadicky patrnou fixaci, nesledovala. Na EEG potvrzena kmenová aktivita, na MR rozsáhlé postižení šedé i bílé hmoty, včetně bazálních ganglií, obou thalamů, restrikce difuze a cytotoxický edém.
- „Ve spolupráci s virology jsme připravili přehled možné terapie jak některými antivirotiky, tak monoklonálními protilátkami. Našli jsme práci rakouských lékařů popisující zvládnutí těžkého průběhu onemocnění u mladého pacienta. Přes původní symptomatickou léčbu jsme se se souhlasem rodičů rozhodli zahájit cílenou antivirovou terapii, a to navzdory omezené dostupnosti léčiv. Léčba byla podávána sekvenčně v průběhu několika dní, nicméně bezprostředně po jejím ukončení nebyl pozorován jednoznačný klinický efekt. Hospitalizace trvala dva měsíce, z toho šest týdnů na Klinice dětských infekčních nemocí LF MU a FN Brno. Holčička byla předána s těžkou bulbární formou KE s těžkou kvadruparézou do hyperbarické komory v Ostravě, následně zpět do Havlíčkova Brodu, kde měla původně plánovánu paliativní péči. Díky extrémní péči rodičů se ale po půl roce stav postupně zlepšil, holčička začala sama jíst, reaguje, hraje si. Hybnost se podstatně zlepšila, což nikdo nečekal a velmi nás to pozitivně překvapilo,“ popsala závažný případ lékařka. Nicméně zdůraznila, že tato kazuistika je příkladem, který dává odpověď na úvodní otázku, tedy že i u dětí může dojít k těžkému průběhu KE, a to i již ve čtyřech letech.
Proč má smysl očkovat?
Asymptomatická a abortivní forma KE (mírná infekce bez postižení CNS) je velmi vzácná. Z posledních studií vyplývá, že i v endemické oblasti je séropozitivita u běžné populace jen 1,7 procenta, téměř 98 procent populace je tedy séronegativní, byť s klíštětem žije v blízké symbióze. V incidenci KE v celkové populaci stojí mezi zeměmi EU ČR na druhém místě (6,8) za prvním Lotyšskem (12,67). Proočkovanost české populace v ČR sice pozvolna roste (51 % v roce 2025), na čemž má podle doc. Krbkové podíl i hrazené očkování ve věkové kategorii 50+, nicméně stále nedosahujeme čísel jako Rakousko (76 %) nebo Lotyšsko (63 %).
Jak lékařka upozornila, častým problémem je dodržování očkovacího schématu. Ačkoli 51 procent populace má první dávku, na druhou dávku se jich nedostaví třetina a dvě třetiny základní třídávkové schéma vůbec nedokončí. Jednu booster dávku má jen 17 procent z těch, kteří očkování zahájili.
Vakcína proti klíšťové encefalitidě je dostupná ve dvou věkových indikacích, hrazena ze zdravotního pojištění je ve věkové kategorii 50+, u dětské populace se o úhradu usiluje. Nicméně, jak ukazují data, nejvíce proočkována je populace 25–45 let.