Kontroverze: Měly by být všechny ženy s rizikovým těhotenstvím předány do péče specialistů?
John Elliott, MD: ANO. Medicína se vyvíjí směrem ke specializaci.
První profesionálové praktikující naši profesi byli všeobecní lékaři, ale jak se poznání rozšiřovalo, bylo pro jednoho člověka stále obtížnější obsáhnout všechny potřebné vědomosti ze stále přibývající škály poznatků. Specializace byla nejen praktická, ale i nutná. Vznikly porodníci a gynekologové pečující o zdraví žen a všichni věříme, že tento krok znamenal žádoucí pokrok. Kolikrát jsem už slyšel, jak si gynekolog-porodník stěžoval na rodinného lékaře, že včas nezajistil odbornou konzultaci nebo převedení pacientky k odborníkovi? Pokud by „praxe fungovala bezchybně“, pak by zaměření gynekologů-porodníků na péči o zdraví žen a poskytování porodnické péče mělo zlepšit diagnostické a terapeutické dovednosti praktických lékařů.
…
Elizabeth Cherot, MD: NE. Klíčem k úspěchu je spolupráce mezi gynekologem−porodníkem a odborníkem na fetomaternální medicínu, nikoli okamžité převedení péče.
Většina praktických porodníků má dostatek znalostí, aby mohla kontrolovat i vysoce riziková těhotenství. Každý jednotlivý porodník musí znát své vlastní hranice na základě svých profesionálních zkušeností a vzdělání. Praktický porodník obvykle poskytuje péči ženám s vysoce rizikovým těhotenstvím a ke specialistům doporučuje pacientky, které přesahují rámec jeho praxe. Praktičtí porodníci jsou dobře vyškoleni k tomu, aby uvažovali kriticky a pracovali bezpečně. Během své čtyřleté práce na klinice získají potřebné znalosti a zkušenosti, aby se stali praktickými gynekology-porodníky, protože absolvují kolečko po odděleních pro nízko i vysoce riziková těhotenství i jiné podobory. Povinností každé akreditované kliniky je seznámit lékaře v rámci postgraduálního vzdělávání s vysoce rizikovými těhotnými. Před ukončením svého předatestačního vzdělávání by měli porodníci získat širokou základnu vědomostí nezbytných k diagnostice, léčbě a doporučení pacientek.
…
Komentář
Autor: Prof. MUDr. Zdeněk Hájek, DrSc.
V původním článku diskutují dr. Elliott a dr. Cherot o problému, který naštěstí naše porodnictví nemá. V USA i Velké Británii poskytují prenatální péči rodinní lékaři. Jejich erudice v porodnictví je různá, někteří jsou velmi dobře seznámeni s patologiemi a riziky současného porodnictví, jiní všechny suspektní případy odesílají ke specialistům. V článku je zmiňován další stupeň péče v řetězci praktik – gynekolog, a to péče poskytovaná „specialisty fetomaternální medicíny“. Tito specialisté provádějí výkony prenatální diagnostiky, vyšetřují interně nemocné těhotné ženy (kardiopatie, hepatopatie) a těhotné se závažnými komplikacemi ze strany plodu (Rh izoimunizace, twin-twin syndrom apod.). V závěru článku je položena otázka, zda edukace vložená do praktiků není marná, neboť ti odmítají odpovědnost za komplikované případy. A jaká je situace u nás? Perinatální a neonatální péče v České republice je diferencována do tří stupňů, které jsou charakterizovány rozsahem a kvalitou. III. stupeň – nejvyšší stupeň péče, je poskytován v Perinatologických centrech (statutárně ustanoveny MZ ČR v roce 1995), jichž je v České republice 12. II. stupeň – péče je poskytována v porodnicko-neonatologických centrech intermediární péče. I. stupeň – péči poskytují porodnice a dětská oddělení městských nemocnic.
…
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 6/2004, strana 50
Zdroj: