Léky a kojení
V prvním týdnu po porodu je nějaký lék předepsán asi devíti z deseti kojících žen. Proto se nelze divit, že řada z nich má obavy, zda tyto léky neuškodí jejich kojenému dítěti. Naneštěstí to příliš často vede k zbytečnému odstavení nebo úplnému vyhýbání se kojení. Jedna ze studií tvrdí, že polovina matek více odmítá užívat léky při kojení než v průběhu těhotenství. Podle našich zkušeností lékaři – a mnoho zdrojů, na které se obracejí – jsou příliš opatrní při poskytování rad ohledně léků a kojení. Je nezbytné si zapamatovat několik bodů.
Dítě nemusí přijmout dočasné přerušení kojení. Může dojít k definitivnímu odstavení.
Matky by měly zvážit krátkodobé následky vyplývající z medikace proti dlouhodobým zdravotním následkům, plynoucím z výživy umělou stravou.
Ženy často dostávají radu, aby nekojily dokonce ani při užívání léků, které se podávají dětem.
Přerušení kojení, dokonce i dočasné, traumatizuje matku i dítě.
Naším cílem je pomoci zaneprázdněným lékařům porozumět této často nejasné oblasti zdravotní péče. Které léky vybrat? Přestup látek do mateřského mléka i metabolismus léků u matky i kojence jsou založeny na principech farmakokinetiky. Aby se dostal do mateřského mléka, musí lék nejprve projít endotelem kapilár, vstoupit do alveolárních buněk mléčné žlázy a být secernován do lumen alveolu. Při hodnocení bezpečnosti léků užívaných kojícími ženami je třeba vzít v úvahu pasivní difuzi, molekulovou hmotnost, vazbu na plazmatické bílkoviny, poločas eliminace, poměr koncentrací v mléku a plazmě ženy, biologickou dostupnost per os, distribuční objemy, stupeň ionizace a rozpustnost v tucích.
…
Komentář
Autor: MUDr. Marcela Černá
Článek se zabývá velmi aktuální tematikou, ve které panuje mnoho nejasností. Kojící ženy často dostávají nesprávné rady, které mohou vést ke zbytečnému přerušení kojení a odstavení dítěte, na druhé straně pak naopak některé ženy kojí a neberou léky, které jejich zdravotní stav vyžaduje. Situace je zhoršena také tím, že se stále objevují nové a účinnější léky, s nimiž však nemáme dostatek zkušeností pro období kojení. Mezinárodní studie z roku 1992 ukázala, že ze 14 000 žen užívalo v průběhu kojení alespoň jeden lék 79 % z nich. V jiné prospektivní studii u 203 žen, jimž byla předepsána antibiotika a které byly poučeny o jejich bezpečnosti z hlediska kojení, 15 % žen nezačalo tato antibiotika užívat a 7 % přestalo kojit.1 Proto by měla být problematice užívání léků při kojení věnována dostatečná pozornost a každý lékař by měl vědět, kam se obrátit o aktuální radu v této oblasti. První část rozebírá farmakokinetiku léků. Do mateřského mléka přestupují téměř všechny léky. Jejich bezpečnost pro kojené dítě však závisí na mnoha faktorech jak ze strany matky, tak ze strany dítěte, a také na fyzikálně chemických vlastnostech léků. Na základě těchto vlastností by se měl lék pro kojící ženy vybírat. Obecně se za nejbezpečnější považují léky s velkou molekulovou hmotností, krátkým poločasem, nízkou vstřebatelností, vysokou vazbou na plazmatické bílkoviny a nízkým poměrem koncentrací mezi mateřským mlékem a plazmou.
…
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 6/2004, strana 25
Zdroj: