Přeskočit na obsah

Levocetirizin efektivnější u pacientů s chronickou urtikarií

První studie o nejnovější generaci antihistaminik v terapii pacientů s přítomností chronické idiopatické urtikarie ukázala, že u dospělých pacientů léčených levocetirizinem (5 mg jednou denně) bylo dosaženo signifikantně větší symptomatické úlevy než u pacientů medikovaných desloratadinem (5 mg jednou denně). Tato studie demonstrující vyšší efektivitu levocetirizinu byla recentně publikována v časopise Allergy.
Randomizovaná, dvojitě zaslepená, multicentrická studie CUTE (Chronic Urticaria Treatment Evaluation) porovnávala terapii levocetirizinem 5 mg a terapii desloratadinem 5 mg v souboru 886 dospělých pacientů. Terapie levocetirizinem vykázala signifikantně vyšší efektivitu než medikace desloratadinem při redukci negativního dopadu pruritu na každodenní život pacientů a jejich spánek. Rozdíly mezi oběma léčebnými skupinami byly signifikantní již od prvního dne terapie (p = 0,013). Levocetirizin redukoval nejen intenzitu pruritu, ale i dobu trvání tohoto symptomu, v obou případech signifikantně více než desloratadin.
Po prvním týdnu terapie uvádělo v levocetirizinové skupině žádné nebo mírné symptomy 56 % pacientů ve srovnání s 47 % pacientů ve skupině medikované desloratadinem. Ve čtvrtém týdnu terapie již tyto údaje uvádělo 67 %, respektive 57 % pacientů.
Statistické analýzy ukázaly, že u čtvrtiny pacientů, kteří nejrychleji reagovali na terapii, činila doba, za kterou došlo k prvnímu zlepšení symptomů, tři hodiny v případě medikace levocetirizinem a čtyři hodiny 15 minut v případě medikace desloratadinem. Ve čtvrtině pacientů nejpomaleji reagujících na terapii tyto naměřené časy činily 75 hodin 30 minut u medikace levocetirizinem a 106 hodin 45 minut při léčbě desloratadinem.
"Chronická idiopatická urtikarie je vyčerpávajícím onemocněním s přidruženými psychosociálními efekty," uvedl vedoucí investigátor studie Paul Potter z University of Cape Town Lung Institute. V průběhu několika posledních desetiletí došlo podle něj k výraznému nárůstu alergických onemocnění, přičemž u mnoha pacientů jsou symptomy trvale persistentní.
Chronická idiopatická urtikarie postihuje odhadem 0,1 % až 3 % americké a evropské populace, což v případě Evropské unie znamená přibližně 14 milionů pacientů trpících tímto autoimunitním onemocněním. K nežádoucím efektům vyskytujícím se v průběhu studie patřily sucho v ústech, únava, bolest hlavy a somnolence.
Levocetirizin patří mezi nesedativní antihistaminika, antagonisty histaminových H-receptorů. Jedná se o levotočivý isomer známého antihistaminika cetirizinu. Levocetirizin je indikován kromě terapie chronické idiopatické urtikarie i k léčbě sezónní a pereniální alergické rhinitidy. Srovnávací studie ukazují, že levocetirizin vykazuje rychlý nástup efektu a že je v některých parametrech účinnější než loratadin a fexofenadin. Ve srovnání s cetirizinem byla efektivita levocetirizinu v tlumení kožní alergické reakce u zdravých dobrovolníků podobná.

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené