Medicína funguje, když se dělá dobře

Z pouhého výčtu jeho aktivit by se mohlo zdát, že nejde o jediného člověka, ale minimálně o dva – jednoho, který se cele věnuje medicíně, a druhého, který se na plný úvazek zabývá věcmi veřejnými. „Stíhám to jedině díky tomu, že jsem se obklopil schopnými lidmi, a dnes už mnohdy stačí, abych je jen koordinoval,“ říká neurolog Martin Jan Stránský a bere si od asistentky seznam svých dnešních pacientů. „Téměř nikdy neordinuji celý den, vždy jen dopoledne nebo odpoledne. Zbytek času je vyhrazen pro mé další aktivity,“ vysvětluje a obléká si na sebe nezvykle krátký plášť, na kterém je pečlivě vyšito: Martin Stransky M. D., Neurology, Griffin Hospital. I z tohoto detailu je patrné, že medicínu provozuje na dvou kontinentech. Minimálně dvanáct týdnů v roce tráví v USA, kde působí hlavně na Yale University. Když je v ČR, velkou část času věnuje Poliklinice na Národní, jež vznikla v roce 1995 rozšířením jeho soukromé neurologické praxe. Využil tak objekt, který byl jeho rodině navrácen v restituci. První pacientkou je paní s hypertenzí. Nevypadá ani na šedesát, podle karty už ale oslavila sedmdesáté narozeniny. Nová generace českých seniorů, která si dokáže důchod užít. Poslala ji sem dcera, která potřebné informace našla na internetu „Když přijdu na normální středisko, tak nemám pocit, že je skutečně zajímám. Tady je to jiné,“ říká. Tlak má v pořádku. „No vidíte, medicína funguje, když se dělá dobře,“ říká MUDr. Stránský. Pacientka si jen tak mezi řečí postěžuje na bolest v oblasti předloktí, ani to nepovažuje za problém, který je nutné řešit. M. J. Stránský však v sobě nezapře neurologa a hned začne končetinu pečlivě a velmi trpělivě vyšetřovat. Závěr – zánět šlach. Onkologický screening podle amerických standardů
I další pacientka přichází jen na pravidelnou kontrolu. MUDr. Stránský se jí ptá, kdy byla naposledy na mamografii a zda chodí pravidelně ke gynekologovi. Navíc nad běžné české poměry však také klade otázku, jestli v poslední době podstoupila kolonoskopii. Paní odpovídá, že doposud spoléhala jen na vyšetření stolice na okultní krvácení. „Tenhle test není špatný a je dobré, že si jej necháváte dělat. Má však citlivost maximálně dvacet pět procent, to znamená, že tři čtvrtiny nádorů vůbec nezachytí. Nechci, abyste patřila mezi těch sedmdesát pět procent. Proto vám doporučuji alespoň jednou za deset let kolonoskopii,“ vysvětluje M. J. Stránský pacientce a krátce popisuje průběh vyšetření. „Onkologický screening tady děláme podle amerických standardů, “ dodává. Následuje profesionální houslista, který je sledován s hyperlipidémií. Tady už evidentně jde o partnerský vztah, kde svoji roli hraje i přátelské vzájemné dobírání. Celkový cholesterol se od poslední návštěvy snížil jen nepatrně, tělesná hmotnost šla dokonce nahoru. Pán umí dokonale logicky vysvětlit, proč je to nevyhnutelné. „To jsou skutečně mistrovské výmluvy, které dokážete vymyslet, když vám tady zkouším mluvit do toho, že máte přes váhu,“ oceňuje MUDr. Stránský. Pacient si na oplátku lehce rýpne při svém odchodu, když vidí, že lékař lehce kulhá poté, co si v létě poškodil Achillovu šlachu. „Chtělo by to nějakýho dobrýho doktora, že jo, doktore?!“ M. J. Stránský se neuráží. Vadí mu ale jiná věc. „Považuji za velkou chybu, že v Česku není schválen ke snížení LDL cholesterolu niacin,“ říká.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 32/2006, strana 9

Zdroj: