Metastázy a nenádorové buňky
Proces tvorby metastáz stojí v popředí zájmu onkologů. Ti předpokládali, že úspěšná migrace cévami je výhradní záležitostí nádorových buněk. Zdravé buňky by ji neměly přežít. Tým vědců z Memorial Sloan-Kettering Cancer Center vedený Katrinou Podsypaninovou ale na laboratorních myších prokázal, že migraci krevním řečištěm mohou zdárně podstoupit i zdravé buňky. Objev zveřejněný v prestižním vědeckém týdeníku Science přináší nový možný pohled na vznik a léčbu nádorových onemocnění.
Katrina Podsypaninová a její kolegové použili myši, které po vystavení antibiotiku doxycyklinu aktivují onkogeny v mléčné žláze a trpí nádory tohoto orgánu. Bez podnětu antibiotika zůstávají myši zdravé. Vědci odebrali zdravé buňky mléčné žlázy a vstříkli je do žíly myším, jejichž onkogeny na podnět antibiotika nereagují. Buňky putovaly krevním řečištěm a často se usídlily v plicích. Tam vyčkávaly, dokud myš nedostala dávku antibiotik. V té chvíli buňky usídlené v plicích aktivovaly onkogeny a propadly nádorovému bujení. Buňky dokázaly čekat na signál pro aktivaci onkogenů čtyři měsíce.
„Tato práce je klíčová svou provokativností,“ oceňuje studii kanadská onkoložka Ann Chambersová z University of Western Ontario v rozhovoru pro vědecký časopis Nature.
Pokus nabízí vysvětlení pro relaps nádorového onemocnění po chirurgickém odstranění mateřského nádoru a chemoterapii metastáz. Podsypaninová se domnívá, že se metastázy zakládají i v raném stadiu onemocnění, kdy buňky formujícího se nádoru ještě nepropadly nádorovému bujení. Tyto nenádorové buňky opustí místo svého vzniku, vstoupí do krevního řečiště a cestují s krví na nová místa, kde zůstanou uhnízděné. Protože neproliferují, přečkají léčbu chemoterapeutiky bez větší úhony. S odstupem času mohou dát vzniknout novému nádoru. Zatím však není jasné, zda je tato představa správná a zda proces navozený experimentálně u laboratorních myší probíhá spontánně také v těle člověka.
Zdroj: