Ministerstvo představilo novou koncepci traumatologické péče
Na úvod ministr MUDr. Tomáš Julínek připomněl, že nový systém traumatologické péče je součástí celkové snahy ministerstva zdravotnictví o centralizaci, a tím i racionalizaci a zkvalitnění vysoce specializované a finančně nákladné zdravotní péče obecně. „V koncentraci péče hodláme pokračovat, na řadě jsou onkologická a následně i kardiochirurgická a kardiologická centra,“ uvedl doslova ministr. To, že byl systém traumatologické péče zpracován jako první, není náhodné. „Navazujeme totiž logicky na právě předkládaný návrh zákona o zdravotnické záchranné službě, který by mj. měl zajistit kontinuitu přednemocniční péče o zraněné pacienty s péčí v síti traumatologických pracovišť bez zbytečných sekundárních převozů,“ doplnil ministr. Vypracování nové koncepce traumatologické péče předcházel audit, který se zaměřil na hodnocení organizace a kvality poskytované péče, materiálně-technického vybavení a personálního zajištění jednotlivých pracovišť.
Co je tedy nového?
Jak již bylo v úvodu zmíněno, nový systém byl vytvořen na základě odborných auditů provedených kvalifikovaným multidisciplinárním týmem pod vedením prof. MUDr. Petra Gála, Ph.D., MBA, místopředsedy České společnosti úrazové chirurgie. Tým byl složen ze zástupců Ministerstva zdravotnictví ČR, poskytovatelů zdravotní péče, odborných společností a všech plátců zdravotního pojištění. Systém počítá s rozdělením péče o pacienty s traumaty podle jejich závažnosti do tří stupňů. První stupeň zahrnuje bazální traumatologickou péči a je realizován v ambulantních a lůžkových zařízeních chirurgických či ortopedicko/traumatologických. Úlohu druhého stupně plní lůžková zdravotnická zařízení schopná sestavit víceoborový chirurgický tým a mající dostatečné zázemí intenzivní péče a komplementu. Síť těchto zařízení si stanoví zdravotní pojišťovny na základě vybraných kritérií. Na vrcholu pomyslné pyramidy pak stojí Traumacentra a Popáleninová centra. Organizační, odborné a materiálně-technické podmínky, které musejí tato centra splňovat, jsou obsaženy ve Věstníku MZ ČR (viz zde doplnit odkaz na web zjistí Petr). Charakteristika pacientů a seznam diagnóz, které musí být do traumacenter směrovány, jsou uvedeny v přílohách zmíněného věstníku. Právě problematika traumacenter byla hlavním námětem konference.
Na základě výsledků auditu bylo přistoupeno k redukci počtu traumacenter pro dospělé z původních 14 na 10, s doplňující kapacitou Traumacentra ÚVN Praha (s ohledem na zvláštní režim daný úlohou při zajišťování obrany ČR a povinnostmi vůči NATO). Mezi důvody k vyřazení oněch několika původních center z nového systému patřil nedostatek odborného personálu, nekompletní trauma tým, nevyhovující technické podmínky bez potenciálu ke zlepšení, teritoriální iracionalita a environmentální kritéria (věda, výzkum, výuka, standardizace péče, ukazatele kvality ZP), přičemž vyřazena byla ta pracoviště, která nesplňovala minimálně tři uvedená kritéria. „Vyřazení neznamená definitivní verdikt, může být po naplnění podmínek přezkoumáno a dodatečně přehodnoceno,“ sdělila na závěr své prezentace MUDr. M. Hellerová, náměstkyně pro zdravotní péči MZ ČR.
Existence 10 center pro dospělé v ČR znamená, že průměrně připadá jedno traumacentrum na milion obyvatel, což více než dostatečně splňuje doporučení platná v ostatních vyspělých státech Evropy i světa. Územní rozložení nových traumacenter ukazuje obrázek. Zároveň bylo definováno sedm traumacenter pro děti a tři popáleninová centra. Dětská traumacentra jsou z důvodů technických, personálních, logistických a teritoriálních zřizována jako samostatná pracoviště paralelně s traumacentry pro dospělé.
Otázka financování
Podle dostupných údajů, se náklady na léčbu jednoho pacienta se závažným traumatem v akutní fázi pohybují mezi jedním až třemi miliony korun, přičemž prostředky proplácené zdravotními pojišťovnami za tyto pacienty v žádném případě nepokryjí výdaje, a traumacentra jsou tak nucena tuto péči „dotovat“. A právě proces centralizace superspecializované péče má dle ministerstva vést ke zlepšení financování „centralizací“ finančních prostředků. Za zdravotní pojišťovny se k problému budoucího financování traumacenter vyjádřil MUDr. Pavel Horák, CSc., ředitel VZP, který připustil možnost změny systému úhrad z paušálního na výkonový. Diskusi pak doplnil první náměstek ministra Bc. Marek Šnajdr, když prohlásil: „Traumacentra budou i nadále modernizována, za tímto účelem jsme zajistili 1,2 miliardy korun z evropských fondů. Tyto prostředky budou poprvé v českém zdravotnictví investovány plošně, tedy do všech center stejně, aby tak byla zajištěna stejná kvalita péče.“
Zdroj: