Přeskočit na obsah

Ministr Vojtěch dal pravidla pro zpětné bonusy

Vyplývá to z příkazu, který 26. dubna podepsal ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch. Informoval o tom na tiskové konferenci.

„Nechceme zpětné bonusy tímto příkazem rušit, zakazovat. Vnímáme je jako jeden z finančních příjmů nemocnic. Pokud bonusy jsou řádně využívány, mohou sloužit ke zlepšení hospodaření nemocnic, k tomu, že je odléčeno více pacientů,“ zdůraznil ministr.

Pravidla jsou platná pro přímo řízené organizace, tedy velké fakultní a státní nemocnice, které nakupují léky, zdravotnický materiál a služby. Musejí pravidla včlenit do svých vnitřních předpisů, ministerstvo postup při zacházení s bonusy bude kontrolovat. Pro ostatní nemocnice, krajské, okresní či městské, na které ministerstvo nemá přímý vliv, nebudou pravidla pro zpětné bonusy povinná, ministr ale očekává, že by pro ně mohla být určitým vodítkem, jak postupovat.

Ministr připomněl, že dosavadní praxe bonusů byla spojena s řadou pochybností a problémů. Loni na podzim se o bonusy zajímalo Vrchní státní zastupitelství, které se obrátilo na zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví s dotazem, jak jsou bonusy vykazovány a kontrolovány. Nejvyšší kontrolní úřad pravidelně ve svých závěrech z kontrol přímo řízených nemocnic upozorňoval na neexistenci pravidel pro přijímání a využívání bonusů.

„I proto jsem rozhodl o přípravě příkazu, který, troufám si říct, je jedním z nejzásadnějších příkazů ministra za posledních několik let,“ vyzdvihl Vojtěch svůj přínos k transparentnosti procesu přijímání, zaúčtování a vykazování zpětných bonusů.

Co považuje ministerstvo za bonus

V příkazu ministra je definován jako finanční či naturální plnění nebo zvýhodnění, které dodavatel poskytuje odběrateli při odběru většího množství zboží nebo při překročení určité hodnoty fakturace, popřípadě při dodržení dalších pro dodavatele výhodných podmínek v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů, kdy dodavatel není ochoten tyto podmínky promítnout přímo do ceny jednotlivých druhů dodávaného zboží.

Takovým zbožím jsou míněny léky a zdravotnické prostředky, které mohou být vykázány jako zvlášť účtované léčivé přípravky ZULP či zvlášť účtovaný materiál ZUM, nebo jsou vydávány pacientovi na lékařský předpis.

Materiál stanoví, jaké bonusy musejí být vykazovány zdravotním pojišťovnám a jaké vykazovány být nemusejí. „Klíčové je dělení na bonus adresný a neadresný, adresné jsou ty, které by měly být vykázány zdravotní pojišťovně, protože takové bonusy lze přiřadit ke konkrétní dodávce, řekněme až ke konkrétní krabičce. Nemocnice dostane na krabičku určité procento slevy. Pokud ji vykáže pojišťovně za plnou cenu, je to z našeho pohledu neakceptovatelné. Jiný případ jsou neadresné bonusy, obratové, které jsou na širší portfolio materiálu a léků, kdy nelze bonusy přiřadit ke konkrétní dodávce, ke konkrétní krabičce. V takovém případě není nutné bonus vykazovat,“ popsal rozdělení ministr. Pokud půjde o adresný bonus, měla by finální cena účtovaná zdravotní pojišťovně být očištěna o adresný bonus, neadresné bonusy není nutné pojišťovně vykazovat, protože to v zásadě ani nejde.

Přijmout bonus bude možné jen na základě písemné smlouvy

Příkaz ministra stanoví povinnost smlouvy mezi nemocnicí a dodavatelem, smlouva bude standardně zařazena do registru smluv. Všechny bonusy musejí být řádně zaúčtovány v účetnictví organizace. „V příkazu nemocnicím ukládáme, aby si zřídily zvláštní analytický účet, který bude určen pouze pro tyto bonusy, aby byly na jednom místě a bylo zřejmé v rámci kontroly, auditu, co se s těmi penězi v účetnictví děje,“ řekl ministr. Bonusy bude smět nemocnice využít pouze na úhradu přesně daných nákladů – především nákladů spojených se svým provozem a modernizací.

K bonusům má ministerstvo zpětnou vazbu od nemocnic

Příkaz v průběhu přípravy poslalo ministerstvo k připomínkám všem svým nemocnicím a připomínky zapracovalo, vše prošlo standardním připomínkovým řízením. „Myslím si, že jsme našli na některé otázky řešení. Bylo vyžadováno, aby to bylo konkrétnější: v příkazu, který dnes zveřejňujeme, jsou tedy i konkrétní příklady,“ řekl ministr.

Příkaz stanoví rovněž postup při zadávání veřejných zakázek

Nově budou mít přímo řízené organizace povinnost zdůvodnit ministerstvu každý měsíc, proč na konkrétní zakázku nevypsaly otevřené výběrové řízení, ale použily jednací řízení bez uveřejnění. Zákon ho připouští v případech, kdy je pouze jeden dodavatel, se kterým se nemocnice dohodne. „Bohužel je nutno říci, že v ČR jsme, a to nejen ve zdravotnictví, v počtu používání jednacího řízení bez uveřejnění v Evropě na špici. Je třeba kontrolovat, zda vždy a za všech okolností je tento postup v souladu se zákonem,“ řekl ministr.

Příkaz upravuje rovněž podmínky pro použití tzv. výjimky nahodilého nákupu, k nim patří nákup pro akutní potřebu, tedy ne do zásoby, který nebyl objektivně předvídatelný či plánovatelný. Další je proměnlivá jednotková cena služby, případně hodnota nákupu či služby je nízká, nepřesahuje 500 000 korun bez DPH. Doklady o těchto nákupech musejí nemocnice archivovat pět let a čtvrtletně nákupy hlásit ministerstvu zdravotnictví. „Poprvé bude mít ministerstvo systematický přehled o tom, jak nemocnice nakupují a jak plní povinnosti vyplývající ze zákona o zadávání veřejných zakázek,“ ocenil ministr.

V dosavadní praxi byla podle něj výjimka nahodilého nákupu využívána příliš často, nemocnice tak dokazovaly, že zakázku nemusejí soutěžit podle zákona. „Z našeho pohledu je to neakceptovatelné, pokud nejsou podmínky splněny. Často se to používá v případě léčivých přípravků, kdy nemocnice říkají, že léky mají volatilní cenu, a tím pádem není nutné je soutěžit. Toto bylo opakovaně vyvráceno ze strany příslušných institucí, výjimku nelze aplikovat na léčivé přípravky plošně,“ řekl ministr.

Proč je rozdílná účinnost dvou částí příkazu ministra

Na dotaz MT ministr vysvětlil, že část týkající se veřejných zakázek bude účinná od 1.června, protože pro nemocnice nebude příprava složitá. „Jde jen o to, aby si nemocnice nastavila pravidla pro zadávání veřejných zakázek a tyto evidovala a následně reportovala. U zpětných bonusů předpokládáme, že to bude složitější i proto, že ukládáme nemocnicím, aby si zřídily speciální analytický účet. Nemocnice se musí upravit své procesy uvnitř, proto dáváme nemocnicím delší čas na adaptaci na nová pravidla,“ řekl ministr.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…