mRNA vakcíny mohou změnit léčbu řady onemocnění
Za současnou technologií mRNA vakcín pro prevenci závažnosti onemocnění covid‑19 se skrývá skoro dvacet let výzkumu. Stovky milionů lidí na celém světě dostaly vakcíny firem Pfizer/BioNTech či Moderna. Technologie využívající mRNA jsou univerzálně použitelné, předpokládá se, že budou schopny řešit terapii řady onemocnění, jako jsou například HIV, některá autoimunitní onemocnění i mnohé tropické nemoci. Velké naděje se vkládají také do možnosti ovlivnění či léčby onkologických onemocnění.
mRNA (messenger RNA) slouží v buňkách organismu k přenosu informace z DNA do buněčných továren – ribozomů. DNA je jakousi kompletní knihovnou veškeré buněčné informace. Pokud buňka potřebuje vyrobit nějaký protein, je „zapnut“ příslušný gen a syntetizována mRNA, která jako instrukce počítačového programu přenese informaci do ribozomů, které protein vyrobí. Stejně postupuje virus, který pronikne do buňky, uvolní svoji vlastní mRNA a touto falešnou instrukcí donutí buňky vyrábět proteiny viru. Imunitní systém pak reaguje na tyto cizorodé proteiny viru produkcí protilátek a reakcí buněčné imunity. mRNA vakcíny obdobně pro produkci konkrétního virového proteinu, který je sám o sobě neškodný, používají pouze mRNA instrukci k jeho buněčné výrobě a organismus poté odstartuje standardní obranu proti této proteinové části viru imunitními mechanismy.
Pokud mRNA poskytuje možnost kódovat téměř jakýkoli protein, nabízí tím i zcela nové cesty a možnosti léčby u řady jinak poměrně obtížně léčitelných onemocnění. Možnost produkovat proteiny přímo v těle pacienta je navíc výrazně levnější – umožní tak mnohem širší použití této formy terapie. Konkrétních příkladů je již dost – např. firmy Moderna a AstraZeneca ohlašují úspěšné výsledky fáze II studie využití mRNA k produkci vaskulárního endoteliálního faktoru‑A (VEGF‑A) u pacientů podstupujících koronární bypass. Stimulace produkce VEGF‑A by měla vést k lokální podpoře reparační a regenerativní angiogeneze a obecně pomoci u celé řady ischemických vaskulárních onemocnění zlepšením cévního zásobení postižených oblastí. Firmy Moderna a Vertex pracují na možnosti léčby cystické fibrózy. mRNA terapie by měla vyřešit nedostatek proteinu CFTR (cystic fibrosis transmembrane conductance regulator) v plicích, a pomoci tak většině těchto pacientů. Řada firem se věnuje i možnostem mRNA terapie dalších onemocnění – roztroušené sklerózy, virové hepatitidy B, HIV, zika a chikunguya. Speciální zmínku zasluhují práce na mRNA vakcínách proti chřipce typu A. Viry chřipky jsou na celém světě přímo či nepřímo zodpovědné za úmrtí 290 000–650 000 lidí ročně. Nyní běží již několik klinických studií, vyvíjeny jsou i kombinované vakcíny proti onemocnění covid‑19 a chřipce.
Zjištění, že mRNA vakcíny proti viru SARS‑CoV‑2 navozují nejen výraznou tvorbu protilátek, ale i silnou buněčnou imunitu – tvorbu cytotoxických T lymfocytů –, obrátilo pozornost i k možnostem nového přístupu k léčbě nádorů – T lymfocyty mohou ničit i nádorové buňky. Lze si to představit jako výcvik T lymfocytů k rozpoznání konkrétní změny proteinu nádorové buňky. Nejedná se tedy o vakcínu pro prevenci, ale podává se u již prokázaného onemocnění, léčba by měla účinkovat i proti metastázám nádoru. V rámci druhé fáze klinické studie firmy BioNTech již první člověk v červnu 2021 dostal vakcínu proti kožnímu nádoru – melanomu. Obecně ale cesta k protinádorovým vakcínám nebude snadná a bude pravděpodobně nutné ji přizpůsobit individuálně každému pacientovi.
Zatím je také ještě předčasné zmiňovat možné budoucí využití mRNA technologií například u antibiotické rezistence obtížně léčitelných bakteriálních agens či vrozených poruch lipidového metabolismu. Řada odborníků věří, že nové možnosti budou znamenat renesanci, někteří mluví spíše o RNAsanci, v nových přístupech léčby u jinak obtížně řešitelných onemocnění.
