Na zdravotním výboru zněla slova o korupci

Výbor vyjádřil znepokojení nad stavem příprav na zavedení povinného e Receptu a vyzval ministerstvo zdravotnictví k vydání prováděcí vyhlášky. Výbor podpořil rozhodnutí vlády o vzniku státní letecké záchranné služby.

Před závěrečným schvalováním v Poslanecké sněmovně projednal výbor 5. září novelu zákona č. 268/2014 Sb. o zdravotnických prostředcích a změně zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Pozměňovací návrhy předložili poslanec Vít Kaňkovský a poslankyně Jana Pastuchová.

Zpravodaj Jaroslav Krákora k návrhu Kaňkovského uvedl, že má ambici změnit problematické ustanovení z roku 2014, které dává zdravotnickým zařízením povinnost provádět servis, bezpečnostně technické kontroly a instruktáž pro práci se zdravotnickými přístroji pouze prostřednictvím výrobců a distributorů, což znamená pro zdravotnická zařízení zvýšené náklady, složitou logistiku a zbytečné personální zatížení.

„Schválíme-li úpravu zákona 268/2014 Sb., dojde k narovnání stavu tak, aby si část servisních zásahů, bezpečnostně technických kontrol a instruktáží mohla provádět zdravotnická zařízení svými vyškolenými pracovníky, přičemž výrobci zůstává právo určit, zda může u konkrétního zdravotnického přístroje servis či bezpečnostně technické kontroly provádět jiná osoba,“ uvedl Krákora. Změna podle něj zajistí, aby nebyly zbytečně vynakládány finanční prostředky, a na druhé straně byla zachována bezpečnost pacientů.

Výbor jednomyslně doporučil návrh Kaňkovského

Výbor podpořil také posun doby účinnosti z půlky července na den vyhlášení zákona. Bez stanoviska předal plénu pozměňovací návrh Pastuchové. Za ministerstvo sdělil náměstek Kamal Farhan, že podporuje návrh poslance Kaňkovského. S návrhem poslankyně Pastuchové ministerstvo nesouhlasí, považuje ho za špatný.

„Překvapuje mě, že mi začali připomínat, jak pozměňovací návrh je špatný, týden před schůzí pléna. Hlavně některé firmy, například na postele. Vím, že pokud bychom toto ustanovili, přijdou o byznys,“ řekla Pastuchová. Cílem její právní úpravy je, aby u nejméně rizikových prostředků, jako jsou polohovací lehátka, sprchovací lůžka, či dezinfektory, mohl provádět servis biomedicínský inženýr. „Zamyslete se nad tím, co firmám zdravotnická zařízení platí – ubytování, servis, dopravu servismana. Nevidím důvod, když máme obor, který vznikl právě proto, aby to biomedicínský technik nemohl dělat,“ řekla Pastuchová.

„My se domníváme, že oba dva návrhy dosahují stejného cíle. Je třeba poznamenat, že ani původní návrh (poslance Kaňkovského) nikterak nebrání biomedicínským inženýrům vykonávat servis. Z toho důvodu návrh paní poslankyně považujeme za duplicitní,“ řekla ředitelka odboru FAR PharmDr. Alena Tomášková.

„Proč mi tedy telefonují firmy, že to poškodí pacienta, pokud se toto přijme,“ nedala se odbýt poslankyně. „Od zdravotnických zařízení naopak má ministerstvo odezvy, že tuto úpravu vítají. Nejsem si vědoma, že bychom měli nějaké ohlasy od firem,“ reagovala Tomášková. Právní rozvolňování a právní neurčitost, která se návrhem Pastuchové do situace vnáší, je podle ministerstva nadbytečná a mohla by situace spíše zkomplikovat.

Poslanec Leoš Heger poukázal na slabinu návrhu Pastuchové. „Zachytil jsem tam formulaci ´osoby, jejichž odborný výcvik, zkušenosti, znalosti poskytují záruky, že činnost bude prováděna odborně´. Myslím si, že tato formulace je napadnutelná, protože není jasně napsáno, kdo to posoudí a kdo to rozhodne,“ upozornil.

Podle Pastuchové ředitelé zdravotnických zařízení vědí, koho zaměstnávají, kdo by tedy servis mohl provádět. „Biomedicínští inženýři by ušetřili značné finance nemocnicím, protože nemusí volat servismana,“ podotkla.

Ředitel České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed MUDr. Miroslav Palát, MBA, uvedl, že pokud má výrobce ručit za bezpečnost a funkčnost zdravotnického prostředku, musí také být na něm, aby stanovil podmínky pro bezpečnostně technické kontroly, včetně kvalifikace pracovníků tyto kontroly provádějících. Již současná právní úprava nijak nebrání poskytovatelům, aby si nechali od výrobce či jím autorizované osoby proškolit své zaměstnance, kteří opravy budou provádět. „Pokud se stane něco opravdu vážného, pak je možno spor uvést až na úroveň Ústavního soudu. Podle jeho judikátů v poslední době umíme předjímat, že pokud není v zákoně jednoznačně stanoveno, jak se věci mají dít, pak bude ustanovení zrušeno,“ řekl.

Heger odmítl, že by hlasování mohlo být ovlivněno nátlakem firem. „Vypadá to teď, že my, kdo budeme hlasovat pro návrh poslance Kaňkovského, jsme korupčníci, které si podplatily firmy. Problém je, že návrh jste napsali špatně. Mělo být napsáno, že to rozhoduje ředitel a potom nemocnice za to přebírá zodpovědnost, aby to bylo jasné.,“ shrnul.

Praktičtí lékaři kritizují všeobecnou povinnost eReceptu

V bodu různé pak poslanec Ludvík Hovorka informoval o svém jednání se Sdružením praktických lékařů a Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost. Napadli to, že čtyři měsíce před účinností zákona není dostupná prováděcí vyhláška. Lékařům vadí všeobecná povinnost pro elektronický recept a že není stanoveno přechodné období, jako bylo na Slovensku. „Upozorňovali, že minimálně 15 procent lékařů, kteří nevedou elektronickou dokumentaci, pravděpodobně bude nuceno skončit, protože nebudou schopni vystavovat elektronické recepty. Údajně na druhou polovinu září se připravují větší protesty,“ řekl.

Předseda výboru profesor Rostislav Vyzula zdůraznil, že elektronický recept se řešil počátkem roku 2014, všichni tedy věděli o zavedení jeho povinnosti čtyři roky předem. Problém vidí v tom, že dosud není prováděcí vyhláška. „Že bychom neměli mít elektronický recept, byl by přechod do středověku. Elektronický recept je základ elektronizace zdravotnictví, kterou potřebujeme jako sůl. V elektronizaci zdravotnictví jsme na předposledním místě v Evropě, za nám je už jenom Rumunsko,“ řekl. V usnesení pak požádal výbor ministerstvo, aby do 15.září předložilo alespoň návrh prováděcí vyhlášky, aby ho mohl na svém příštím zasedání projednat.

Ministerstvo potvrdilo, že na návrhu vyhlášky pracuje, popíše v ní také výjimečné situace. „Vyhláška určitě bude včas, předpokládám, že v nejbližší době,“ řekl Farhan.

Na návrh poslance Milana Brázdila pak výbor podpořil kroky vlády, které vedou ke vzniku státní letecké záchranné služby. Vrtulníky podle Brázdila rádi poskytnou soukromí provozovatelé státu, když už od něj nebudou mít zakázku, jeho nabídky prý využijí i piloti.

Zdroj: MT