Nové možnosti ochrany dospělých proti pneumokokovým infekcím
Pneumokoková onemocnění zůstávají významnou příčinou morbidity, hospitalizací i mortality zejména seniorů a osob s komorbiditami. S prodlužující se délkou života a narůstajícím počtem rizikových pacientů nabývá prevence invazivních pneumokokových onemocnění (IPO) stále většího významu. Této problematice se na letošní 20. jarní interaktivní konferenci ve své přednášce věnoval prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové.
Streptococcus pneumoniae patří mezi nejčastější lidské patogeny. Dosud bylo identifikováno více než 100 sérotypů, které se liší svou schopností vyvolávat závažná onemocnění. Pneumokok se běžně vyskytuje v nosohltanu zdravých jedinců, přičemž prevalence nosičství závisí na věku a prostředí. Nejvyšší nosičství je dlouhodobě pozorováno u dětí předškolního a školního věku, kde se podle jednotlivých studií pohybuje mezi 20 až 60 procenty. Právě děti představují hlavní rezervoár přenosu pneumokoků na zranitelné skupiny populace, zejména seniory.
„Můžeme říci, že téměř polovina předškolních a školních dětí jsou zcela bezpříznakoví nosiči, a právě oni přenášejí nákazu na zranitelné pacienty a seniory,“ uvedl prof. Chlíbek. Mezi dospělými je prevalence nosičství nižší, obvykle mezi pěti a deseti procenty. Existují však profesní skupiny, zejména učitelé mateřských škol, pedagogové prvního stupně nebo zdravotníci pracující s dětskými pacienty, u nichž může dosahovat i 50–60 procent.
Vývoj nových vakcín je reakcí na mimořádnou genetickou plasticitu pneumokoka. Ten díky přirozené kompetenci a častým rekombinacím dokáže měnit složení své kapsuly a adaptovat se na selekční tlak antibiotické léčby i očkování. „Když očkujeme, potlačíme sérotypy obsažené ve vakcíně, ale začnou se více šířit ty, které ve vakcíně nejsou. Pneumokok se neustále přizpůsobuje a hledá cestu, jak obejít naši imunitní odpověď,“ vysvětlil prof. Chlíbek s tím, že právě tento fenomén tzv. sérotypové náhrady je hlavním důvodem postupného rozšiřování spektra sérotypů obsažených v konjugovaných vakcínách.
Pneumokokové infekce představují jednu z nejvýznamnějších příčin infekčních onemocnění dolních cest dýchacích u dospělých. Největší zátěž však nesou osoby starší 65 let. Evropská data ukazují, že letalita IPO v této věkové skupině dosahuje přibližně 20 procent. „To znamená, že téměř jeden z pěti případů invazivního pneumokokového onemocnění u osob starších 65 let končí úmrtím,“ upozornil prof. Chlíbek.
Proočkovanost českých seniorů zůstává nízká
Situaci dále komplikuje demografický vývoj. Již dnes tvoří osoby starší 65 let více než pětinu evropské populace. V České republice jde o více než 2,2 milionu obyvatel a podle demografických projekcí může jejich počet do roku 2050 přesáhnout tři miliony.
Současně s věkem narůstá prevalence chronických onemocnění, která riziko pneumokokových infekcí významně zvyšují. Diabetes mellitus, chronická onemocnění srdce, plic nebo jater několikanásobně zvyšují pravděpodobnost vzniku IPO. Ještě výraznější nárůst rizika je patrný u imunokompromitovaných pacientů. „Zatímco běžné komorbidity zvyšují riziko v jednociferných násobcích, imunodeficitní stavy je mohou zvýšit desetkrát až stokrát,“ zdůraznil prof. Chlíbek.
Významným faktorem je také kumulace komorbidit. Senior s jedním chronickým onemocněním má několikanásobně vyšší riziko pneumokokové infekce než zdravý vrstevník. Přítomnost dvou nebo tří komorbidit toto riziko dále násobí. Zatímco ve věku 18–49 let má zdravý jedinec riziko IPO 1,8 procenta, nemocný s jednou komorbiditou 4,5 procenta a se třemi chorobami již 27,3 procenta, v populaci nad 65 let věku je riziko IPO podstatně vyšší (8,3 %, 16,1 % a 63 %).
Navzdory doporučením odborných společností zůstává proočkovanost české seniorské populace nedostatečná. Zatímco mezinárodní odborné organizace považují za žádoucí dosažení alespoň 75procentní proočkovanosti rizikových osob, v Česku dosahuje aktuálně přibližně pouhých 27 procent. V Kanadě nebo Velké Británii mají nastaven cíl 80 procent, přičemž realita dosahuje 55, resp. 72 procent. Českého historického maxima bylo dosaženo v letech 2019–2020, kdy se proočkovanost seniorů přiblížila 30 procentům, avšak pandemie covidu‑19 zájem o očkování proti pneumokokům významně ovlivnila.
Ani cíle Národní očkovací strategie, která počítala alespoň s dosažením 50procentní proočkovanosti seniorů, se zatím nepodařilo naplnit. Epidemiologická data současně ukazují dlouhodobě rostoucí výskyt IPO u dospělých, především ve věkové kategorii nad 65 let. Vliv věku na riziko IPO a pneumokokových pneumonií potvrzují data, podle nichž je ve věku 50+ riziko IPO 3× vyšší a riziko pneumonie 1,5× vyšší, zatímco ve věkové kategorii 65+ je riziko vyšší 7,5×, resp. 4×.
„Kombinace stárnutí populace, narůstajícího počtu komorbidit a proměnlivé epidemiologie pneumokokových sérotypů vede k tomu, že význam prevence bude dále narůstat,“ zdůraznil prof. Chlíbek.
Imunogenita a bezpečnost nové 21valentní vakcíny
Zatímco první generace konjugovaných vakcín byla vyvíjena primárně pro dětskou populaci, současný vývoj se stále více zaměřuje na potřeby dospělých. Významným milníkem se stalo schválení 21valentní konjugované pneumokokové vakcíny (PCV21) Evropskou lékovou agenturou v roce 2025. Krátce poté byla vakcína dostupná také v České republice. Je určena k aktivní imunizaci proti invazivním pneumokokovým onemocněním a pneumokokovým pneumoniím způsobeným sérotypy obsaženými ve vakcíně a zkříženě reaktivním sérotypem 15B.
I když používání PCV u dětí v kojeneckém věku signifikantně snížilo zátěž pneumokokovým onemocněním u dospělé populace prostřednictvím nepřímé ochrany, zátěž onemocnění zůstává stále vysoká a počet IPO u dospělých způsobený nevakcinačními sérotypy narostl. PCV21 je navržena tak, aby doplňovala pediatrické PCV očkovací programy.
Nová vakcína obsahuje osm unikátních sérotypů (15A, 15C, 16F, 23A, 23B, 24F, 31 a 35B), které dosud nebyly součástí žádné konjugované ani polysacharidové pneumokokové vakcíny. Tyto sérotypy se přitom významně podílejí na výskytu invazivních infekcí, meningitid, komunitních pneumonií i na vzniku antimikrobiální rezistence. Analýzy epidemiologických dat ukazují, že právě tyto nově zařazené sérotypy patří mezi významné původce pneumokokových onemocnění seniorů.
Klinické studie zaměřené na osoby starší 50 let prokázaly, že imunitní odpověď vůči sérotypům společným s 20valentní vakcínou je minimálně srovnatelná. Současně byla potvrzena superiorita u většiny nově přidaných sérotypů. Zajímavým zjištěním byla také zkřížená imunitní odpověď vůči sérotypu 15B, který není přímo obsažen ve vakcíně, avšak díky podobnosti se sérotypem 15C dochází k tvorbě funkčních protilátek i proti tomuto nevakcinačnímu sérotypu.
Bezpečnostní profil PCV21 odpovídá dosavadním zkušenostem s konjugovanými pneumokokovými vakcínami. Nežádoucí účinky jsou převážně mírné a přechodné. Zároveň se ukázalo, že starší osoby vykazovaly nižší reaktogenitu než mladší účastníci studií.
Na základě dostupných epidemiologických a klinických dat vydala Česká vakcinologická společnost ČLS JEP v roce 2025 aktualizované stanovisko k očkování proti pneumokokům. To následně akceptovaly i zdravotní pojišťovny. Podle doporučení mají být seniorům nabízeny a hrazeny jak 20valentní, tak 21valentní konjugované vakcíny v sekvenčním schématu. Důvodem je jejich komplementární sérotypové pokrytí. U dosud neočkovaných osob ve věku 65 let a starších lze zahájit očkování kteroukoli z vakcín a druhou aplikovat s odstupem 12 měsíců. U osob očkovaných v minulosti se doporučuje individuální přístup s využitím 21valentní vakcíny k rozšíření ochrany o nové sérotypy.
„Obě vakcíny mají svůj význam, obě jsou hrazeny a jejich kombinace poskytuje v současnosti nejširší dostupné sérotypové pokrytí,“ uzavřel prof. Chlíbek s tím, že od 1. 5. 2026 je PCV21 plně hrazena pro pojištěnce 65+, včetně sekvenčního schématu s PCV20, bez ohledu na předchozí vakcinaci proti pneumokokovým infekcím. Jak zdůraznil, rozšíření možností očkování dospělých představuje další krok ke snížení zátěže pneumokokových onemocnění ve stárnoucí populaci. Úspěch této strategie však bude záviset především na zvýšení proočkovanosti rizikových skupin, která v České republice zůstává výrazně pod doporučovanými hodnotami.