Onkologické stacionáře: Precizní péče a komfort pro pacienty na jednom místě
Kvalita komplexních onkologických center (KOC) se posouvá. Nejmodernější cílená léčba, unikátní přístrojové vybavení, moderní onkologické stacionáře, speciální odběrové centrum i pacientský klub – to vše je nyní součástí komplexní onkologické péče ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). Nové moderní denní stacionáře Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v budově Fakultní polikliniky na Karlově náměstí, které byly slavnostně otevřeny 29. 9. 2025, nabídnou komfortnější a bezpečnější péči s větší nadějí na dobrý léčebný výsledek a dobrou kvalitu života. VFN tak reaguje na rostoucí počty onkologických diagnóz napříč generacemi.
Ročně v ČR přibude 60 000 pacientů se zhoubnými nádory. Onkologická klinika 1. LF UK a VFN jich přijme do péče každý rok přibližně 1 250, celkem pečuje až o 8 000 nemocných. „Dosud jsme pracovali na stacionářích s 33 aplikačními lehátky, nyní můžeme navýšit jejich počet o dalších 10. Pro pacienty, kteří jsou léčeni onkologickou léčbou, využíváme především ambulantní provoz – více než 85 procent našich pacientů je léčeno právě na stacionářích, kde náročnou léčbu každý týden podstoupí kolem 250 nemocných. Díky navýšení počtu lůžek se krátí čekací doby na léčbu,“ popisuje MUDr. Martina Zimovjanová, Ph.D., primářka Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN.
S tím souhlasí i doc. MUDr. Michal Vočka, Ph.D., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN, podle něhož nové stacionáře rozšiřují kapacitu stran aplikačních míst a rozvolňují nápor pacientů, který byl na stávajících stacionářích. „Nabízejí i komfortnější místo pro aplikaci, která je někdy krátká, ale někdy může trvat i relativně dlouho. Prostory, které jsme měli dosud, byly nedostatečné. Je to krok kupředu pro komfort pacientů i personálu a samozřejmě budeme rádi, pokud se nám podaří výhledově prosadit i rekonstrukci dalších starších prostor, abychom nabízeli souběžně dobrou péči na úrovni 21. století,“ uvedl.
Komplexnost a multidisciplinarita posouvají kvalitu péče
KOC VFN sdružuje klíčové specializace nezbytné pro moderní péči o onkologické pacienty – klinickou onkologii, radioterapii, chirurgické obory, radiodiagnostiku, nukleární medicínu a patologii, součástí je také genetická a molekulární diagnostika, paliativní péče a rehabilitace. V jedné budově je tak nabízena komplexní léčba, funguje zde odběrové centrum, přípravna cytostatik a stacionář. K dispozici jsou další podpůrné ambulance (nutriční, rehabilitace, paliativní). Pacientům zajišťují komfortní, diskrétní a pohodlné prostředí a další služby, které přispívají k pocitu klidu a bezpečí a zvyšují šanci na úspěšnost léčby.
„Klíčem k léčbě onkologických pacientů je dnes samozřejmě multidisciplinární spolupráce, proto zde pracuje řada multidisciplinárních týmů, kde se setkávají různé odbornosti a snaží se najít pro pacienta tu nejlepší možnou cestu léčby, abychom dosáhli vyléčení, nebo pokud to nelze, alespoň významného prodloužení života při zachování jeho dobré kvality,“ uvedl pro MT doc. Vočka.
Zatímco denní stacionáře jsou umístěny ve 2. patře polikliniky, v 1. patře se nacházejí ambulance paliativní péče. Jak doc. Vočka vysvětluje, spolupráce s paliativním týmem probíhá v průběhu terapie pacientů, protože je nedílnou součástí péče. „Kolegové krom toho, že jsou zkušenými paliatry, mají k dispozici i psychologický podpůrný tým a návaznost na další odbornosti, které mohou pacientům ulevit od některých problémů, které nemoc přináší a na které jejich onkolog nemusí mít tolik času,“ dodává.
Zdejší centrum se také podílí na řadě národních i mezinárodních výzkumných projektů a pacientům nabízí možnost zapojit se do klinických studií, včetně inovativních léčebných modalit, jako je hypertermická intraperitoneální chemoterapie, izolovaná jaterní perfuze či izolovaná končetinová perfuze. Díky těmto aktivitám patří KOC VFN mezi špičková onkologická pracoviště v České republice i ve středoevropském regionu. Součástí KOC VFN je také program, který se zaměřuje na identifikaci pacientů a rodin se zvýšeným rizikem nádorových onemocnění. Nabízí genetické poradenství, testování predispozičních genů a následnou dispenzarizaci i preventivní péči u nositelů mutací.
Bezpečnost zajišťuje digitálně řízená léčba
Dalším výjimečným prvkem stacionáře je zavedení digitálně řízené léčby OncoSafety. Jedná se o technologii pro digitálně řízené, kontrolované a dokumentované podávání chemoterapie/onkohematologické léčby. Je součástí tzv. „digitálního closed loop“, kdy systém propojuje předepisování, aplikaci i dokumentaci léčby. Systém je integrován s nemocničním informačním systémem nebo s elektronickým předepisovacím softwarem. Navíc umožňuje zaznamenávání nežádoucích účinků/extravazace během léčby, kontrolu parametrů léčiva, automatické přenosy bezpečných rozsahů průtoků do pumpy, které tudíž není potřeba ručně nastavovat, nebo sledování a vizualizaci historie léčby pacienta, stavu léčby, dávky atd.
„Systém OncoSafety je systém, kdy přichází s QR kódem léčba, která je přímo pro konkrétního pacienta, který má na sobě svůj QR kód. Každá sestřička, každé lůžko a každá pumpa má také svůj QR kód. V praxi načteme do čtečky lék, stejně jako místo, pacienta a pumpu, a pokud něco z toho nesedí, systém nám nedovolí léčbu podat. V tom spočívá bezpečnost celého systému, při němž není možné podat nesprávnou léčbu. To je obrovský benefit nejen pro pacienta, ale i pro sestřičky, kterým ulehčuje práci a dává jistotu,“ popisuje pro MT Bc. Monika Vondrová, vrchní sestra Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN.
„Nové stacionáře nabízejí moderní prostory s unikátním přístrojovým vybavením, které aplikuje digitálně řízenou, kontrolovatelnou a dokumentovanou léčbu s podporou speciálního softwaru, což výrazně zvyšuje bezpečnost přípravy cytostatik, léčba je podávána bezpečně, snižuje se riziko záměny, riziko alergických reakcí a zajišťuje, že léčba je velmi precizně vedena,“ potvrzuje prim. Zimovjanová.
Dnešní onkologická léčba? Precizní, účelová a šetrná
Léčba se od chirurgického a paliativního přístupu posunula k plně účelové a personalizované medicíně. „Předěl nastal zavedením systematické (neadjuvantní) terapie před samotnou léčbou, která má za cíl zmenšit nádor, usnadnit chirurgický výkon, případně ho vůbec umožnit, a zhodnotit reakci na léčbu. Totéž platí o adjuvantní terapii po hlavní léčbě, například po operaci. Ta slouží ke zničení zbylých nádorových buněk a snížení rizika návratu onemocnění. Cílená a biologická léčba a v posledních letech i imunoterapie zásadně mění prognózu řady diagnóz,“ komentuje doc. Vočka. Kromě terapeutických možností se rozvinula i precizní diagnostika založená na molekulární genetice a pokročilém zobrazování, což umožňuje přesnější stratifikaci pacientů a volbu optimálního postupu.
„Léčba je pro naše nemocné podstatně šetrnější než dřív. Mnoho moderních léků se podává podkožně během několika minut místo dlouhých hodinových infuzí. Cílená léčba a imunoterapie bývají lépe snášeny než klasická chemoterapie. Pacienti tráví kratší dobu na stacionáři a více nemocných lze ošetřit v ambulantním režimu,“ doplňuje MUDr. Zimovjanová. „Výrazně se zlepšila a rozšířila také podpůrná terapie, která snižuje nevolnosti, bolesti či riziko infekcí, tím také významně zlepšujeme kvalitu života během terapie. Novinkou našeho pracoviště je možnost chlazení vlasové pokožky při chemoterapii (scalpcooling), které u řady pacientek pomáhá zmírnit vypadávání vlasů.“
Screening a změna životního stylu zamíchala s diagnózami
V 60.–80. letech patřily mezi nejčastější diagnózy karcinom žaludku, děložního hrdla, jícnu a hrtanu, jejichž vysoký výskyt souvisel s horšími životními podmínkami, absencí screeningu a rizikovými faktory, jako bylo kouření či infekce Helicobacter pylori. Díky prevenci, screeningu a zlepšení životního stylu jejich incidence klesla. Dnes dominují zejména karcinom plic, kolorektální karcinom, karcinom prsu u žen a karcinom prostaty u mužů, tedy diagnózy spojené především se stárnutím populace a moderním životním stylem, ale také s lepší diagnostikou a záchytem.
U karcinomu prostaty je tento trend spojen především se stárnutím populace a zavedením testování PSA, které umožňuje časnější záchyt. Záchyt karcinomu prsu u žen roste i díky systematickému mamografickému screeningu a delšímu průměrnému věku dožití. U kolorektálního karcinomu hrají zásadní roli změny životního stylu – strava bohatá na tuky a červené maso, obezita a nízká fyzická aktivita – a jeho častější diagnostika díky preventivním programům. Významný nárůst je patrný také u karcinomu pankreatu, jehož incidence i mortalita stoupají, a to zejména v souvislosti se stárnutím populace, obezitou, diabetem a kouřením.
Přibývá nemocných ve vyšším věku – což je způsobeno stárnutím populace a zlepšenou diagnostikou. Celkový výskyt zhoubných nádorů je u mužů dlouhodobě vyšší než u žen, což souvisí jak s rozdíly v životním stylu a expozici rizikovým faktorům (kouření, alkohol, pracovní expozice), tak s biologickými odlišnostmi. V posledních letech se ale postupně vyrovnávají rozdíly ve výskytu některých nádorových onemocnění mezi muži a ženami. Typickým příkladem je karcinom plic – zatímco dříve šlo jednoznačně o diagnózu častější u mužů, s poklesem prevalence kouření v mužské populaci, a naopak jeho nárůstem (či přetrváváním) u žen se rozdíly postupně zmenšují.
Podobný vývoj je patrný i u kolorektálního karcinomu, kde hraje významnou roli změna stravovacích návyků, fyzické aktivity a obezita, která postihuje obě pohlaví. Před několika desetiletími byla většina onkologických pacientů diagnostikována ve středním věku, přičemž průměrný věk při stanovení diagnózy byl výrazně nižší než dnes. S prodlužováním střední délky života a stárnutím populace se věk onkologických pacientů postupně posouvá, v současnosti je velká část nádorů diagnostikována u osob starších 65 let.
„Pozorujeme však také opačný trend, kdy u některých diagnóz (například nádorů zažívacího traktu nebo karcinomu prsu) přibývá mladších nemocných (< 50 let). Dobře patrné je to u kolorektálního karcinomu pod 50 let, jde o trend napříč vyspělými zeměmi. Příčiny jsou multifaktoriální: životní styl (obezita, sedavý způsob života, strava, alkohol, dysfunkční mikrobiom) a častější expozice rizikům. Podobný trend vidíme i u karcinomu prsu u mladých žen,“ uzavírá doc. Vočka.