Orient nezačíná hned za Prahou
V letech 2003 a 2004 byl prezidentem Spine Society of Europe, v současné době je v čele České spondylochirurgické společnosti ČLS JEP, má za sebou desítky publikací i v impaktovaných časopisech, jako zvaný operatér stál za operačním stolem v devíti státech, je členem redakční rady renomovaného periodika European Spine Journal. Přitom jako primář neurochirurgického oddělení Krajské nemocnice Liberec řeší naprosto běžné provozní a personální záležitosti. „Někdy mám pocit, že je mým problémem i to, jestli uklízečka má včas nový hadr,“ říká MUDr. Petr Suchomel, Ph.D.Nikdy jsem o tom neslyšel, ale možné to asi je
Na jeho pracovišti je operováno kolem čtrnácti set pacientů ročně. Je zde devatenáct standardních lůžek a osm lůžek na JIP. Během ranního hlášení je tedy možné se v pár větách zmínit o každém nemocném. Nejvíc pozornosti se pochopitelně dostává těm, kteří jdou dnes na sál. „Tak říkejte, kluci, co tam vidíte,“ vybízí mladší lékaře primář Suchomel nad řadou snímků z CT a MR. „Volal mi jeden chirurg, že si jeho pacient na rybách zvrtnul nohu a vytrhl si nervus fibularis ze stehna. Nikdy jsem o něčem takovém neslyšel, ale asi se to stát může, protože ho tady už máme. Kdo to udělá?“ ptá se. Dojde i na některé praktické záležitosti: příště budou propouštěcí zprávy na oficiálním hlavičkovém papíru. „Je to sice drobnost, ale dělá to dobrý dojem.“ Chirurg se každému pacientovi přijde před operací představit. „Děláme to tak už dlouho, ale občas se k tomu někdo nedostane. Mělo by to být pravidlem.“
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 29/2006, strana 15
Zdroj: