Pacient po infarktu myokardu

Česká republika patří mezi evropské země s jednou z nejvyšších úmrtností na kardiovaskulární choroby. Bylo prokázáno, že změna životního stylu, ovlivnění rizikových faktorů a efektivní farmakoterapie snižuje morbiditu a mortalitu nejen nemocných po infarktu myokardu a s jinými chronickými formami ischemické choroby srdeční, ale i osob s dosud nemanifestním kardiovaskulárním onemocněním. Infarkt myokardu je podle patofyziologického pohledu definován jako akutní ložisková ischemická nekróza srdečního svalu vzniklá na podkladě náhlého uzávěru či progresivního extrémního zúžení koronární tepny vyživující příslušnou oblast myokardu. Ve více než 95 % je způsoben aterosklerotickým postižením se vznikem ruptury intimy a trombózou v místě plátu, pouze ojediněle může mít jinou příčinu (spasmus, arteriitida, embolie). Klinicky je infarkt myokardu definován vzestupem kardiospecifických enzymů (troponin I či T, CK-MB) při současné přítomnosti alespoň jednoho z následujících kritérií: a) klinické příznaky ischémie, b) vývoj patologických kmitů Q na EKG, c) EKG změny při ischémii (elevace či deprese úseku ST), d) souvislost s intervencí na koronárním řečišti. Nekróza postihující celou tloušťku myokardu se projevuje poruchami srdečního rytmu a zhoršením kontraktility postiženého segmentu, který se postupně mění v jizevnatou tkáň. Rozsáhlejší jizva snižuje mechanický výkon levé komory srdeční, vede ke kompenzatorní hypertrofii nepostižených segmentů a remodelaci struktury levé komory. Těžká dysfunkce dilatované levé komory vede k manifestnímu srdečnímu selhání a představuje nebezpečí náhlé smrti na podkladě maligní arytmie. Terapie akutního koronárního syndromu zaznamenala v posledních letech mimořádný pokrok a významně snížila nemocniční mortalitu nemocných na 3–5 % při možnosti provedení primární koronární intervence oproti 15% mortalitě za éry trombolytické léčby. Při posuzování nemocniční mortality je rozhodující podíl nemocných v kardiogenním šoku, z nichž umírá přes včasnou léčbu kolem 50 %. Péče o nemocné po infarktu myokardu je zaměřena na:
zastavení aterosklerotických změn a snahu o navození jejich regrese;
snížení frekvence a intenzity ischemických atak;
zabránění trombotickým komplikacím;
zamezení vzniku maligních arytmií;
revaskularizaci myokardu;
prevenci remodelace levé komory srdeční a vzniku srdečního selhání.
…

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 2/2005, strana 67

Zdroj: