Parvovirus B19 - Diagnostika a léčba parvovirové infekce v těhotenství

Infekce parvovirem B19, která má u dětí a zdravých dospělých zpravidla lehký průběh, může být zcela fatální pro plod. Infekce tímto jednovláknovým DNA virem může během gravidity vyvolat celou řadu závažných komplikací, například anémii nebo hydrops. Díky včasné diagnóze a léčbě in utero můžeme těmto komplikacím předcházet. Pokud se u plodu rozvine závažná anémie, může mu zachránit život transfuze krve in utero.

Komentář

Autor: Ing. Hana Hrbáčková

Infekce parvovirem B19 je sice nepříliš častou, nicméně potenciálně závažnou až letální infekční komplikací těhotenství. Tento jednovláknový DNA virus je malý, neobalený a jednoduchý, a proto potřebuje ke svému množení rychle mitoticky se dělící buňky, které disponují plnou enzymatickou výbavou, pro parvovirus nepostradatelnou. V tom tkví příčina jeho mnohem ničivějšího působení při prenatální infekci ve srovnání s většinou klinických projevů při infikování dětí a dospělých. I v prenatálním stadiu vývoje infikuje pouze několik typů tkání, protože ke vstupu do buňky nezbytně potřebuje na jejím povrchu receptor zvaný P antigen nebo globoside (jde o neutrální glykosfingolipid). Napadá prekursory erytocytů v kostní dřeni, v játrech a dalších místech prenatální krvetvorby, produktivně infikuje fetální myokardiální myocyty, které ztratí P antigen po narození, a dovede uskutečnit neproduktivní infekci některých typů endoteliálních buněk, která má důsledky imunomodulační, prozánětlivé a proapoptotické.

Četnost prenatálních parvovirových infekcí je podmíněna procentem vnímavých séronegativních fertilních žen, dle studií je jich průměrně 40 %.1 Riziko nákazy matky v těhotenství je 1 % až 5–6 % a zvyšuje se v době epidemického výskytu parvoviru B19 (jednou za čtyři roky), kdy stoupá až na 13–20 % vnímavých těhotných.2 Přitěžující okolností je fakt, že až 40 % infikovaných těhotných prodělává infekci parvovirem B19 asymptomatickým způsobem, takže nejsou cíleně sledovány a vyšetřovány.3 Významně jsou ohroženy těhotné ženy, které již mají doma malé dítě. Riziko infektu matky v rámci rodiny s malými dětmi je až 50 %. Navíc nedochází ke kontaktu jen s vlastním dítětem, u něhož by příznaky páté dětské nemoci zřejmě nepřehlédla (výjimkou asymptomatického průběhu u 20 %), ale i s dalšími dětmi, o jejichž následných potížích se dodatečně nemusí dovědět. Jak je v článku uvedeno, typická vyrážka v obličeji se objevuje za čtyři až osm dní po maximálním namnožení viru v organismu infikovaného dítěte. To je epidemiologicky velmi nepříznivé, neboť bez klinických projevů těhotnou nic nevaruje.

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 6/2008, strana 49

Zdroj: